Turecký novinář Kanli: Turecko má problém už teď, Erdogan rozsévá strach po celé zemi

35 minut
Události, komentáře: Turecko na cestě k absolutismu?
Zdroj: ČT24

Jak dopadne turecké referendum o posílení prezidentských pravomocí nelze předvídat, protože lidé se bojí říct svůj názor. V Událostech, komentářích to řekl turecký novinář Yusuf Kanli. Prezident Recep Tayyip Erdogan podle něj už teď „rozsévá strach po celé zemi“.

Erdogan slibuje větší, stabilnější a lepší Turecko pod svou vládou, připomněl Kanli. „Říká, že to je pro sílu a růst Turecka, že je absolutně potřeba schválit změnu ústavy, která z něj udělá superprezidenta,“ dodal s tím, že Erdogan chce zjevně zůstat u moci co nejdéle a zbavit se podezření z korupce.

Kritici na druhou stranu říkají, že se Turecko stane autokratičtější zemí, odkloní se od Evropy a celkově se izoluje, konstatoval turecký novinář. Už teď přitom Erdogan zasahuje proti svým údajným odpůrcům v řadách novinářů či soudců v rámci čistek po nezdařeném červencovém armádním převratu.

„Nejsou tu jasné spravedlivé soudní verdikty. Ti, kteří jsou obvinění, neměli šanci se bránit. Situace vůbec není jednoduchá,“ upozornil Kanli.

Erdogan podle něj rozsévá strach po celé zemi. „Vůbec nevíme, jak to bude (s referendem), lidé se bojí vyjádřit své názory, takže v neděli to možná bude 60 (procent) pro ano, nebo 60 pro ne, protože opravdu nemáme jasné vyjádření od lidí,“ poznamenal novinář.

Obávám se, že teď směřujeme na Východ. Někteří pasažéři, kteří jsou ve vozidle, ale zároveň chtějí jet na Západ. Uvidíme, kdo bude sedět za volantem. Jsou to obtížné časy.
Yusuf Kanli
turecký novinář

Analytička: Němečtí Turci si svou vlast idealizují

Němečtí Turci jsou více naklonění změnám, které chce prosadit Erdogan. „Říká se, že Turci, kteří žijí v Německu, si původní vlast idealizují. Přijedou tam jednou za rok v létě, vidí, že se tam řada věcí zlepšila, byly postaveny nové silnice, hotely, ale v zemi trvale nežijí. Druhá věc je, že se tam cítí dobře, zároveň ale polovina z nich říká, že mají tu a tam pocit, že jsou občany druhé kategorie, to je určitě další faktor,“ prohlásila analytička Výzkumného centra AMO Zuzana Lizcová.

Pokud Turci změny odsouhlasí, půjde jasně o posun k autokratickému režimu, myslí si místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Váňa. „Rétorika přitvrzuje, tak je otázkou, co se pak bude dít dál. Budoucnost ukáže, že by bylo lepší, kdyby Turecko bylo víc evropštější, jak se tvářilo doposud, než kdyby se stávalo asijštějším, jak se zdá, že se teď děje,“ konstatoval Váňa.

Osud migrační dohody je nejasný

Podle Marka Černocha (Úsvit) jde i o bezpečnost českých občanů a Evropy i budoucnost další generace. „Ve chvíli, kdy referendum dopadne kladně, tak nastává absolutismus, diktatura, která bude navíc prodloužena o několik mandátů. A Erdogan vyhrožuje nejen Evropě, ale i svým protivníkům. Pro Evropu je to jasné: konec dohod a otevřené dveře do Evropy pro miliony migrantů,“ varoval předseda poslaneckého klubu Úsvitu.

„Situace kulminuje několik let a Evropa není připravená, není schopná ničeho. Pokud není jiná možnost, je to opravdu o nasazení armády, změně legislativy, aby lidé, kteří byli vyloveni, byli odvezeni zpět, odkud připluli,“ dodal Černoch.

Podle Váni tento černý scénář není tak jistý. „Nikdo v tuhle chvíli neví, co to bude znamenat, protože Turecko se začíná chovat nevyzpytatelně. Může to znamenat změnu zahraniční politiky Turecka, ale nemusí, pokud to pro něj bude ekonomicky výhodné,“ podotkl poslanec s tím, že ostrá rétorika je pravděpodobně zaměřena hlavně na voliče na domácí půdě. Debaty o vstupu Turecka do Unie ale podle něj postupně utichnou.

„Turecko chce ekonomicky spolupracovat s Evropou, ani jedna strana si nemůže dovolit konfrontačnější pozici. Proto si myslím, že po referendu navzdory tomu, co Erdogan říkal o recipročních krocích vůči Evropě, uvidíme snahy na obou stranách napravit, co se pokazilo,“ řekl k tomu Kanli.

  • 18článkový reformní balíček spojí moc tří legislativních úseků pod jeden výkonný – s prezidentem v jeho středu.
  • Hlava státu bude moci dosazovat ministry, veřejné činitele i téměř polovinu vrchních soudců.
  • Reforma umožní prezidentovi vydávat dekrety, vyhlašovat výjimečný stav nebo rozpustit parlament. 
  • Hlava státu také bude moci mít vazby na svou politickou stranu. Na druhou stranu bude trestně odpovědná.
  • Parlament přijde o své právo na interpelace.
  • Parlamentní a prezidentské volby budou probíhat současně, každých pět let.
  • V případě prosazení změn může Erdogan setrvat v úřadě až do roku 2029.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...