Telegram vládám poskytne více informací o uživatelích

Komunikační platforma Telegram začne po tlaku úřadů poskytovat vládám více informací o svých uživatelích. V pondělí to oznámil její zakladatel a generální ředitel Pavel Durov. Ten už několik týdnů ve Francii čelí obvinění, že nedělá dost pro to, aby platformu nevyužívaly i kriminální živly, což chce nyní také změnit.

„Zatímco 99,999 procenta uživatelů Telegramu nemá nic společného se zločinem, těch 0,001 procenta zapojených do nezákonných aktivit vytváří špatnou image celé platformy a ohrožuje zájmy našich uživatelů, kterých už je téměř miliarda,“ cituje Durova server BBC.

Spolupráce s justičními orgány bude spočívat například v tom, že aplikace pro zasílání zpráv bude poskytovat IP adresy a telefonní čísla uživatelů příslušným úřadům, a to v souladu s právními předpisy v dané zemi. Platforma už podle Durova změnila podmínky tak, aby odradila zločince od jejího zneužívání.

Oznámený krok přichází necelý měsíc po Durově zatčení ve Francii. Tamní úřady jej viní ze spoluúčasti na šíření materiálů zaměřených na sexuální zneužívání dětí. Durov, kterému bylo při vyšetřování nařízeno zůstat ve Francii, obvinění odmítá. Zatčení devětatřicetiletého šéfa platformy pak vyvolalo debatu o tom, jak do budoucna chránit svobodu slova v prostředí internetu.

Rozhodnutí platformy podvolit se požadavkům vládních úřadů představuje výrazný posun proti tomu, jak se platforma k žádostem vlád o poskytnutí dat uživatelů doposud stavěla. Pověsti platformy uškodil i její laxní přístup k moderování obsahu, napsala agentura Bloomberg. Telegram sídlí ve Spojených arabských emirátech a na žádosti vlád z celého světa o zablokování některých příspěvků zpravidla nereagoval. Stejně tak ignoroval žádosti o informace o osobách podezřelých z nezákonných aktivit.

Změna ve vyhledávání

Aplikace využívá umělou inteligenci (AI) a tým moderátorů. Nyní začala skrývat problematický obsah z výsledků vyhledávání ve snaze bránit zneužívání této komunikační sítě, řekl Durov. „Pokud se vám přesto podaří najít ve vyhledávání Telegramu něco nebezpečného nebo nezákonného, nahlaste nám to prosím prostřednictvím @SearchReport,“ dodal podle CNN Durov.

Obvinění, kterým Durov čelí ve Francii, jej vykreslují jako šéfa společnosti, jež odmítá poskytovat orgánům činným v trestním řízení relevantní data uživatelů. Pokud by platforma spolupracovala, úřady by mohly nasadit legální odposlechy a snáze usvědčit zločince, kteří platformu využívají.

Podle CNN není jasné, jak krok sdílení některých uživatelských údajů s orgány činnými v trestním řízení ovlivní probíhající francouzské vyšetřování.

Durov krátce po svém zatčení kritizoval úřady a řekl, že činit ho zodpovědným za zločiny spáchané třetími stranami na platformě je překvapivé a zavádějící. Kritici tvrdí, že Telegram se stal semeništěm dezinformací, dětské pornografie a obsahu souvisejícího s terorismem částečně kvůli funkci, která umožňuje, aby tam skupiny mohly mít až 200 tisíc členů.

Telegram využívají i demonstranti nebo extremisté

Telegram se letos v srpnu stal terčem zájmu úřadů i proto, že umožnil vysílání na krajně pravicových kanálech, což přispělo k násilí v anglických městech, píše BBC. Před několika dny pak Ukrajina zakázala aplikaci Telegram na zařízeních, která patří státním institucím. Tvrdí, že tak chce minimalizovat hrozby, které pro ni představuje Rusko.

Pod Durovovým vedením vzbudil Telegram hněv mnoha vrcholných představitelů – od Evropské unie až po autoritářské režimy v Rusku a v Íránu. Aplikaci totiž používají i demonstranti, kteří se snaží organizovat při protestech proti úřadům, Telegram se ale zároveň stal centrem konspiračních teoretiků a extremistů. Například stoupenci nadřazenosti bílé rasy v USA léta používají síť ke koordinaci útoků na energetickou infrastrukturu, píše Bloomberg.

Kreml se v roce 2018 pokusil platformu Telegram zablokovat, ale o dva roky později těchto pokusů zanechal, jelikož se mu nepodařilo službu vypnout. Když byl zákaz zrušen, ruský regulátor uvedl, že Durov naznačil, že pomůže v boji proti extremismu a terorismu.

