USA nechtějí nikomu vnucovat svůj způsob života, je ale třeba, aby vznikla koalice silných nezávislých zemí, která dokáže čelit aktuálním hrozbám. Ve svém prvním projevu na zasedání Valného shromáždění OSN to řekl americký prezident Donald Trump, který kladl důraz na to, aby státy této koalice respektovaly práva občanů a hranice ostatních nezávislých zemí. Jako devátý v pořadí vystoupil i český prezident Miloš Zeman.
Trump trvá na tom, že národní stát musí být pro vůdce na prvním místě, protože zůstává nejlepším způsobem, jak zajistit existenci občanů. Hájil tak svůj slogan „Amerika na prvním místě“.
OSN má podle něj v první řadě zajišťovat suverenitu, prosperitu a bezpečnost. Světovým hrozbám by měla čelit koalice složená ze států, jež respektují práva občanů a hranice ostatních států. Je třeba chránit suverenitu zemí, jako je Ukrajina, řekl prezident s tím, že USA nechtějí nikomu vnucovat svůj způsob života včetně kultury a tradic.
Varoval zároveň před autoritářskými režimy, jež mají nebezpečné zbraně, podporují teroristy a snaží se zničit dlouhá léta budované hodnoty.
„Žádný národ si nezaslouží, aby byl obětován,“ uvedl Trump v souvislosti se severokorejským režimem, kde podle něj zahynuly statisíce až miliony lidí včetně amerického studenta Otto Wambiera. „Je to hrozba, která by se mohla stát hrozbou pro miliony – kriminální zločinné státy nesmějí mít přístup k ničivým zbraním,“ zdůraznil americký prezident.
V případě ohrožení KLDR zničíme, zdůraznil šéf Bílého domu
Doufá, že zásah nutný nebude a že OSN splní svou mírovou funkci. Znovu ale zopakoval, že USA jsou připraveny bránit své spojence včetně Jižní Koreje. A pokud bude KLDR ohrožovat Spojené státy, ty nebudou mít jinou možnost, než ji zcela zničit, konstatoval Trump.
„Severní Korea by si měla uvědomit, že denuklearizace je jedinou přijatelnou verzí budoucnosti,“ uvedl Trump. Poděkoval přitom Rusku a Číně za to, že podpořily nedávné přísné sankce OSN. Je ale podle něj třeba mnohem víc, aby se státům podařilo Kimův režim izolovat.
Dohodu s Íránem o jeho jaderném programu označil za jednu z nejhorších dohod v historii USA, které to ztrapnilo. „Přišel čas, aby se k nám připojil celý svět a žádal Írán, aby propustil nespravedlivě zadržované a přestal podporovat terorismus. Celý svět chápe, že Íránci si přejí změnu,“ upozornil šéf Bílého domu.
„Íránská vláda maskuje zkorumpovanou diktaturu za falešnou kulisou demokracie. Změnila blahobytnou zemi s bohatou historií a kulturou v hospodářsky vyčerpaný zločinný režim, jehož hlavním exportem jsou násilí, krveprolití a chaos,“ konstatoval Trump.
Socialismus vždy vedl k selhání a mizérii, řekl k Venezuele Trump
Trump následně hájil sankce proti „zkorumpovanému“ socialistickému režimu ve Venezuele. Tamní režim podle něj zničil prosperující národ kvůli špatné ideologii, která vedla k mizérii a chudobě.
„Socialismus je osudově špatně aplikován, počínaje Sovětským svazem, přes Kubu až k Venezuele, vždy vedl k selhání,“ podotkl šéf Bílého domu. USA chtějí pomoci Venezuelanům, aby znovu zavedli demokracii a svobody. Apeloval na země v Latinské Americe, aby dělaly víc.
USA zastaví islámský radikalismus, nemohou dopustit, aby rozvrátil celý svět, slíbil rovněž Trump. Ocenil také postup proti skupině Islámskému státu. Za posledních osm měsíců se podle něj podařilo způsobit IS větší porážky, než za několik posledních let dohromady.
Trump mluvil také o negativních aspektech nekontrolované migrace – pro země původu to podle něj snižuje potřebu reformy a vysává to lidský kapitál k realizaci reforem. Pro příjemce migrantů to znamená obří náklady, a to zejména pro nízkopříjmové skupiny.
