Jen týden uběhl od chvíle, kdy Čína potrestala americkou NBA za podporu protestujících v Hongkongu, kterou jim vyjádřil manažer jednoho z týmů. Přestože se liga jako taková zásadně postavila proti zmíněnému vyjádření, odešli sponzoři a byly rušeny exhibiční zápasy. Z basketbalových kurtů se hra o svobodu slova přelila do světa videoher. Centrem pozornosti se stal jeden z hlavních producentů, americký gigant Activision Blizzard.
Vývojáři z Blizzardu mají na svědomí řadu ikonických sérií a jedny z nejúspěšnějších her historie – Warcraft, Diablo, Starcraft a z novějších titulů Hearthstone nebo Overwatch. Za bezmála třicet let existence si studio získalo herní fanoušky po celém světě. Zejména na Západě se ale od kalifornské firmy nyní část z nich odvrací.
Může za to reakce firmy na slova profesionálního hráče Hearthstone s přezdívkou blitzchung. Ten během jednoho z turnajů o druhém říjnovém týdnu vystoupil s maskou na obličeji, kterou během zápasu sundal, a zvolal: „Osvoboďte Hongkong, revoluce naší doby!“
Kvůli tomuto výroku Blizzard okamžitě zakročil – hráči sebral výhru 10 tisíc dolarů a na rok mu zakázal soutěžit. Půlroční stopku dostali i komentátoři přenosu, kteří incidentu přihlíželi. Na sociálních sítích se strhla nebývalá vlna kritiky. Nesouhlas rezonoval Twitterem, fóry Blizzardu nebo Redditem. Lidé začali hromadně mazat své účty, rušit předplatná a jinak dávat najevo svůj nesouhlas se zásahem vůči blitzchungovi.
„U Blizzardu to můžeme rozdělit na dvě věci. Jedna věc je, že na to právo má, má to v pravidlech, ve sportu je to běžné. Záleží, jestli je přiměřená ta reakce a jestli je dána ekonomikou věci, nebo tím, že blitzchung porušil pravidla,“ hodnotí ředitel esport týmu na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava Jakub Čubík.
Právě pro esport přitom může mít spojení s Čínou dalekosáhlé důsledky, upozorňuje dále. „Myslím si, že je to velký problém, ale hráči na to mají právo. Mají právo na vyjádření svého názoru,“ je přesvědčen Čubík.
Blizzard nakonec po silné odezvě veřejnosti slíbil peněžitou výhru vrátit a roční distanc snížil na šest měsíců. Odmítl ale, že by původní tvrdý zásah byl úlitbou Číně. „Tyto konkrétní názory vyjádřené blitzchungem nehrály roli v rozhodnutí, které jsme učinili. Říkám to jasně: naše vztahy s Čínou nijak neovlivnily naše rozhodnutí,“ napsal v prohlášení prezident společnosti J. Allen Brack.
Z obav o reakce hráčů Blizzard nicméně zrušil chystanou akci k vydání jejich nejnovějšího titulu Overwatch pro konzole Nintendo Switch v New Yorku. Otevřeně kritickým reakcím se ale pravděpodobně firma stejně nevyhne. V úvodu listopadu totiž vývojáři pořádají tradiční sjezd BlizzCon, kde oznamují novinky před desetitisíci fanoušky. Hráčská komunita k této příležitosti chystá protesty. Už nyní navíc jednu z postav čínského původu pasovala do maskota hongkongských protestů.
Omluva v NBA
Podobně minulý týden rozdmýchal kontroverze manažer týmu NBA Houston Rockets Daryl Morey, který se rovněž postavil za demonstranty v Hongkongu.
Peking klub i americkou ligu potrestal zákazem vysílání předsezonních zápasů a sponzoři přerušili spolupráci – i když se jak manažer, tak celá soutěž jednohlasně omluvili.
Vyjádřily se i největší hvězdy basketbalu. „Když jste špatně informováni nebo nejste o něčem dostatečně poučeni – a mluvím jen o tom samotném tweetu – nikdy nevíte, jaké důsledky to může mít,“ komentoval celou věc například LeBron James z Los Angeles Lakers.
Zájem o čínské publikum i peníze
V obou případech se Peking brání kritice připomínáním, že Hongkong má sice jiný politický systém, jde ale o jednu zemi. „Nezáleží na tom, jestli jde o Čínu, Spojené státy, nebo jakékoliv jiné místo na světě. Pro podobné vztahy a spolupráci je nezbytná existence vzájemného respektu,“ prohlásil čínský ministr zahraničí Geng Shuang.
NBA i herní studia mají mnohé společné, zejména zájem o miliardové čínské publikum a čínské peníze, i když je v sázce svoboda slova. Do roku 2023 bude podle odhadů v Číně přes 350 milionů aktivních hráčů on-line her, dohromady tedy více, než je obyvatel Spojených států. Čínský herní průmysl je už nyní větší než HDP zhruba devadesáti zemí světa.
