Americký prezident Donald Trump podle očekávání uznal Jeruzalém hlavním městem Izraele. Nejde podle něj o nic jiného „než o přiznání si skutečnosti“. Podle prezidenta USA má Izrael stejně jako všechny ostatní země právo na to určit si své hlavní město. Trump už pověřil ministerstvo zahraničí, aby vypracovalo plán přesunu americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Zároveň ale podepsal dekret, který tento krok minimálně na dalšího půl roku odkládá.
Spojené státy dosud jako zbytek světa uznávaly nárok Izraelců i Palestinců na město a chtěly, aby jeho budoucnost vyřešila vzájemná jednání. Před avizovaným krokem varovali Donalda Trumpa z obav před násilnostmi Londýn, Brusel, papež František i arabské země.
Trump prohlásil, že jeho oznámení o uznání Jeruzaléma znamená začátek nového přístupu k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Podle něj odkládání uznání Jeruzaléma za izraelské hlavní město stejně mír nepřineslo. Prezident rovněž uvedl, že řešením blízkovýchodního konfliktu mohou být dva státy, pokud si to obě strany budou přát. Takovému řešení jsou podle Trumpa Spojené státy nadále ochotny napomáhat.
Šéf Bílého domu ujistil, že Jeruzalém má zůstat posvátným místem tří náboženství – tedy judaismu, islámu a křesťanství. Oznámil také, že v příštích dnech na Blízký východ odcestuje americký viceprezident Mike Pence.
„Moje dnešní oznámení znamená začátek nového přístupu ke konfliktu mezi Izraelem a Palestinci,“ prohlásil Trump v Bílém domě. „Určitě s tímto mým prohlášením mnozí nebudou souhlasit, ale věřím, že nakonec tento nesoulad překonáme a dospějeme k většímu porozumění a spolupráci,“ poznamenal Trump.
Podle agentury Reuters ještě před Trumpovým projevem vyzvalo americké ministerstvo zahraničí své pracovníky prostředictvím tajné depeše, aby až do 20. prosince odložili cesty do Izraele, Jeruzaléma a na Západní břeh.
Izrael Trumpův krok vítá a vyzývá k němu i další země
Jako první reagoval na Trumpovo oznámení izraelský ministr školství Naftali Bennett. Označil ho za „zářivý den“ pro izraelský lid. Podle premiéra Benjamina Netanjahua jde od „historický milník“ a rozhodnutí Spojených států by podle něj měly následovat o další země.
V předem natočeném projevu Netanjahu zdůraznil, že jakákoliv mírová dohoda s Palestinci musí obsahovat uznání Jeruzaléma hlavním městem Izraele.
Z pohledu Izraele už Jeruzalém jeho hlavním městem dávno je. Izraelský zákon z roku 1980 říká, že je město jednotné a nedělitelné. Východní část Jeruzaléma – včetně Starého města a Chrámové hory – si ale nárokují Palestinci.
Americký Kongres schválil přesun ambasády v Izraeli do Jeruzaléma už v říjnu 1995. Zastupitelský úřad se měl přestěhovat do 31. května 1999. Od té doby ale všichni američtí prezidenti každých šest měsíců podepisovali odklad platnosti zákona. Trump to udělal letos v červnu a naposledy i teď ve středu. Faktické stěhování ambasády se tak minimálně o dalšího půl roku odkládá.
Podle Hamasu otevřel Trump brány pekla
Radikální palestinské hnutí Hamas vyzvalo arabské a muslimské země k bojkotu Spojených států. „Toto rozhodnutí otevřelo brány pekla pro americké zájmy v regionu,“ komentoval Trumpovo rozhodnutí Ismáíl Radvan z hnutí Hamas.
Novinářům také řekl, že vyzývá arabské a islámské státy, aby „přerušily ekonomické a politické styky s americkým ambasádami a aby vyhostily americké velvyslance“. Hamas už dříve označil Trumpovo oznámení za agresi.
