Čína slíbila, že převýchovné tábory pro muslimskou ujgurskou menšinu postupně zmizí – ovšem pouze pokud se ukáže, že už nejsou potřeba. Podle OSN Čína drží v těchto centrech až milion Ujgurů. Mezi hlasité kritiky patří i Turecko, kam řada příslušníků muslimské menšiny utekla. I tady ale Ujguři čelí mnoha problémům.
Tisíce Ujgurů uprchly před čínským útlakem do Turecka, jejich budoucnost je ale nejistá
„Stačí sluneční paprsek a cítím se šťastný. Znovu mi připomíná, že jsem na svobodě,“ konstatuje ujgurský lingvista a spisovatel Abdulweli Ayup, který strávil bez slunce celý rok a půl poté, co ho čínské úřady před sedmi lety osočily ze separatismu a uvěznily.
Ayup totiž v provincii Sin-ťiang otevřel školku v mateřském jazyce. „Chci založit školu, ne stát. Pro mě jsou škola, knihy, vzdělání důležitější než cokoli jiného,“ vysvětluje spisovatel, který mluví o vykonstruovaném procesu, mučení a ponižování, jež mělo pokračovat i po propuštění.
Nakonec proto utekl do Turecka, které je v současné době domovem jedné z největších diaspor Ujgurů na světě. Podle odhadů jich tu žije na 50 tisíc.
Na pravidelných protestech žádají propuštění svých blízkých a vyzývají k důraznějšímu postupu vůči vládě v Pekingu. „Očekáváme od muslimského i nemuslimského světa, že k tomu přistoupí jako k humanitárnímu problému. Žádáme vyslání nezávislé delegace do Číny,“ prohlásil prezident ujgurské vzdělávací a solidární asociace Hidayet Oguzhan.
I v Turecku se přitom ujgurská komunita potýká s potížemi. Ujguři mají nejistý status, obávají se deportací a problémem je i radikalizace některých z nich.
Podle Ayupa Abdulweliho se problémy nepodaří vyřešit, dokud Čína tábory nezavře. Peking ale kritiku odmítá a mluví o boji proti extremismu ve školicích centrech. „Chci se zeptat čínské vlády. Potřebují právníci a profesoři školení? Proč ho nepotřebují etničtí Číňané? Jestli teď vy budete zticha, později se Čína může pokusit nějak vyškolit vás,“ upozornil ujgurský spisovatel. Moc důvodů k optimismu zatím nevidí.