Ujguři se stali symbolem útlaku menšin v Číně. Jedním z nejkřiklavějších případů porušování lidských práv je podle mezinárodních organizací intelektuál a profesor ekonomie Ilham Tohti. Za to, že tento příslušník ujgurské minority založil web k dialogu o svém etniku, si odpykává doživotí za terorismus a navádění k separatismu.
Západ Čínu kritizuje za postoj k Ujgurům. Peking jim i odebírá pasy
„Z čínského pohledu je definice teroristického činu velmi nejednoznačná. Čínská vláda označuje za terorismus i chování, které se na Západě nebo v jiných částech světa za teroristický čin nepovažuje,“ vysvětluje Patrick Poon z Amnesty International.
Ujgurové mají svůj jazyk a vyznávají islám - a vláda jim nevěří. Ve jménu boje s terorismem jsou pod neustálým dohledem. Policie jim letos začala sbírat vzorky DNA a nově jim odebírá pasy. „Čínské úřady nemají ospravedlnitelné důvody odebírat lidem pasy a porušovat jejich svobodu pohybu,“ říká ředitelka čínské divize Human Rights Watch Sophie Richardson.
- Jedna z 55 etnických menšin žijících v Číně.
- Ujgurové vyznávají většinou sunnitský islám, část Ujgurů patří k súfiským muslimům.
- Novoujgurština patří k turecké lingvistické skupině, v psané formě používají od 11. století arabské písmo.
- V čínských historických záznamech jsou o Ujgurech zmínky již ve třetím století našeho letopočtu. Významným obdobím pro ně bylo osmé století, kdy vybudovali prosperující království ve středním Mongolsku.
- Záhy však jejich území ovládli Kyrgyzové, Ujgurové přesídlili do oblasti pohoří Ťan-šan, zabydleli se v jeho údolích a vytvořili další nezávislé království. To vydrželo do 13. století, kdy si je podmanili Mongolové.
- Číňané si území Ujgurů přisvojili v roce 1884. Poslední vlastní stát, Východoturkestánskou republiku, Ujgurové spravovali v letech 1944 až 1949. Zanikla po novém příchodu Číňanů.
- Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang byla vyhlášena v roce 1955. Další autonomní oblastí Číny je například Tibet.
Ujguři jsou jazykově a etnicky spříznění s Turky. Dlouhodobě si stěžují na kulturní a náboženský útlak ze strany Pekingu a na masivní přistěhovalectví etnických Chanů (Číňanů) do Sin-ťiangu, který je domovem asi deseti milionů Ujgurů.
Ujguři narážejí na bezpočet omezení a netýká se to jen cest do zahraničí. Například v Pekingu auto s poznávací značkou ze Sin-ťiangu nesmí s bezpečnostních důvodů ani natankovat.
Podle Pekingu se ze Sin-ťiangu šíří do Číny islámský extremismus. Při teroristických útocích v posledních letech zemřely stovky lidí. Podle ochránců práv jsou problémy odpovědí na útlak.