Tisíc lidí měsíčně. Německá SPD se dohodla s Merkelovou na slučování rodin uprchlíků

Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie (SPD) našly shodu na slučování rodin běženců s doplňkovou ochranou, což byla dosud jedna z největších překážek koaličních rozhovorů. Počínaje srpnem bude podle německých médií do Německa moci přicházet až 1000 rodinných příslušníků těchto migrantů měsíčně.

Slučování rodin běženců, kteří nedostali status uprchlíka, ale jen doplňkovou ochranu, velká koalice CDU/CSU a SPD v březnu 2016 na dva roky přerušila. Rozhodla se tak kvůli vysokému počtu běženců, kteří v té době do Německa přicházeli. Tehdejší zákonné opatření v půlce března vyprší, a proto obě uskupení musela co nejrychleji najít nové řešení. Parlament by o něm měl rozhodnout ve čtvrtek.

Nakonec se strany dohodly na tom, že do 31. července ještě slučování rodin běženců s doplňkovou ochranou nebude možné. Od dalšího měsíce už ano, i když zůstane dlouhodobě omezené počtem 1000 rodinných příslušníků měsíčně. SPD prosadila také opatření, které má usnadnit slučování rodin ve složité humanitární situaci.

Martin Schulz na stranickém sjezdu
Zdroj: Reuters/Wolfgang Rattay

U lidí, kteří mají status uprchlíka, bylo slučování rodin možné i v uplynulých dvou letech. Loni do konce listopadu touto cestou do spolkové republiky přišlo zhruba 85 000 rodinných příslušníků uprchlíků. Odhaduje se, že za lidmi s doplňkovou ochranou by do Německa mohly dorazit desítky tisíc nejbližších příbuzných.

Sociálním demokratům se také podařilo vyjednat, aby mohly spolkové země přijímat členy rodin uprchlíků i nad rámec čísla 1000. To ovšem pouze v případě, že jejich pobyt v Německu bude plně krytý a nebude se platit ze státních peněz. Šéf SPD Martin Schulz je se závěrem jednání spokojen. „Podařilo se nám přijmout pravidlo 1000 plus,“ oznámil spolustraníkům přes sociální síť.

Do spolkové republiky v posledních letech oproti dřívějšku přichází výrazně méně rodinných příslušníků uprchlíků v poměru k jejich celkovému počtu. Za každým Syřanem tak v průměru dorazilo 0,43 člena rodiny, za každým Iráčanem 0,3 a za každým Afgháncem 0,13.

  • Strany velké koalice se už v předešlých sondovacích rozhovorech dohodly na tom, že by do Německa nemělo přicházet více než 180 000 až 220 000 běženců ročně. Zároveň by ale každý migrant měl mít možnost podat žádost o azyl.

Úřady povolily Syřanovi přivézt si i druhou manželku. Umožnily tak bigamii

V souvislosti s příchodem rodinných příslušníků migrantů do Německa vyvolal rozruch případ Syřana, kterému úřady povolily přivézt si do země i druhou manželku. Muž v současnosti žijící na severu Německa už v zemi jednu manželku se čtyřmi dětmi má. Nyní smí do Německa přijít i jeho druhá žena. I s ní má čtyři děti.

Úředníci svým rozhodnutím de facto připustili bigamii, která je v Německu trestná. Argumentují ale zájmem dítěte.

Případ, který vyvolal pozornost německých médií, není podle agentury DPA ojedinělý. Aby si přivezli i druhou manželku, povolily úřady přinejmenším dvěma dalším mužům.

Koalice by mohla být do začátku příštího týdne

Kancléřka Merkelová označila ujednání za „dobrou zprávu“, uvedla agentura DPA s odvoláním na zdroje ze schůze frakce konzervativní unie v německém parlamentu. Kancléřka poslancům údajně také řekla, že nyní jde v koaličních jednáních o to, co Německo potřebuje. Zdůraznila přitom důležitost digitalizace.

Premiérka západoněmecké spolkové země Sársko Annegret Krampová-Karrenbauerová, která bývá v poslední době v médiích zmiňována jako možná příští nástupkyně Merkelové, vyjádřila naději, že nová velká koalice bude dohodnuta v neděli, nejpozději v pondělí. Přes všechny obtíže u některých témat je prý atmosféra „velmi konstruktivní a velmi koncentrovaná“.

Místopředseda CDU a hesenský premiér Volker Bouffier ale varoval, že průlom v rozhovorech ještě nenastal. I on sice očekává uzavření koaličních jednání do neděle, ale podle něj jsou jednání velmi náročná a „strany zápasí“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev, úřady hlásí oběti a zraněné

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli dva lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších osmnáct osob utrpělo zranění. Už ve čtvrtek pozdě večer ruské drony podnikly nálet na Charkov. O několik hodin později se pak cílem dalšího ruského úderu stalo Dnipro.
03:05Aktualizovánopřed 29 mminutami

Čeští krajané v Chile požádali Pavla o podporu změny zákona o státním občanství

Prezident Petr Pavel se v Chile setkal s českými krajany. Zástupci krajanského spolku jej na akci na české ambasádě požádali o podporu změny zákona o státním občanství, který podle nich omezuje právo žádat o české občanství potomkům Čechů, kteří se narodili mimo území Československa mezi roky 1949 a 1969. Omezení podle nich dopadá na potomky krajanů v Chile.
před 1 hhodinou

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 8 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 9 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 9 hhodinami

Magyar řekl, že ho prezident pověří sestavením vlády. Čas ale hlavu státu netlačí

Vítěz maďarských voleb Péter Magyar po středečním jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády, informovala agentura Reuters. Prezident však nemá ohledně ustavení premiéra žádný termín ani pevná pravidla, podotýká redaktor ČT Jan Šilhan. Magyarova strana Tisza získala v nedělních volbách ústavní většinu po šestnácti letech vlády Fideszu dosavadního premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...