Šaty dělají člověka a uniforma zase vojáka. Jedna lvovská dílna, která funguje teprve pár týdnů, se soustředí právě na armádu. Je důkazem, že válka nejen ničí, ale může i tvořit. Třeba nová pracovní místa.
Štáb ČT natáčel v dílně na vojenské uniformy. Většina pracovníků jsou běženci
Jak eskaluje konflikt na východě, zvyšuje se nasazení i ve lvovské krejčovské dílně. Za měsíc tam běžně vyrobí pět set uniforem, v červenci to má být 1500. I přesto je to zhruba desetina skutečné poptávky.
S dopady konfliktu zde souvisí téměř vše. Většina pracovníků uprchla z jiných koutů země. Včetně spolumajitele Michaila Bogdana, který je původem z Mariupolu. „Náklady na provoz, výplaty i marže jsou co nejmenší, aby zboží bylo dostupné (pro armádu),“ vysvětlil.
Hotové oblečení prodává zatím ve dvou obchodech. Brzy jich má být po celé Ukrajině na třicet. V původním bydlišti přišel Michail o živnost a málem i o život.
Podobných příběhů je teď Lvov plný. Čtyři měsíce je přechodným zázemím uprchlíků. Denně už jich sem místo tisíců míří spíš stovky.
Šít, ale i bojovat
Válka přesto vysídlila každého čtvrtého Ukrajince. Včetně Iriny. S Michailem ji pojí nejen zájem o jeho zboží, ale i osud. Stejně jako on utekla před boji v Mariupolu. Stejně jako on teď pomáhá. V jejím případě s dobrovolníky, sháněním peněz i vojenského vybavení.
Ochotná je ale pomáhat i jinak. „Jestli nebude dost mužů, půjdeme my ženy. Chceme se naučit, jak držet v rukou zbraň,“ ujišťuje.
Kvůli válce žije ve městě o dvě stě tisíc lidí víc. Přinesli sem s sebou svědectví o smutných koncích, slibných začátcích i odhodlání.