Telegram vládám poskytne více informací o uživatelích

Komunikační platforma Telegram začne po tlaku úřadů poskytovat vládám více informací o svých uživatelích. V pondělí to oznámil její zakladatel a generální ředitel Pavel Durov. Ten už několik týdnů ve Francii čelí obvinění, že nedělá dost pro to, aby platformu nevyužívaly i kriminální živly, což chce nyní také změnit.

„Zatímco 99,999 procenta uživatelů Telegramu nemá nic společného se zločinem, těch 0,001 procenta zapojených do nezákonných aktivit vytváří špatnou image celé platformy a ohrožuje zájmy našich uživatelů, kterých už je téměř miliarda,“ cituje Durova server BBC.

Spolupráce s justičními orgány bude spočívat například v tom, že aplikace pro zasílání zpráv bude poskytovat IP adresy a telefonní čísla uživatelů příslušným úřadům, a to v souladu s právními předpisy v dané zemi. Platforma už podle Durova změnila podmínky tak, aby odradila zločince od jejího zneužívání.

Oznámený krok přichází necelý měsíc po Durově zatčení ve Francii. Tamní úřady jej viní ze spoluúčasti na šíření materiálů zaměřených na sexuální zneužívání dětí. Durov, kterému bylo při vyšetřování nařízeno zůstat ve Francii, obvinění odmítá. Zatčení devětatřicetiletého šéfa platformy pak vyvolalo debatu o tom, jak do budoucna chránit svobodu slova v prostředí internetu.

Rozhodnutí platformy podvolit se požadavkům vládních úřadů představuje výrazný posun proti tomu, jak se platforma k žádostem vlád o poskytnutí dat uživatelů doposud stavěla. Pověsti platformy uškodil i její laxní přístup k moderování obsahu, napsala agentura Bloomberg. Telegram sídlí ve Spojených arabských emirátech a na žádosti vlád z celého světa o zablokování některých příspěvků zpravidla nereagoval. Stejně tak ignoroval žádosti o informace o osobách podezřelých z nezákonných aktivit.

Změna ve vyhledávání

Aplikace využívá umělou inteligenci (AI) a tým moderátorů. Nyní začala skrývat problematický obsah z výsledků vyhledávání ve snaze bránit zneužívání této komunikační sítě, řekl Durov. „Pokud se vám přesto podaří najít ve vyhledávání Telegramu něco nebezpečného nebo nezákonného, nahlaste nám to prosím prostřednictvím @SearchReport,“ dodal podle CNN Durov.

Obvinění, kterým Durov čelí ve Francii, jej vykreslují jako šéfa společnosti, jež odmítá poskytovat orgánům činným v trestním řízení relevantní data uživatelů. Pokud by platforma spolupracovala, úřady by mohly nasadit legální odposlechy a snáze usvědčit zločince, kteří platformu využívají.

Podle CNN není jasné, jak krok sdílení některých uživatelských údajů s orgány činnými v trestním řízení ovlivní probíhající francouzské vyšetřování.

Durov krátce po svém zatčení kritizoval úřady a řekl, že činit ho zodpovědným za zločiny spáchané třetími stranami na platformě je překvapivé a zavádějící. Kritici tvrdí, že Telegram se stal semeništěm dezinformací, dětské pornografie a obsahu souvisejícího s terorismem částečně kvůli funkci, která umožňuje, aby tam skupiny mohly mít až 200 tisíc členů.

Telegram využívají i demonstranti nebo extremisté

Telegram se letos v srpnu stal terčem zájmu úřadů i proto, že umožnil vysílání na krajně pravicových kanálech, což přispělo k násilí v anglických městech, píše BBC. Před několika dny pak Ukrajina zakázala aplikaci Telegram na zařízeních, která patří státním institucím. Tvrdí, že tak chce minimalizovat hrozby, které pro ni představuje Rusko.

Pod Durovovým vedením vzbudil Telegram hněv mnoha vrcholných představitelů – od Evropské unie až po autoritářské režimy v Rusku a v Íránu. Aplikaci totiž používají i demonstranti, kteří se snaží organizovat při protestech proti úřadům, Telegram se ale zároveň stal centrem konspiračních teoretiků a extremistů. Například stoupenci nadřazenosti bílé rasy v USA léta používají síť ke koordinaci útoků na energetickou infrastrukturu, píše Bloomberg.

Kreml se v roce 2018 pokusil platformu Telegram zablokovat, ale o dva roky později těchto pokusů zanechal, jelikož se mu nepodařilo službu vypnout. Když byl zákaz zrušen, ruský regulátor uvedl, že Durov naznačil, že pomůže v boji proti extremismu a terorismu.

Když byl Durov zatčen, začala platforma některé dosavadní postupy měnit. Začátkem září Telegram zakázal nahrávat nová média, podle jejího šéfa proto, aby zastavil používání robotů a podvodných profilů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska včetně dvou důstojníků, uvedla v sobotu podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelské ozbrojené síly to později potvrdily s tím, že incident vyšetřují. Libanonské ministerstvo zdravotnictví později podle agentury AFP sdělilo, že izraelský útok na jihu Libanonu zabil dvě ženy a 22 lidí zranil. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Reuters: USA dají spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu

Spojené státy poskytnou svým spojencům v Perském zálivu íránská aktiva na poválečnou obnovu a na opravy budoucích škod, které jim Írán ještě způsobí. Napsala to v sobotu agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj.
před 3 hhodinami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily nejméně devět Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 7 hhodinami

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 10 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 16 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...