Šéf Hamasu Ismáíl Haníja Trumpa obvinil, že nerespektuje zájmy Palestinců. Ti už prý budou vědět, „jak správně reagovat“. Podle Haníji ale Trumpův krok nic nezmění na „historických a zeměpisných faktech“.
Šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás zase ujistil, že Jeruzalém je „věčným hlavním městem palestinského státu“ a USA kvůli Trumpově rozhodnutí abdikovaly na svou roli mírového vyjednavače v izraelsko-palestinském konfliktu. Trump takto také podpořil Izrael v odmítání mezinárodních dohod a v pokračování izraelské politiky „okupace, osidlování, apartheidu a etnických čistek“, míní Abbás.
Vyzval k urychlenému zasedání výboru Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), aby se na něm mohly palestinské skupiny dohodnout na „jednotném národním postoji“.
Palestinští vůdci už s předstihem vyhlásili „tři dny hněvu.“ Stovky Palestinců ve středu demonstrovaly v Gaze, někteří pálili vlajky USA a Izraele.
Bouřlivé reakce z celého světa
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval všechny strany ke klidu. Turecké ministerstvo zahraničí lituje „nezodpovědného kroku“ ze strany USA. Před americkým konzulátem v Istanbulu protestují kvůli Trumpově rozhodnutí stovky lidí.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres ujistil, že udělá vše pro to, aby podpořil izraelské a palestinské představitele k návratu k smysluplným jednáním.
„Stále připomínáme, že konečný status Jeruzaléma musí být řešen prostřednictvím přímých rozhovorů mezi stranami sporu a za dodržení rezolucí rady bezpečnosti OSN,“ uvedl ještě před Trumpovým oznámením mluvčí generálního tajemníka Stephane Dujarrič.
Také papež František vyzval k respektování statu quo. Dialog je podle něj možný jen v případě, že budou uznána práva všech obyvatel regionu.
Podle jordánského krále Abdalláha II. Trumpův krok ohrozí bezpečnost regionu a saúdskoarabský monarcha varoval, že Trump riskuje hněv muslimů na celém světě.
Protestují i lídři Egypta a Iráku. „Irácká vláda důrazně varuje před následky tohoto řešení. Způsobilo by to zmatek v regionu i na celém světě, stejně jako by to poškodilo práva Palestinců, Arabů a celého islámského světa,“ upozornil irácký premiér Hajdar Abádí.
Znepokojená Unie připomněla nutnost dvoustátního řešení
Proti vyhlášení Jeruzaléma za hlavní město Izraele se vyslovila i Evropská unie. „Je třeba se vyvarovat čekoholi, co by mohlo zkomplikovat mírový proces směrem k politice dvou států. A vyjednáváním musíme dosáhnout toho, aby se Jeruzalém stal metropolí obou států,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
Jednání o postavení Jeruzaléma podporuje Moskva, ruský prezident Putin si o situaci telefonoval s palestinským lídrem Abbásem.
Česko může o přesunu ambasády jednat s partnery
Česká republika může o přesunu svého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma uvažovat až po jednání s klíčovými partnery. „O přesunu zastupitelského úřadu ČR z Tel Avivu do Jeruzaléma můžeme uvažovat až na základě výsledků jednání s klíčovými partnery v regionu a ve světě,“ uvedlo české ministerstvo zahraničí.
V září šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) řekl, že koordinace je nutná mimo jiné i se samotným Izraelem a Česko zatím přesun ambasády do Jeruzaléma nechystá.
Česko považuje Jeruzalém za budoucí hlavní město Izraele i budoucího státu Palestina. Než bude uzavřen mír mezi Izraelem a Palestinou, Česká republika prakticky uznává Jeruzalém za hlavní město Izraele v hranicích demarkační linie z roku 1967, doplnil Černínský palác.
K přesunu ambasád z Tel Avivu do Jeruzaléma v září vyzval demokratické země prezident Miloš Zeman.