Když byl Durov zatčen, začala platforma některé dosavadní postupy měnit. Začátkem září Telegram zakázal nahrávat nová média, podle jejího šéfa proto, aby zastavil používání robotů a podvodných profilů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Přes Rafah odešlo z Gazy dvanáct Palestinců

Do Egypta se v pondělí z Pásma Gazy dostalo jen 12 Palestinců přes přechod Rafah, který byl ten den otevřen poprvé od května 2024. Šlo o pět zraněných a sedm členů jejich doprovodu, informovala v úterý agentura AFP s odvoláním na svůj zdroj z hraničního přechodu. O stejném počtu informovala i agentura Reuters. Izrael počty zatím neuvádí.
před 5 mminutami

Teploty v Polsku spadly hluboko pod nulu, po letech zamrzl i Gdaňský záliv

Polsko zasáhlo extrémní mrazivé počasí. Teploty klesly hluboko pod bod mrazu, takže Baltské moře v Gdaňském zálivu dokonce v posledních dnech začalo zamrzat. Mnoho místních i turistů si tento vzácný jev nenechalo ujít, řada z nich se odvážila i k procházce po zamrzlé hladině. Vlivem nízkých teplot zamrzlo i ústí Visly nebo řeka Motlawa v historickém centru Gdaňsku, čehož využily stovky lidí a navzdory zákazu místních úřadů vyrazily na řeku s bruslemi i bez nich.
před 45 mminutami

S Putinem v zádech. Reportéři ČT zjišťovali, jak se Polsko a Pobaltí brání ruským sabotážím a provokacím

Země východního křídla NATO pravidelně čelí ruským provokacím. Polsko, Litva nebo Estonsko se opakovaně potýkají s narušením vzdušeného prostoru nebo s pokusy o sabotáž. Moskva si tak testuje reakci Západu. Dotčené země proto dál zvyšují své výdaje na obranu. Estonsko se také už řadu let snaží vyřešit, jak začlenit ruskou menšinu, která tvoří pětinu obyvatel země. V Polsku a Pobaltí natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 55 mminutami

Rusko znovu masivně zaútočilo na ukrajinskou energetiku

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 450 drony a více než šedesáti střelami, uvedl v úterý ráno ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Útoky vyvolaly požáry a poškodily energetickou infrastrukturu, bez vytápění se dle úřadů ocitly statisíce rodin. K úderům došlo krátce před plánovaným třístranným jednáním USA, Ukrajiny a Ruska o ukončení téměř čtyřleté plošné ruské invaze. Do Kyjeva zároveň ráno přicestoval generální tajemník NATO Mark Rutte. Mimo jiné řekl, že případná dohoda o ukončení války si vyžádá těžká rozhodnutí.
06:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syn norské princezny odmítl vinu ve čtyřech případech znásilnění

Nejstarší syn norské korunní princezny Mette-Marit, devětadvacetiletý Marius Borg Höiby, v úterý na úvod svého procesu odmítl vinu ve čtyřech případech znásilnění. Informovala o tom agentura AFP s tím, že Höiby se celkem zodpovídá z 38 bodů obžaloby včetně čtyř případů znásilnění, násilí či přechovávání drog. Höibymu hrozí podle AFP až 16 let vězení, agentura AP napsala nejvýše o desetiletém trestu vězení. Höiby je nevlastním synem korunního prince a budoucího krále Haakona.
před 1 hhodinou

Íránský prezident nařídil zahájit jaderné rozhovory s USA, píše AFP

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity. Rozhodnutí přichází v době, kdy prezident USA Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem, pokud režim v Teheránu neuzavře dohodu, v níž by se zavázal, že nebude usilovat o jaderné zbraně.
07:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump vyzval republikány k převzetí kontroly nad volbami

Americký prezident Donald Trump vyzval republikány, aby během voleb převzali kontrolu nad hlasovacími postupy v USA. Šéf Bílého domu tvrdí, že ve volbách hlasují lidé, kteří nemají americké občanství, a ovlivňují jejich výsledky. Trump neupřesnil, jakým způsobem by to podle něj měla jeho strana udělat, píší média. Výroky šéf Bílého domu pronesl v rozhovoru s bývalým náměstkem ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Danem Bonginem, který se nedávno vrátil ke kariéře podcastera.
před 2 hhodinami

Freska v římském kostele po opravě nápadně připomíná italskou premiérku

Zrestaurovaná freska v jednom z římských kostelů spustila velkou polemiku, obličej anděla totiž nápadně připomíná italskou premiérku Giorgiu Meloniovou. Autor odmítá, že by ji malba v bazilice San Lorenzo in Lucina ztvárňovala. Podle hlavního kostelníka a amatérského umělce Bruna Valentinettiho totiž měla stejnou podobu i před pětadvaceti lety, kdy ji maloval poprvé. Nedávno musel fresku kvůli navlhnutým stěnám upravit. Meloniová se na sociálních sítích vyjádřila, že rozhodně jako anděl nevypadá. Úřady ale situaci berou vážně. Přezkoumají, jak moc se nová stěna kaple liší od originálu. V případě nesrovnalostí vrátí malbu do původního stavu. Ověřování ale může trvat dlouho, protože autor tvrdí, že se žádné archivní materiály nedochovaly.
před 5 hhodinami
Načítání...