Trumpův exporadce chce svědčit o ruských vazbách. Výměnou za imunitu

Nahrávám video
Flynn chce mluvit o Rusech, Senát zahájil šetření
Zdroj: ČT24

Exporadce prezidenta USA Michael Flynn chce vypovídat o ruských vazbách lidí kolem Donalda Trumpa. Výměnou prý ale vyžaduje imunitu před stíháním. O Flynnově návrhu informoval list Wall Street Journal. Někdejší poradce pro národní bezpečnost odešel z funkce právě kvůli kontaktům s Moskvou.

S návrhem se Flynnův právník Robert Kelner údajně obrátil na FBI. „Žádný soudný člověk, kterému radí právník, nepřistoupí ve vysoce zpolitizovaném prostředí honu na čarodějnice na podrobení se výslechu bez záruk, že nebude nespravedlivě stíhán,“ uvedl Kelner, aniž by se přímo vyjádřil ke zprávě listu The Wall Street Journal, že Flynn chce imunitu, protože se obává nepříjemností od americké justice.

„Mike Flynn by měl o imunitu požádat, neboť je to ze strany médií a demokratů hon na čarodějnice historických rozměrů,“ napsal Trump. Ve svém tweetu rovněž uvedl, že tento hon na čarodějnice byl rozpoután jen kvůli tomu, aby demokraté a jim nakloněná média našli zástupnou výmluvu pro loňskou volební porážku jeho rivalky Hillary Clintonové.

O Flynnovu výpověď je zájem

O tom, zda Flynn požadovanou imunitu nakonec získá, je zatím podle nejvýše postaveného demokrata ve sněmovním výboru pro tajné služby Adama Schiffa předčasné hovořit. Příslušnou žádost nicméně Schiff označil za znepokojivý a významný krok, uváží-li se, jak vysoký post zastával, uvedla AP. Kongresman dodal, že výbor má na vyslechnutí Flynna zájem.

Flynn po Trumpově nástupu do Bílého domu sloužil prezidentovi jako hlavní bezpečnostní poradce, odešel ale po pouhých 24 dnech v úřadu. Že před volbami údajně jednal s ruským velvyslancem o sankcích, totiž popřel viceprezidentovi Miku Penceovi.

Viceprezident Mike Pence s Michaelem Flynnem
Zdroj: Reuters

Později svou schůzku se Sergejem Kisljakem přiznal – Penceovi to prý neřekl nedopatřením. Média připomněla, že zajímavě se vyvíjí i Flynnův názor na imunitu. Nyní ji pro sebe žádá, po volebním sněmu republikánů o ní ale mluvil kriticky. „Když potřebujete získat imunitu, tak to znamená, že jste pravděpodobně spáchali zločin,“ řekl tehdy televizi NBC News.

Jeho slova tehdy padla v souvislosti se snahou prosadit stíhání Clintonové, a to kvůli využívání soukromého e-mailu. Flynn rezolutně odmítal jako nepřijatelnou myšlenku, že by poradci Clintonové měli dostat imunitu potřebnou ke svědectví.

Ruská stopa se týká i dalších exporadců Trumpa. Mnozí už vyjádřili vůli vypovídat bez přání imunity. Jde o někdejšího šéfa kampaně Paula Manaforta, poradce Rogera Stona nebo Cartera Page, který Trumpovi radil se zahraniční politikou. Všichni tři vzkázali, že jsou připravení přijít před vyšetřovatele v obou komorách Kongresu.

Senátor Marco Rubio
Zdroj: Reuters

Hackeři z Ruska útočili na členy mého štábu, tvrdí exkandidát

V souvislosti s Ruskem se probírá i možné ovlivnění amerických voleb. Vyšetřování vede jak Sněmovna reprezentantů, tak také Senát. Jeho zástupci z výboru pro zpravodajskou činnost nyní přišli se silnými slovy. Rusko podle šéfa výboru Marka Warnera jednoznačně vedlo cílenou dezinformační kampaň na sociálních sítích.

Výbor prý pečlivě zkoumá, jak mohla v praxi údajná kampaň probíhat – včetně možného nasazení falešných zpráv a mystifikací mířených na voliče v klíčových státech, jako byly Michigan, Pensylvánie nebo Wisconsin.

Ilustrační foto
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Floridský senátor a neúspěšný kandidát na prezidenta Marco Rubio zase hovořil o útocích na členy svého štábu. Klíčovou roli měly hrát kyberútoky z Ruska, a to několikrát včetně období po skončení voleb. Naposledy se tak mělo stát ve středu tohoto týdne. Podle slov Rubia útoky přišly z počítačů s IP adresami v Rusku, nicméně nebyly úspěšné.

Zájem ruských hackerů o osobu Marca Rubia přitom potvrdili také bezpečnostní experti, kteří na výboru vypovídali. Mimo Rubia se nicméně ve stejné pozici ocitli i další republikánští kandidáti – prý jako součást propagandy s cílem pomoci Donaldu Trumpovi, dodal odborník FBI na kyberbezpečnost Clinton Watts.

„V minulém týdnu jsme na sítích zaznamenali také kampaň zacílenou na předsedu Sněmovny reprezentantů Paula Ryana – s cílem vyvolat další napětí v naší demokracii,“ doplnil Watts.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek v Archangelsku znovu důrazně popřel, že by se Moskva snažila do loňských voleb v USA jakkoliv zasahovat. Podobná tvrzení jsou podle něj „lži, výmysly a provokace namířené proti Rusku“.

Zástupce FBI Watts před senátním výborem mluvil i o sofistikovaných krocích hackerů. Proruské profily na Twitteru se prý soustředily na Trumpa v době, kdy byl na Twitteru připojen, a cíleně zasílaly hoaxy tak, aby je Trump retweetoval.

V Senátu promluvil i údajně otrávený ruský opozičník

V Senátu vypovídal také ruský opoziční předák Vladimir Kara-Murza, který doufá, že se Rusko stane demokracií a podobná šetření budou minulostí. Kara-Murza se v USA léčí už z druhého pokusu o otravu. Podle svých slov se ho v Rusku někdo pokusil zabít v době, kdy propagoval dokument o zastřeleném opozičním předákovi Borisu Němcovovi.

Ve Washingtonu teď podporuje snahu pojmenovat ulici před ruskou ambasádou po Němcovovi. „Tohle je mimořádně důležité pro mě i pro mnoho přátel i kolegů Borise Němcova v Rusku. Jsou to více než dva roky, co byl Němcov, vůdce ruské opozice, zabit přímo před Kremlem. Nezabili jen jeho, pokoušejí se zabít i památku na něj,“ upozornil místopředseda Otevřeného Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...