Předseda katalánského parlamentu Roger Torrent a uprchlý katalánský expremiér Carles Puigdemont museli změnit místo své bruselské schůzky kvůli chystanému zásahu španělských úřadů. Informoval o tom katalánský deník La Vanguardia. V Barceloně španělská policie zasahuje v sídlech dvou katalánských separatistických organizací a v katalánském telekomunikačním úřadě.
Španělské úřady chtěly podle deníků La Vanguardia a El País zabránit vstupu obou politiků do budovy katalánského zastoupení v Bruselu, které španělská vláda po říjnovém převzetí přímé správy nad Katalánskem jako jediné neuzavřela. Madrid má přímou správu nad Katalánskem, takže rozhoduje i o všech úřadech vlády autonomní oblasti.
„Je to rozhodnutí, které přijala odpovědná osoba, a nezdá se mi špatné,“ okomentoval situaci španělský premiér Mariano Rajoy. Mluvčí katalánského expremiéra Joan Maria Piqué před katalánským zastoupením v Bruselu novinářům řekl, že nebyl vpuštěn do budovy. Podle něj ale španělské úřady nemají právo schůzce zabránit.
„Tohle není španělské území, je to území belgické,“ míní Puigdemontův mluvčí. Později oznámil, že schůzka se uskuteční v sídle Evropské svobodné aliance (EFA). Puigdemont podle deníku El País označil záměr Madridu zabránit schůzce na „nedůstojný“.
Torrent chce s Puigdemontem jednat o způsobu jeho kandidatury na úřad předsedy katalánské vlády. Puigdemont je totiž s celou svou bývalou katalánskou vládou ve Španělsku obviněn ze vzpoury a v případě návratu mu hrozí zatčení. Zvažuje proto, že by se o úřad premiéra ucházel prostřednictvím videokonference či delegováním hlasu pro zasedání parlamentu, které se bude konat v úterý. Spekuluje se, že by se mohl do vlasti, kde mu hrozí zatčení, vrátit tajně.
Ke způsobu Puigdemontovy kandidatury na úřad premiéra Katalánska se ale ani jeden z politiků po bruselské schůzce nevyjádřil. „Ideální by byla osobní účast,“ řekl Puigdemont. „Jsou ale i jiné možnosti a žádnou z nich nevylučujeme,“ dodal katalánský expremiér podle deníku El País.
Osobní účast Puigdemonta nevyloučil ani Torrent. „Mou úlohou je naplánovat zasedání parlamentu s kandidátem, kterého bude chtít většina poslanců, a to je premiér Puigdemont,“ řekl novinářům v Bruselu Torrent.
Razie v Barceloně
Španělská policie mezitím v Barceloně prohledala sídla dvou katalánských organizací a také telekomunikační úřad. Pátrá po důkazech v rámci vyšetřování separatistických lídrů Jordiho Cuixarta a Jordiho Sáncheze, kteří jsou od poloviny října ve vazbě.
„Po sto dnech za mřížemi nyní policie nehledá nic, je to jen strategie strachu a psychologické války,“ napsala na sociální síti Twitter bývalá katalánská poslankyně Mireia Boyaová. Cuixart a Sánchez jsou ve vazbě kvůli tomu, že v polovině září svolali do Barcelony demonstraci na protest proti zásahu španělské vlády na katalánských úřadech.
Zásah souvisel s přípravou protiústavního referenda, jež proběhlo na začátku října. Španělská vláda se konání plebiscitu snažila zabránit soudně i silou. Do Katalánska poslala tisíce policistů, kteří zabavovali volební lístky a volební urny a v den referenda bránili lidem ve vstupu do volebních místností. Několik stovek lidí bylo tehdy zraněno, většina lehce.
- 1. října 2017 – V referendu se 92 % hlasujících vyslovilo pro odtržení Katalánska od Španělska, Madrid označil referendum za neplatné.
- 10. října 2017 – Většina katalánských poslanců podepsala deklaraci o nezávislosti.
- 27. října – Katalánský parlament schválil rezoluci o nezávislosti; opozice hlasování bojkotovala. Krátce nato horní komora španělského parlamentu schválila návrh španělské vlády na omezení autonomie Katalánska.
- 30. října – Španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení místního parlamentu ze vzpoury, za což jim hrozí až 25 let. Expremiér Puigdemont odjel s několika katalánskými exministry do Belgie.
- 5. prosince – Španělský nejvyšší soud zrušil evropské zatykače na Puigdemonta a čtyři exministry pobývající v Belgii kvůli jejich vůli vrátit se do Španělska.
- 22. prosince - V předčasných volbách do katalánského parlamentu získaly separatistické strany absolutní většinu, nově zasednou na 70 křeslech ze 135. Nejvíce hlasů přesto získala strana Ciudadanos, která je proti odtržení země.
- Zdroj: ČTK
