Trump navrhl na velvyslance v Česku podnikatele Merricka

Americký prezident Donald Trump oznámil, že příštím velvyslancem Spojených států v Česku bude podnikatel a pedagog Nicholas Merrick. Staronový republikánský prezident o tom spolu s dalšími nominacemi informoval na své sociální síti Truth Social. Velvyslance nominuje v USA prezident, ale do funkce je musí ještě potvrdit Senát, kde nyní mají Trumpovi republikáni většinu.

Merrick je prezidentem společnosti Mt. Vernon Investments, investiční společnosti s aktivy přesahujícími jednu miliardu dolarů. Jedná se o rodinnou firmu Kennyho a Lisy Trouttových.

Miliardář Kenny Troutt byl sponzorem republikánů a Donalda Trumpa, kterého podpořil podle listu The New York Times při kandidatuře asi milionem dolarů (přes 24 milionů korun). Podle agentury Reuters Troutt Trumpa podporoval i při předchozích kandidaturách a byl i jedním z investorů Trumpovy sociální platformy Truth Social.

Před nástupem do společnosti Mt. Vernon Investments působil Merrick jako výkonný viceprezident a finanční ředitel společnosti Excel Communications, kterou založil a vedl rovněž Kenny Troutt. Spojením Excelu s kanadskou firmou Teleglobe v roce 1998 vznikl čtvrtý největší severoamerický subjekt podnikající v oblasti telekomunikací.

Předtím Merrick působil jako viceprezident a finanční ředitel společnosti Telco Communications Group nebo jako viceprezident pro podnikové finance ve společnosti Robinson-Humphrey Company. Byl také ředitelem ve společnosti R-H Capital Partners, kde řídil akciový fond v hodnotě 26,5 milionu dolarů.

Merrick je členem správní rady Dallaského policejního a hasičského penzijního systému a investičního podvýboru Texas Health Resources. Je také učitelem na částečný úvazek na soukromé Cisterciácké přípravné škole (Cistercian Preparatory School) určené pro chlapce. Získal bakalářský titul na Virginské univerzitě a titul MBA na Harvardově univerzitě.

„Nicholas je velmi uznávaný podnikatel a pedagog, který vede rodinnou kancelář Kennyho a Lisy Trouttových v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Dříve byl finančním ředitelem dvou veřejně obchodovaných telekomunikačních společností a působil v několika velkých penzijních radách,“ napsal o svém nominantovi Trump.

Merrick v Praze nahradí Bijana Sabeta, který podle zvyklostí skončil jako velvyslanec s nástupem Trumpa do Bílého domu, tedy k 20. lednu.

Vedle jména příštího amerického velvyslance v Praze Trump na své síti zveřejnil také jména příštích velvyslanců USA v Norsku (Michael E. Kavoukjian), Polsku (Thomas Rose) a v Kostarice (Melinda Hildebrandová).

Politologové: Doménou Merricka bude ekonomická diplomacie

Pro bilaterální česko-americké vztahy nemusí podle amerikanisty Jakuba Dopierally z Univerzity Karlovy jmenování nového velvyslance znamenat zásadní zvrat. „Dá se očekávat větší důraz na ekonomické vztahy a například snahu lákat české firmy k investicím v USA. Po stránce geopolitické a ekonomické jsou však důležitější širší vztahy USA s EU, potažmo NATO, kterých je Česká republika součástí.“

Také rektor Ostravské univerzity a amerikanista Petr Kopecký míní, že Merrickovou doménou bude ekonomická diplomacie. Naopak očekává, že budou v agendě amerických diplomatických misí poněkud upozaděna lidskoprávní témata, podpora demokratických hodnot a občanské společnosti.

Souvislost s podporou Trumpovy kampaně

Merrickovu nominaci spojují experti s jeho finanční podporou Trumpovy předvolební kampaně. „Trump již takto v minulých týdnech obsadil mnoho postů ve statní správě. Na velvyslaneckých postech takové nominace ale nejsou neobvyklé,“ podotkl Kopecký.

„Jmenování významného donora a osobnosti z byznysu velvyslancem je v americké politice relativně běžná praxe, a to jak mezi republikánskými, tak demokratickými prezidenty, ostatně již několik minulých amerických velvyslanců v tuzemsku mělo podobný kariérní profil,“ souhlasí Dopieralla.

Podle analytika Jana Hornáta z Univerzity Karlovy má Merrick podobný profil jako Stephen King, který byl americkým velvyslancem v prvním období Trumpovy vlády. „Zdá se však, že King byl během své byznysové kariéry politicky aktivnější v rámci Republikánské strany než Merrick.“

Brzká nominace

Neobvykle brzká nominace na pražský post zapadá podle Hornáta do snahy ukázat, že administrativa už „ví, co dělá“ a je akční a efektivní.

„Na druhou stranu musíme vzít v potaz i to, že se Trump chystá jednat s (ruským vůdcem Vladimirem) Putinem o ukončení ruské agrese na Ukrajině a pro jakékoliv pokonfliktní uspořádání na Ukrajině bude vyžadovat součinnost středo- a východoevropských států,“ míní. Proto je vhodné mít velvyslance s takovým mandátem na místě co nejdříve, dodal. Neočekává, že by měl Merrick problém ve schvalovacím procesu v Senátu.

Rychlost jmenování velvyslance v Česku může být podle Dopierally teoreticky odrazem vztahu prezidenta Trumpa k Česku. „S ohledem k tomu, že jeho první manželka byla Češka a několik prezidentových dětí má k Česku stále vazby – pohybujeme se zde však v rovině spekulací.“

Z hlediska Prahy je to podle něj spíše pozitivní vývoj. „Pro vzájemné vztahy na ekonomické, politické i kulturní úrovni je vždy lepší, když jmenování velvyslance proběhne co nejrychleji,“ uvedl. Je podle něj však důležité zmínit, že jmenování je platné až ve chvíli, kdy nominaci velvyslance schválí americký Senát. „Což s ohledem k jeho fungování může v některých případech trvat až několik měsíců, v tuto chvíli tak nevíme, kdy Nicholas Merrick do funkce skutečně naplno nastoupí,“ doplnil Dopieralla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 mminutou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 13 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 46 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...