Turecký novinář Kanli: Turecko má problém už teď, Erdogan rozsévá strach po celé zemi

Nahrávám video

Jak dopadne turecké referendum o posílení prezidentských pravomocí nelze předvídat, protože lidé se bojí říct svůj názor. V Událostech, komentářích to řekl turecký novinář Yusuf Kanli. Prezident Recep Tayyip Erdogan podle něj už teď „rozsévá strach po celé zemi“.

Erdogan slibuje větší, stabilnější a lepší Turecko pod svou vládou, připomněl Kanli. „Říká, že to je pro sílu a růst Turecka, že je absolutně potřeba schválit změnu ústavy, která z něj udělá superprezidenta,“ dodal s tím, že Erdogan chce zjevně zůstat u moci co nejdéle a zbavit se podezření z korupce.

Kritici na druhou stranu říkají, že se Turecko stane autokratičtější zemí, odkloní se od Evropy a celkově se izoluje, konstatoval turecký novinář. Už teď přitom Erdogan zasahuje proti svým údajným odpůrcům v řadách novinářů či soudců v rámci čistek po nezdařeném červencovém armádním převratu.

„Nejsou tu jasné spravedlivé soudní verdikty. Ti, kteří jsou obvinění, neměli šanci se bránit. Situace vůbec není jednoduchá,“ upozornil Kanli.

Erdogan podle něj rozsévá strach po celé zemi. „Vůbec nevíme, jak to bude (s referendem), lidé se bojí vyjádřit své názory, takže v neděli to možná bude 60 (procent) pro ano, nebo 60 pro ne, protože opravdu nemáme jasné vyjádření od lidí,“ poznamenal novinář.

Obávám se, že teď směřujeme na Východ. Někteří pasažéři, kteří jsou ve vozidle, ale zároveň chtějí jet na Západ. Uvidíme, kdo bude sedět za volantem. Jsou to obtížné časy.
Yusuf Kanli
turecký novinář

Analytička: Němečtí Turci si svou vlast idealizují

Němečtí Turci jsou více naklonění změnám, které chce prosadit Erdogan. „Říká se, že Turci, kteří žijí v Německu, si původní vlast idealizují. Přijedou tam jednou za rok v létě, vidí, že se tam řada věcí zlepšila, byly postaveny nové silnice, hotely, ale v zemi trvale nežijí. Druhá věc je, že se tam cítí dobře, zároveň ale polovina z nich říká, že mají tu a tam pocit, že jsou občany druhé kategorie, to je určitě další faktor,“ prohlásila analytička Výzkumného centra AMO Zuzana Lizcová.

Pokud Turci změny odsouhlasí, půjde jasně o posun k autokratickému režimu, myslí si místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Váňa. „Rétorika přitvrzuje, tak je otázkou, co se pak bude dít dál. Budoucnost ukáže, že by bylo lepší, kdyby Turecko bylo víc evropštější, jak se tvářilo doposud, než kdyby se stávalo asijštějším, jak se zdá, že se teď děje,“ konstatoval Váňa.

Osud migrační dohody je nejasný

Podle Marka Černocha (Úsvit) jde i o bezpečnost českých občanů a Evropy i budoucnost další generace. „Ve chvíli, kdy referendum dopadne kladně, tak nastává absolutismus, diktatura, která bude navíc prodloužena o několik mandátů. A Erdogan vyhrožuje nejen Evropě, ale i svým protivníkům. Pro Evropu je to jasné: konec dohod a otevřené dveře do Evropy pro miliony migrantů,“ varoval předseda poslaneckého klubu Úsvitu.

„Situace kulminuje několik let a Evropa není připravená, není schopná ničeho. Pokud není jiná možnost, je to opravdu o nasazení armády, změně legislativy, aby lidé, kteří byli vyloveni, byli odvezeni zpět, odkud připluli,“ dodal Černoch.

Podle Váni tento černý scénář není tak jistý. „Nikdo v tuhle chvíli neví, co to bude znamenat, protože Turecko se začíná chovat nevyzpytatelně. Může to znamenat změnu zahraniční politiky Turecka, ale nemusí, pokud to pro něj bude ekonomicky výhodné,“ podotkl poslanec s tím, že ostrá rétorika je pravděpodobně zaměřena hlavně na voliče na domácí půdě. Debaty o vstupu Turecka do Unie ale podle něj postupně utichnou.

„Turecko chce ekonomicky spolupracovat s Evropou, ani jedna strana si nemůže dovolit konfrontačnější pozici. Proto si myslím, že po referendu navzdory tomu, co Erdogan říkal o recipročních krocích vůči Evropě, uvidíme snahy na obou stranách napravit, co se pokazilo,“ řekl k tomu Kanli.

  • 18článkový reformní balíček spojí moc tří legislativních úseků pod jeden výkonný – s prezidentem v jeho středu.
  • Hlava státu bude moci dosazovat ministry, veřejné činitele i téměř polovinu vrchních soudců.
  • Reforma umožní prezidentovi vydávat dekrety, vyhlašovat výjimečný stav nebo rozpustit parlament. 
  • Hlava státu také bude moci mít vazby na svou politickou stranu. Na druhou stranu bude trestně odpovědná.
  • Parlament přijde o své právo na interpelace.
  • Parlamentní a prezidentské volby budou probíhat současně, každých pět let.
  • V případě prosazení změn může Erdogan setrvat v úřadě až do roku 2029.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
před 3 hhodinami

USA zabavily v Indickém oceánu tanker spojovaný s Íránem, píše WSJ

Spojené státy americké v Indickém oceánu v noci na úterý zabavily ropný tanker spojovaný s Íránem, napsal s odvoláním na své zdroje list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož je plavidlo na americkém sankčním seznamu. List poznamenal, že tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump pokračuje v ekonomickém tlaku na Írán, kterému rovněž hrozí obnovením bojů.
před 5 hhodinami

Trump nevylučuje nový útok na Írán. Podle Vance přinesly rozhovory pokrok

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.
před 6 hhodinami

Britská policie vyšetřuje dvě podezření ze zneužívání dětí spojená s Epsteinem

Britská policie v úterý oznámila, že na základě dokumentů týkajících se amerického delikventa Jeffreyho Epsteina zahájila vyšetřování dvou přes dvacet let starých podezření ze zneužívání dětí. Informovaly o tom tiskové agentury. Dokumenty ze spisů o zesnulém sexuálním predátorovi zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti na začátku letošního roku.
před 6 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích mrtvé i raněné

Nejméně tři lidi zabila a dalších 23 zranila ruská raketa, která dopoledne zasáhla centrum města Pryluky v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. O aktuálním počtu obětí odpoledne informoval šéf regionu Vjačeslav Čaus. Mezi oběťmi je i patnáctiletý chlapec, který navzdory snaze lékařů podlehl zraněním. Útok v Prylukách způsobil rozsáhlé škody, poškozeny byly podniky, nákupní středisko, obchody, lékárny, školy, soukromé domy i auta, dodal Čaus. O úderech informovaly i úřady v dalších ukrajinských oblastech. Útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 11 hhodinami
Načítání...