Západ Čínu kritizuje za postoj k Ujgurům. Peking jim i odebírá pasy

Nahrávám video

Ujguři se stali symbolem útlaku menšin v Číně. Jedním z nejkřiklavějších případů porušování lidských práv je podle mezinárodních organizací intelektuál a profesor ekonomie Ilham Tohti. Za to, že tento příslušník ujgurské minority založil web k dialogu o svém etniku, si odpykává doživotí za terorismus a navádění k separatismu.

„Z čínského pohledu je definice teroristického činu velmi nejednoznačná. Čínská vláda označuje za terorismus i chování, které se na Západě nebo v jiných částech světa za teroristický čin nepovažuje,“ vysvětluje Patrick Poon z Amnesty International.

Ujgurové mají svůj jazyk a vyznávají islám - a vláda jim nevěří. Ve jménu boje s terorismem jsou pod neustálým dohledem. Policie jim letos začala sbírat vzorky DNA a nově jim odebírá pasy. „Čínské úřady nemají ospravedlnitelné důvody odebírat lidem pasy a porušovat jejich svobodu pohybu,“ říká ředitelka čínské divize Human Rights Watch Sophie Richardson.

  • Jedna z 55 etnických menšin žijících v Číně.
  • Ujgurové vyznávají většinou sunnitský islám, část Ujgurů patří k súfiským muslimům.
  • Novoujgurština patří k turecké lingvistické skupině, v psané formě používají od 11. století arabské písmo.
  • V čínských historických záznamech jsou o Ujgurech zmínky již ve třetím století našeho letopočtu. Významným obdobím pro ně bylo osmé století, kdy vybudovali prosperující království ve středním Mongolsku.
  • Záhy však jejich území ovládli Kyrgyzové, Ujgurové přesídlili do oblasti pohoří Ťan-šan, zabydleli se v jeho údolích a vytvořili další nezávislé království. To vydrželo do 13. století, kdy si je podmanili Mongolové.
  • Číňané si území Ujgurů přisvojili v roce 1884. Poslední vlastní stát, Východoturkestánskou republiku, Ujgurové spravovali v letech 1944 až 1949. Zanikla po novém příchodu Číňanů.
  • Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang byla vyhlášena v roce 1955. Další autonomní oblastí Číny je například Tibet.

Ujguři jsou jazykově a etnicky spříznění s Turky. Dlouhodobě si stěžují na kulturní a náboženský útlak ze strany Pekingu a na masivní přistěhovalectví etnických Chanů (Číňanů) do Sin-ťiangu, který je domovem asi deseti milionů Ujgurů.

Ujguři narážejí na bezpočet omezení a netýká se to jen cest do zahraničí. Například v Pekingu auto s poznávací značkou ze Sin-ťiangu nesmí s bezpečnostních důvodů ani natankovat.

Sin-ťiang
Zdroj: ČT24

Podle Pekingu se ze Sin-ťiangu šíří do Číny islámský extremismus. Při teroristických útocích v posledních letech zemřely stovky lidí. Podle ochránců práv jsou problémy odpovědí na útlak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 14 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
před 23 mminutami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 8 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 10 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 12 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 13 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.