Vysutá rozhledna a pod ní strmá stěna padající čtyři sta metrů do úchvatné vápencové rokle, kterou protéká Přední Rýn. Jeden z málo známých turistických tipů v oblasti přezdívané jako „švýcarský Grand Canyon“. Poznat ho lze překvapivě mnoha způsoby: na kole, na motocyklu, pěšky nebo na kánoi. Anebo dáte přednost slavnému vlaku či koňskému spřežení?
Švýcarský „Grand Canyon“, tisícileté dílo přírody, které hraje barvami
Bylo – nebylo. Kdysi se podle geologů na území východní části Západních Alp utrhlo deset miliard krychlových metrů skal a tato obrovská masa se zřítila do údolí Rýna. Pro představu: odborníci takový objem přirovnávají k deseti Matterhornům, proto podle nich může jít o vůbec největší alpský sesuv v historii.
Zavalená řeka si pak stovky, tisíce let prorážela cestu horninou, až dala vzniknout soutěsce nazývané v rétorománštině Ruinaulta – v překladu „Vysoká suť“, případně „Hromada trosek“. Dnes Rheinschlucht.
Na první pohled určitě zaujmou barevné kontrasty. Modrošedá divoká řeka, nad ní mohutné bělavé vápencové skály, nad nimi zase typické švýcarské pastviny nebo lesy. A ještě výš, ve více než dva a půl tisících metrech, pak původní masiv tvořící dnešní tektonickou oblast Sardona. Neskutečně fotogenická scenérie se nachází ve švýcarském regionu Graubünden mezi městečky Illanz a Reichenau. Nejbližším větším městem je historický Chur, Praha je vzdálena necelých 700 kilometrů.
K okraji rokliny
První turistovo dilema zní: je lépe malebný pohled objevit nejdřív shora, nebo naopak ode dna rokliny? Pokud se rozhodnete pro první variantu, máte zase dvě možnosti. Buď po klikaté silnici s vyhlídkami mezi skalami na pravém břehu Předního Rýna, nebo vyrazit pěšky kolem jezera Caumasee až ke zmíněné rozhledně Il Spir, která se tyčí nad kaňonem.
První možnost ocení cyklisté a motorkáři. Představte si jednu zatáčku za druhou, každou chvíli nějaký do skály vsazený krátký tunel, občas místo na zastavení s vyhlídkou dolů do propasti a nad tím vším na druhé straně tyčící se vysoké pohoří se zbytky sněhu. Jízdě mezi vesnicemi Bonaduz a Versam tak adrenalin ani fotogenické pasáže nechybí.
Pokud naopak zvolíte druhý břeh, budete nejdřív autem šplhat do horského střediska Flims a z něj už musíte vyrazit po svých. První zastávkou musí být břeh jezera Caumasse s těžko uvěřitelnou modrostříbrnou barvou vody. Přestože jsme na náhorní plošině ve výšce skoro tisíc metrů nad mořem, vykoupat se tu od června do září dá, a to hlavně díky termálnímu prameni, který do jezera vyvěrá. Poté už zpevněná turistická cesta vede k okraji rokliny. Pohodlnou chůzí k cíli dorazíte zhruba po hodině.
Rozhledna Il Spir, jejíž jméno v překladu znamená „Rorýs“, má strategickou polohu. Jedním „ptačím“ pohledem přehlédnete hned několik hřebenů, pod nohama budete mít rozeklané bílé skály a hlavně působivě meandrující tok Rýna. Každou chvíli panoramatický pohled zpestří také vlak, projíždějící tratí hned vedle řeky, a když výlet dobře načasujete, tak minimálně dvakrát denně tudy projede taky nejslavnější švýcarský turistický spoj Glacier Express. Zpět nemusíte po svých – kdo si připlatí, ten se může svést až do Flims koňským spřežením.
Plavba, která dokáže vystrašit
A pohled druhý, takzvaně žabí? Pro ten si musíte na dno propasti.
Dovézt vás tam může buď některý z regionálních vlaků, které pendlují mezi Churem a Ilanz zhruba po hodině, nebo je třeba dojet autem z horské silnice až dolů k nádražní budově Versam-Safien. Tam už budete určitě potkávat desítky vodáků, Ruinaulta a bouřlivá voda lákají kajakáře i raftaře. Většina svoji plavbu začala už v deset kilometrů vzdáleném Ilanz a někteří pokračují přes Versam-Safien ještě dalších dvanáct kilometrů po proudu do Reichenau.
Plavba to není pro úplné začátečníky, ostatně třeba název jedné z peřejí – v překladu „Černá díra“ – dokáže docela vystrašit, stejně jako výstražné cedule, varující před případnými sesuvy skály. Odměnou nejen pro vodáky jsou pohledy na panenskou přírodu i ohromující skalní masiv nad řekou.
Zní to celé jako tip na jednodenní výlet? Možná. Ale pokud si budete chtít tuto oázu dostatečně vychutnat, možností je spousta. Den koupání u zmíněného průzračného jezera, den věnovaný tektonické oblasti nad soutěskou, den v peřejích či v sedle kola i cesta k rozhledně za to stojí.