Turecký novinář Kanli: Turecko má problém už teď, Erdogan rozsévá strach po celé zemi

35 minut
Události, komentáře: Turecko na cestě k absolutismu?
Zdroj: ČT24

Jak dopadne turecké referendum o posílení prezidentských pravomocí nelze předvídat, protože lidé se bojí říct svůj názor. V Událostech, komentářích to řekl turecký novinář Yusuf Kanli. Prezident Recep Tayyip Erdogan podle něj už teď „rozsévá strach po celé zemi“.

Erdogan slibuje větší, stabilnější a lepší Turecko pod svou vládou, připomněl Kanli. „Říká, že to je pro sílu a růst Turecka, že je absolutně potřeba schválit změnu ústavy, která z něj udělá superprezidenta,“ dodal s tím, že Erdogan chce zjevně zůstat u moci co nejdéle a zbavit se podezření z korupce.

Kritici na druhou stranu říkají, že se Turecko stane autokratičtější zemí, odkloní se od Evropy a celkově se izoluje, konstatoval turecký novinář. Už teď přitom Erdogan zasahuje proti svým údajným odpůrcům v řadách novinářů či soudců v rámci čistek po nezdařeném červencovém armádním převratu.

„Nejsou tu jasné spravedlivé soudní verdikty. Ti, kteří jsou obvinění, neměli šanci se bránit. Situace vůbec není jednoduchá,“ upozornil Kanli.

Erdogan podle něj rozsévá strach po celé zemi. „Vůbec nevíme, jak to bude (s referendem), lidé se bojí vyjádřit své názory, takže v neděli to možná bude 60 (procent) pro ano, nebo 60 pro ne, protože opravdu nemáme jasné vyjádření od lidí,“ poznamenal novinář.

Obávám se, že teď směřujeme na Východ. Někteří pasažéři, kteří jsou ve vozidle, ale zároveň chtějí jet na Západ. Uvidíme, kdo bude sedět za volantem. Jsou to obtížné časy.
Yusuf Kanli
turecký novinář

Analytička: Němečtí Turci si svou vlast idealizují

Němečtí Turci jsou více naklonění změnám, které chce prosadit Erdogan. „Říká se, že Turci, kteří žijí v Německu, si původní vlast idealizují. Přijedou tam jednou za rok v létě, vidí, že se tam řada věcí zlepšila, byly postaveny nové silnice, hotely, ale v zemi trvale nežijí. Druhá věc je, že se tam cítí dobře, zároveň ale polovina z nich říká, že mají tu a tam pocit, že jsou občany druhé kategorie, to je určitě další faktor,“ prohlásila analytička Výzkumného centra AMO Zuzana Lizcová.

Pokud Turci změny odsouhlasí, půjde jasně o posun k autokratickému režimu, myslí si místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Váňa. „Rétorika přitvrzuje, tak je otázkou, co se pak bude dít dál. Budoucnost ukáže, že by bylo lepší, kdyby Turecko bylo víc evropštější, jak se tvářilo doposud, než kdyby se stávalo asijštějším, jak se zdá, že se teď děje,“ konstatoval Váňa.

Osud migrační dohody je nejasný

Podle Marka Černocha (Úsvit) jde i o bezpečnost českých občanů a Evropy i budoucnost další generace. „Ve chvíli, kdy referendum dopadne kladně, tak nastává absolutismus, diktatura, která bude navíc prodloužena o několik mandátů. A Erdogan vyhrožuje nejen Evropě, ale i svým protivníkům. Pro Evropu je to jasné: konec dohod a otevřené dveře do Evropy pro miliony migrantů,“ varoval předseda poslaneckého klubu Úsvitu.

„Situace kulminuje několik let a Evropa není připravená, není schopná ničeho. Pokud není jiná možnost, je to opravdu o nasazení armády, změně legislativy, aby lidé, kteří byli vyloveni, byli odvezeni zpět, odkud připluli,“ dodal Černoch.

Podle Váni tento černý scénář není tak jistý. „Nikdo v tuhle chvíli neví, co to bude znamenat, protože Turecko se začíná chovat nevyzpytatelně. Může to znamenat změnu zahraniční politiky Turecka, ale nemusí, pokud to pro něj bude ekonomicky výhodné,“ podotkl poslanec s tím, že ostrá rétorika je pravděpodobně zaměřena hlavně na voliče na domácí půdě. Debaty o vstupu Turecka do Unie ale podle něj postupně utichnou.

„Turecko chce ekonomicky spolupracovat s Evropou, ani jedna strana si nemůže dovolit konfrontačnější pozici. Proto si myslím, že po referendu navzdory tomu, co Erdogan říkal o recipročních krocích vůči Evropě, uvidíme snahy na obou stranách napravit, co se pokazilo,“ řekl k tomu Kanli.

  • 18článkový reformní balíček spojí moc tří legislativních úseků pod jeden výkonný – s prezidentem v jeho středu.
  • Hlava státu bude moci dosazovat ministry, veřejné činitele i téměř polovinu vrchních soudců.
  • Reforma umožní prezidentovi vydávat dekrety, vyhlašovat výjimečný stav nebo rozpustit parlament. 
  • Hlava státu také bude moci mít vazby na svou politickou stranu. Na druhou stranu bude trestně odpovědná.
  • Parlament přijde o své právo na interpelace.
  • Parlamentní a prezidentské volby budou probíhat současně, každých pět let.
  • V případě prosazení změn může Erdogan setrvat v úřadě až do roku 2029.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...