O úřad předsedy katalánské vlády se bude znovu ucházet Carles Puigdemont. Poprvé se stal katalánským premiérem před dvěma lety a z této funkce ho koncem října Madrid odvolal kvůli snahám o nezávislost Katalánska.
Na kandidatuře Puigdemonta se v úterý večer dohodly dvě hlavní separatistické strany v Katalánsku, informují španělská média. Zda se premiérem znovu stane, ale není jisté, a to i přesto, že separatisté získali v prosincových volbách v regionálním parlamentu většinu.
Puigdemont se chystá kandidaturu v parlamentu koncem měsíce představit prostřednictvím videokonference, nebo deleguje tímto úkolem jiného poslance. Expremiér je totiž v Bruselu a při návratu do Španělska mu hrozí zatčení a vazba, protože je obviněn – stejně jako celá jeho bývalá vláda – ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost Katalánska.
V úterý Puigdemont na Twitteru napsal, že se do vlasti vrátí až jako legitimní premiér.
S Puigdemontovým postupem ale část katalánských politiků nesouhlasí. Předsedkyně strany Ciutadans Inés Arrimadasová uvedla, že premiérskou kandidaturu formou videokonference by měl zastavit soud. „My, kteří chováme úctu k parlamentu, odmítáme, aby byl katalánský premiér uveden do úřadu přes internet,“ uvedla. Její hnutí získalo v prosincových volbách nejvíce křesel v katalánském parlamentu, tedy 36 ze 135.
Také členka vedení socialistů Adriana Lastraová novinářům řekla, že se socialisté obrátí na ústavní soud, pokud separatisté uvedou do úřadu kandidáta prostřednictvím videokonference.
Převzetí funkce přes internet se budou snažit zabránit i lidovci, podle jejich národního koordinátora Fernanda Martíneze by byl takový krok stejně neplatný. Puigdemont se podle Martíneze pouze „snaží uniknout spravedlnosti“.
Současná legislativa výslovně neříká, že kandidát na předsedu katalánské vlády musí být fyzicky přítomen v parlamentu při uvedení do úřadu. Vše tedy závisí na výkladu právní normy novým vedením katalánského parlamentu. To má být zvoleno na ustavující schůzi, která začíná 17. ledna v 11 hodin.
Separatisté získali v prosincových volbách 70 křesel ve 135členném parlamentu. Tři z jejich zvolených poslanců jsou ale ve vazbě a pět jich je v Belgii a po návratu do Španělska jim hrozí zatčení. Nyní tedy záleží na tom, kolik z těchto osmi se případně vzdá mandátu ve prospěch jiného kandidáta z téže strany a na čí stranu se přidá osm poslanců koalice Catalunya en Comú-Podem (Katalánsko společně můžeme).
Strany, jež vystupují společně proti odtržení Katalánska od Španělska, mají v parlamentu dohromady 57 hlasů.