„Hledáme způsob přesídlení uprchlíků, který by pomohl těmto lidem, s nimiž se špatně zachází, a který by jim nakonec umožnil návrat do jejich země původu. Za cenu přesídlení jednoho uprchlíka ve Spojených státech jich můžeme přesídlit deset v jejich zemi původu,“ prohlásil Trump.
Pokud jde o domácí půdu, Trump uvedl, že nezaměstnanost je v USA nejnižší za šestnáct let a pracovní trh roste. „Naše armáda bude brzy nejsilnější v historii,“ slíbil navíc prezident.
Trump fungování OSN dlouhodobě kritizuje
Americký prezident se netají výhradami vůči fungování OSN, kterou považuje za neefektivní a nákladnou. Už během loňské volební kampaně tvrdil, že Spojené státy vyplácejí světové organizaci neúměrný roční příspěvek ve výši 22 procent jejího celkového rozpočtu.
V pondělí Trump vyzval k reformě organizace. „Základní rozpočet OSN od roku 2000 vzrostl o 140 procent, personální zázemí se zdvojnásobilo. Přitom nevidíme výsledky, které by šly ruku v ruce s takovou investicí. Doporučujeme, aby se OSN víc zaměřila na problémy lidí, méně na byrokracii,“ uvedl americký prezident.
Generální tajemník OSN žádá o ukončení pronásledování Rohingů
Jednání zahájili generální tajemník OSN António Guterres a předseda VS OSN, slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Jako první ze státníků pak v debatě promluvil brazilský prezident Michel Temer.
Guterres prohlásil, že obavy z použití jaderných zbraní jsou v současnosti nejsilnější od konce studené války, a to kvůli počínání Pchjongjangu. Vyzval proto všechny státy, aby dodržovaly rezoluce Rady bezpečnosti OSN, které uvalují na KLDR sankce kvůli jejímu zbrojnímu programu. Apeloval také na jaderné mocnosti, aby se zasazovaly o úplnou likvidaci jaderných zbraní ve světě.
Generální tajemník OSN rovněž kritizoval etnické konflikty ve světě. Zmínil se v té souvislosti o náboženských konfliktech na Blízkém východě, obšírně se ale zabýval zejména situací v Myanmaru.
Apeloval na tamní vládu, aby ukončila vojenské operace vůči menšinovému etniku Rohingů, aby zajistila dodávky humanitární pomoci této menšině a umožnila rohinským uprchlíkům bezpečný návrat do vlasti.
Také francouzský prezident Emmanuel Macron v OSN řekl, že vojenské akce v Myanmaru proti menšinovým Rohingům musejí přestat. Slíbil mobilizovat kvůli této otázce Radu bezpečnosti OSN.
Na Spojené státy se obrací pozornost i kvůli ochraně klimatu. Politici v diskusích hledají cestu, jak emise skleníkových plynů dál snižovat. Řada z nich to považuje za zásadní otázku současnosti. „Změna klimatu není vzdáleným problémem pro budoucí generace. Je tu právě teď a musíme se s ní vyrovnat,“ podotkl Guterres.
Macron přesvědčuje Trumpa o nutnosti Pařížské dohody
Trump nedávno oznámil, že Spojené státy odstoupí od Pařížské dohody, což vyvolalo vlnu nevole po celém světě. Americký prezident chce v dohodě změny. „Nehodlám ustoupit od podmínek Pařížské dohody,“ řekl Macron novinářům v New Yorku.
„Odsuzuji rozhodnutí Spojených států a pokračuji v dialogu s prezidentem Trumpem, protože jsem přesvědčen, že nakonec uvidí, že je v zájmu Američanů být součástí Pařížské klimatické dohody,“ dodal Macron.
Mluvilo se rovněž o řešení konfliktu v Sýrii. Tamní vládní jednotky už překročily řeku Eufrat a snaží se obklíčit bojovníky teroristické organizace Islámský stát v jedné z posledních bašt – městě Dajr-az-Zaur. Macron vyzval v OSN k vytvoření kontaktní skupiny v rámci úsilí o dosažení míru v Sýrii rozvrácené válkou.
Politické špičky se teď v New Yorku baví hlavně o tom, co bude se Sýrií po porážce islamistů. „Jedinou správnou možností je zahájit politický proces a zdůraznit Íránu, Rusku a Asadovu režimu, (…) že rekonstrukci Sýrie nezahájíme, dokud se neuskuteční politické změny,“ uvedl šéf britské diplomacie Boris Johnson.
