Turecký novinář Kanli: Turecko má problém už teď, Erdogan rozsévá strach po celé zemi

Nahrávám video

Jak dopadne turecké referendum o posílení prezidentských pravomocí nelze předvídat, protože lidé se bojí říct svůj názor. V Událostech, komentářích to řekl turecký novinář Yusuf Kanli. Prezident Recep Tayyip Erdogan podle něj už teď „rozsévá strach po celé zemi“.

Erdogan slibuje větší, stabilnější a lepší Turecko pod svou vládou, připomněl Kanli. „Říká, že to je pro sílu a růst Turecka, že je absolutně potřeba schválit změnu ústavy, která z něj udělá superprezidenta,“ dodal s tím, že Erdogan chce zjevně zůstat u moci co nejdéle a zbavit se podezření z korupce.

Kritici na druhou stranu říkají, že se Turecko stane autokratičtější zemí, odkloní se od Evropy a celkově se izoluje, konstatoval turecký novinář. Už teď přitom Erdogan zasahuje proti svým údajným odpůrcům v řadách novinářů či soudců v rámci čistek po nezdařeném červencovém armádním převratu.

„Nejsou tu jasné spravedlivé soudní verdikty. Ti, kteří jsou obvinění, neměli šanci se bránit. Situace vůbec není jednoduchá,“ upozornil Kanli.

Erdogan podle něj rozsévá strach po celé zemi. „Vůbec nevíme, jak to bude (s referendem), lidé se bojí vyjádřit své názory, takže v neděli to možná bude 60 (procent) pro ano, nebo 60 pro ne, protože opravdu nemáme jasné vyjádření od lidí,“ poznamenal novinář.

Obávám se, že teď směřujeme na Východ. Někteří pasažéři, kteří jsou ve vozidle, ale zároveň chtějí jet na Západ. Uvidíme, kdo bude sedět za volantem. Jsou to obtížné časy.
Yusuf Kanli
turecký novinář

Analytička: Němečtí Turci si svou vlast idealizují

Němečtí Turci jsou více naklonění změnám, které chce prosadit Erdogan. „Říká se, že Turci, kteří žijí v Německu, si původní vlast idealizují. Přijedou tam jednou za rok v létě, vidí, že se tam řada věcí zlepšila, byly postaveny nové silnice, hotely, ale v zemi trvale nežijí. Druhá věc je, že se tam cítí dobře, zároveň ale polovina z nich říká, že mají tu a tam pocit, že jsou občany druhé kategorie, to je určitě další faktor,“ prohlásila analytička Výzkumného centra AMO Zuzana Lizcová.

Pokud Turci změny odsouhlasí, půjde jasně o posun k autokratickému režimu, myslí si místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Váňa. „Rétorika přitvrzuje, tak je otázkou, co se pak bude dít dál. Budoucnost ukáže, že by bylo lepší, kdyby Turecko bylo víc evropštější, jak se tvářilo doposud, než kdyby se stávalo asijštějším, jak se zdá, že se teď děje,“ konstatoval Váňa.

Osud migrační dohody je nejasný

Podle Marka Černocha (Úsvit) jde i o bezpečnost českých občanů a Evropy i budoucnost další generace. „Ve chvíli, kdy referendum dopadne kladně, tak nastává absolutismus, diktatura, která bude navíc prodloužena o několik mandátů. A Erdogan vyhrožuje nejen Evropě, ale i svým protivníkům. Pro Evropu je to jasné: konec dohod a otevřené dveře do Evropy pro miliony migrantů,“ varoval předseda poslaneckého klubu Úsvitu.

„Situace kulminuje několik let a Evropa není připravená, není schopná ničeho. Pokud není jiná možnost, je to opravdu o nasazení armády, změně legislativy, aby lidé, kteří byli vyloveni, byli odvezeni zpět, odkud připluli,“ dodal Černoch.

Podle Váni tento černý scénář není tak jistý. „Nikdo v tuhle chvíli neví, co to bude znamenat, protože Turecko se začíná chovat nevyzpytatelně. Může to znamenat změnu zahraniční politiky Turecka, ale nemusí, pokud to pro něj bude ekonomicky výhodné,“ podotkl poslanec s tím, že ostrá rétorika je pravděpodobně zaměřena hlavně na voliče na domácí půdě. Debaty o vstupu Turecka do Unie ale podle něj postupně utichnou.

„Turecko chce ekonomicky spolupracovat s Evropou, ani jedna strana si nemůže dovolit konfrontačnější pozici. Proto si myslím, že po referendu navzdory tomu, co Erdogan říkal o recipročních krocích vůči Evropě, uvidíme snahy na obou stranách napravit, co se pokazilo,“ řekl k tomu Kanli.

  • 18článkový reformní balíček spojí moc tří legislativních úseků pod jeden výkonný – s prezidentem v jeho středu.
  • Hlava státu bude moci dosazovat ministry, veřejné činitele i téměř polovinu vrchních soudců.
  • Reforma umožní prezidentovi vydávat dekrety, vyhlašovat výjimečný stav nebo rozpustit parlament. 
  • Hlava státu také bude moci mít vazby na svou politickou stranu. Na druhou stranu bude trestně odpovědná.
  • Parlament přijde o své právo na interpelace.
  • Parlamentní a prezidentské volby budou probíhat současně, každých pět let.
  • V případě prosazení změn může Erdogan setrvat v úřadě až do roku 2029.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
před 54 mminutami

Darja uprchla z okupovaného Krymu. Na Ukrajině se poprvé cítila doma a v bezpečí

Osmnáctiletá Darja se narodila a dlouho vyrůstala na okupovaném Krymu. Nikdy nenavštěvovala ukrajinskou školu, ukrajinštinu se však svépomocí naučila sama, což její učitelé ani spolužáci v Rusku, kam její rodina načas přesídlila, nechápali. Letos mladá žena z Krymu odešla a začala studovat na univerzitě v Kyjevě. Novinářům ze Suspilne Krym popsala, jak si během okupace zachovala ukrajinskou identitu a jak začíná nový život na svobodné Ukrajině.
před 2 hhodinami

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 4 hhodinami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 5 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.