Telegram vládám poskytne více informací o uživatelích

Komunikační platforma Telegram začne po tlaku úřadů poskytovat vládám více informací o svých uživatelích. V pondělí to oznámil její zakladatel a generální ředitel Pavel Durov. Ten už několik týdnů ve Francii čelí obvinění, že nedělá dost pro to, aby platformu nevyužívaly i kriminální živly, což chce nyní také změnit.

„Zatímco 99,999 procenta uživatelů Telegramu nemá nic společného se zločinem, těch 0,001 procenta zapojených do nezákonných aktivit vytváří špatnou image celé platformy a ohrožuje zájmy našich uživatelů, kterých už je téměř miliarda,“ cituje Durova server BBC.

Spolupráce s justičními orgány bude spočívat například v tom, že aplikace pro zasílání zpráv bude poskytovat IP adresy a telefonní čísla uživatelů příslušným úřadům, a to v souladu s právními předpisy v dané zemi. Platforma už podle Durova změnila podmínky tak, aby odradila zločince od jejího zneužívání.

Oznámený krok přichází necelý měsíc po Durově zatčení ve Francii. Tamní úřady jej viní ze spoluúčasti na šíření materiálů zaměřených na sexuální zneužívání dětí. Durov, kterému bylo při vyšetřování nařízeno zůstat ve Francii, obvinění odmítá. Zatčení devětatřicetiletého šéfa platformy pak vyvolalo debatu o tom, jak do budoucna chránit svobodu slova v prostředí internetu.

Rozhodnutí platformy podvolit se požadavkům vládních úřadů představuje výrazný posun proti tomu, jak se platforma k žádostem vlád o poskytnutí dat uživatelů doposud stavěla. Pověsti platformy uškodil i její laxní přístup k moderování obsahu, napsala agentura Bloomberg. Telegram sídlí ve Spojených arabských emirátech a na žádosti vlád z celého světa o zablokování některých příspěvků zpravidla nereagoval. Stejně tak ignoroval žádosti o informace o osobách podezřelých z nezákonných aktivit.

Změna ve vyhledávání

Aplikace využívá umělou inteligenci (AI) a tým moderátorů. Nyní začala skrývat problematický obsah z výsledků vyhledávání ve snaze bránit zneužívání této komunikační sítě, řekl Durov. „Pokud se vám přesto podaří najít ve vyhledávání Telegramu něco nebezpečného nebo nezákonného, nahlaste nám to prosím prostřednictvím @SearchReport,“ dodal podle CNN Durov.

Obvinění, kterým Durov čelí ve Francii, jej vykreslují jako šéfa společnosti, jež odmítá poskytovat orgánům činným v trestním řízení relevantní data uživatelů. Pokud by platforma spolupracovala, úřady by mohly nasadit legální odposlechy a snáze usvědčit zločince, kteří platformu využívají.

Podle CNN není jasné, jak krok sdílení některých uživatelských údajů s orgány činnými v trestním řízení ovlivní probíhající francouzské vyšetřování.

Durov krátce po svém zatčení kritizoval úřady a řekl, že činit ho zodpovědným za zločiny spáchané třetími stranami na platformě je překvapivé a zavádějící. Kritici tvrdí, že Telegram se stal semeništěm dezinformací, dětské pornografie a obsahu souvisejícího s terorismem částečně kvůli funkci, která umožňuje, aby tam skupiny mohly mít až 200 tisíc členů.

Telegram využívají i demonstranti nebo extremisté

Telegram se letos v srpnu stal terčem zájmu úřadů i proto, že umožnil vysílání na krajně pravicových kanálech, což přispělo k násilí v anglických městech, píše BBC. Před několika dny pak Ukrajina zakázala aplikaci Telegram na zařízeních, která patří státním institucím. Tvrdí, že tak chce minimalizovat hrozby, které pro ni představuje Rusko.

Pod Durovovým vedením vzbudil Telegram hněv mnoha vrcholných představitelů – od Evropské unie až po autoritářské režimy v Rusku a v Íránu. Aplikaci totiž používají i demonstranti, kteří se snaží organizovat při protestech proti úřadům, Telegram se ale zároveň stal centrem konspiračních teoretiků a extremistů. Například stoupenci nadřazenosti bílé rasy v USA léta používají síť ke koordinaci útoků na energetickou infrastrukturu, píše Bloomberg.

Kreml se v roce 2018 pokusil platformu Telegram zablokovat, ale o dva roky později těchto pokusů zanechal, jelikož se mu nepodařilo službu vypnout. Když byl zákaz zrušen, ruský regulátor uvedl, že Durov naznačil, že pomůže v boji proti extremismu a terorismu.

Když byl Durov zatčen, začala platforma některé dosavadní postupy měnit. Začátkem září Telegram zakázal nahrávat nová média, podle jejího šéfa proto, aby zastavil používání robotů a podvodných profilů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

Indická armáda v pátek sestřelila stovky bezpilotních letounů, které na několik míst v indické části Kašmíru vyslal sousední Pákistán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP to ale Islámábád popírá. Dillí také dříve oznámilo, že ostřelovalo kašmírskou hranici u pákistánských hranic, kvůli čemuž podle agentury AFP zemřelo pět lidí včetně jednoho dítěte. Reuters během dne také informoval, že v indických městech byly slyšet výbuchy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 5 hhodinami

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 5 hhodinami

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Papež Lev XIV. v první mši slíbil vnesení světla do „temných nocí“

V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Účastnili se jí kardinálové a také dvě ženy, které během ní přečetly úryvky z bible, napsal deník El País. V kázání, které začal anglicky a v němž pokračoval italsky, si Lev XIV. posteskl, že křesťanská víra je někdy považována za něco „pro slabé a málo inteligentní lidi“. Řekl také, že pokud někdo redukuje Ježíše na „jakéhosi charismatického vůdce nebo supermana“, je de facto ateista. Zároveň slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Francie a Polsko si při hrozbě útoku přijdou na pomoc, zavázali se Macron a Tusk

Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk v pátek podepsali v Nancy na východě Francie smlouvu o přátelství a posílené spolupráci, informovaly agentury AFP a PAP. Bilaterální dohoda podle AFP svědčí o rostoucím vlivu Polska v Evropě tváří v tvář dnešnímu Rusku. Obě strany rovněž signovaly dohodu o civilní jaderné energetice, doplnila polská agentura PAP.
před 7 hhodinami

Ukrajina a ministři EU podpořili vznik tribunálu k ruským zločinům

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...