Švédská studentka v pátek nechodí do školy, nelíbí se jí lhostejnost ke změně klimatu. A přidávají se k ní další

3 minuty
Události ČT: Studenti v pátek nechodí do školy, nechtějí zavírat oči před klimatickými změnami
Zdroj: ČT24

Švédská studentka Greta Thurnbergová je v současnosti asi nejslavnější aktivistkou na planetě. Svou páteční absencí ve školních lavicích dává najevo nespokojenost s přístupem politiků ke změnám klimatu. K nesouhlasu se přidávají i desetitisíce studentů v dalších zemích po celém světě, v pátek vyšly do ulic Paříže stovky lidí. Jedny z největších protestů se průběžně konají také v Německu, kde už na ně reagovala i kancléřka Angela Merkelová.

V minulém roce coby teprve patnáctiletá studentka zahájila Greta Thurnbergová svou osobní stávku a místo ve školní lavici seděla pátek co pátek s transparentem před švédským parlamentem. Argumentovala: Proč chodit do školy, když planetě hrozí katastrofa? A svou vládu viní z nedodržování pařížské klimatické dohody z roku 2015, v níž státy slíbily omezení emisí skleníkových plynů.

„Samozřejmě, že mě rodiče posílali do školy. Ale neodradí mě od toho, co dělám,“ uvedla tehdy. Dívka, které lékaři diagnostikovali aspergerův syndrom a ADHD, zůstávala ve svém vzdoru dlouho sama. V současnosti je z ní ovšem asi nejslavnější aktivistka světa, dostala pozvání i na Světové ekonomické fórum do Davosu a má následovníky na celém světě.

Páteční protesty pod heslem Fridays for Future (Pátky pro budoucnost) se od už uskutečnily v Německu, Austrálii či Velké Británii – a v Belgii ve čtvrtek do ulic vyšlo dokonce 7500 lidí.

Do ulic Paříže vyšly stovky mladých Francouzů

V pátek potom šestnáctiletá Švédka Greta pochodovala v čele průvodu v Paříži. Stejně jako v jiných zemích se totiž i ve Francii terčem kritiky stalo vedení země – v tomto případě prezident Emmanuel Macron, který podle mladých účastníků protestu nedělá pro ochranu klimatu dost.

Mladí lidé, kterých byly podle různých informací stovky až několik tisíc, pochodovali ulicemi metropole a skandovali hesla jako „jedna, dva, tři stupně, to je zločin proti lidskosti“ či „zahřejte svá srdce, ne planetu“. V rukou nesli protestující transparenty s nápisy „Budoucnost začíná zde“, „Zachraň zemi, sněz lobbistu“ či „Voda se blíží“, které odkazuje na důležité heslo z populárního seriálu stanice HBO Hra o trůny „Zima se blíží“.

K mladým demonstrantům se připojily také některé známé osobnosti, například herečka Juliette Binocheová, známý francouzský ekolog a europoslanec Yannick Jadot či pařížská starostka Anne Hidalgová. „Bráníme svůj svět, bráníme svou budoucnost a systém a svět, ve kterých bychom chtěli žít,“ uvedla jednadvacetiletá Morgane, která se protestu zúčastnila.

„Později bude příliš pozdě,“ řekl sedmnáctiletý školák Anatole. „Nadále znečišťujeme, velké společnosti vypouští odpad do naší atmosféry a uvědomujeme si, že Arktida roztává… takže musíme něco udělat,“ připojil dvaadvacetiletý student Thomas.

Berlínské školy absenci zatím tolerují

Do pátečních demonstrací se zapojují také studenti v Německu. Třeba Franziska Wesselová, berlínská gymnazistka, která od začátku roku tráví pátky místo ve třídě na demonstracích. Takzvané pátky pro budoucnost organizuje především přes sociální sítě. „Chceme politikům ukázat, že potřebujeme lepší ochranu klimatu,“ prohlašuje.

Mocní lidé podle ní selhali. Stejně jako Greta je i Franzi terčem obdivu i kritiky, třeba kvůli zanedbávání výuky. „Vedení školy se mi nepodařilo přesvědčit, asi dostanu slovní napomenutí, jednoduše proto, že každý pátek chybím,“ dodala Franziska Wesselová. 

Velká část berlínských škol ale páteční stávky studentů zatím respektuje. A reagují i politici. Angela Merkelová na bezpečnostní konferenci v Mnichově zmínila protesty školáků v souvislosti s ruskými dezinformačními operacemi. Její mluvčí to později označil za nedorozumění. „Angažovanost školáků v otázce ochrany klimatu považuje (kancléřka) za nanejvýš správnou,“ reagoval mluvčí Steffen Seibert.

 Protestní hnutí mladých lidí svou sílu naplno otestuje 15. března. Demonstrovat se má naráz ve více než padesáti zemích světa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 15 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 19 mminutami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 43 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 53 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 57 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami
Načítání...