Společnost Facebook se přejmenuje na Meta

Společnost Facebook nově ponese jméno Meta. Na čtvrteční konferenci to oznámil šéf podniku Marc Zuckerberg. Nové jméno, jež bude zastřešovat služby jako Facebook či Instagram, odkazuje na takzvané metaverzum, tedy internetový svět, který společnost buduje. Změna názvu přichází v době, kdy firma bojuje s kritikou zákonodárců i regulačních orgánů ohledně své tržní síly, algoritmických rozhodnutí i toho, jak na svých platformách přistupuje k projevům nenávisti či dezinformacím. Kritici mají za to, že přejmenování je zastírací manévr, který firmu problémů nezbaví.

Výběr řeckého slova „meta“, které může znamenat například „mimo“, nebo „za“, má podle Zuckerberga demonstrovat, že „je vždy možné vybudovat něco dalšího“. Zuckerberg očekává, že metaverza bude během příštího desetiletí používat miliarda lidí. Tento internetový svět bude podle něj místem, kde budou lidé moci komunikovat, pracovat a vytvářet produkty a obsah v rámci nového ekosystému, který vytvoří „miliony“ pracovních míst.

„Název Facebook už prostě nezahrnuje vše, co děláme,“ řekl Zuckerberg. Kromě stejnojmenné sociální sítě společnost nyní zastřešuje Instagram, Messenger, brýle pro virtuální realitu Oculus Quest, platformu virtuální reality Horizon a další. „Dnes jsme vnímáni jako společnost působící v oblasti sociálních médií,“ konstatoval. „Ale v naší DNA jsme společnost, která vytváří technologie pro propojování lidí,“ dodal.

Facebook silně investoval do virtuální a rozšířené reality a hodlá propojit téměř tři miliardy uživatelů prostřednictvím několika zařízení a aplikací. Minulý týden oznámil, že plánuje v Evropské unii v příštích pěti letech vytvořit deset tisíc pracovních míst se zaměřením na budování metaverza.

Kritika: Rebranding neřeší problémy

Rebranding, tedy přejmenování firmy, neodstraní nesčetné problémy Facebooku, které v posledních týdnech odhalily tisíce interních dokumentů, napsala agentura AP. Americká média z nich nadále publikují informace. Svědčí mimo jiné o neschopnosti firmy čelit nenávistnému obsahu na svých platformách v zemích jako je Indie, kterým není věnována taková pozornost jako Spojeným státům. Také dokumentují frustraci mnohých zaměstnanců Facebooku, kteří v zákulisí vyjadřují výhrady vůči přístupu vedení k problematickému obsahu, který se na platformách objevuje.

Dokumenty z Facebooku vynesla jeho bývalá zaměstnankyně Frances Haugenová. Ta později při slyšení v americkém Senátu uvedla, že produkty firmy poškozují děti, rozdělují společnost a oslabují demokracii. Jako první o části dokumentů informoval minulý měsíc deník The Wall Street Journal v sérii článků nazvané The Facebook Files. Zuckerberg do značné míry věc odmítá  jako nespravedlivou kritiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump odmítl nový íránský návrh na otevření Hormuzského průlivu a konec války

Americký prezident Donald Trump odmítl nejnovější íránský návrh na znovuotevření Hormuzského průlivu a ukončení bojů na Blízkém východě, který Teherán označuje jako sedmidenní cestovní mapu k míru. Trump na své síti Truth Social zopakoval, že Írán nesmí mít jadernou zbraň, což je hlavní důvod, jímž USA a Izrael zdůvodňují tuto válku, kterou začaly 28. února bombardováním Íránu. Írán Trumpův postoj zaznamenal, čeká však na oficiální sdělení vyjednavačů, uvedl podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
před 34 mminutami

Protestující v Madridu kritizovali vládu kvůli Ceutě

V Madridu protestovaly tisíce lidí proti vládnímu řešení červencového hromadného příchodu běženců do španělské exklávy Ceuta na severu Afriky. Levicový kabinet také demonstrující obviňovali z toho, že nechrání hranice, a požadovali předčasné parlamentní volby, napsala agentura AFP. Podle zástupce vlády přišlo asi dvacet tisíc osob, organizátoři odhadují účast na 180 tisíc. Jiná sobotní demonstrace ve španělské metropoli pak mířila na lepší ochranu nájemníků v době rostoucích nákladů na bydlení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina zaútočila na ilskou rafinerii, Rusové zasáhli datové centrum v Kyjevě

Rusko a Ukrajina pokračovaly ve vzájemných dronových útocích. Ukrajinské síly zaútočily v noci z pátku na sobotu na ropnou rafinerii v Ilsku v ruském Krasnodarském kraji. Podle generálního štábu ukrajinských sil na místě vypukl požár. Rafinerie byla cílem útoků Ukrajinců již dříve. Ruské údery hlásí i Ukrajina, kde podle úřadů zemřelo nejméně šest lidí. Zasaženo bylo také datové centrum v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Papeže Lva XIV. vítaly v Paříži statisíce lidí

Stovky tisíc lidí zaplnily slavnou pařížskou třídu Champs-Élysées, aby se zúčastnily velké mše pod širým nebem, kterou sloužil papež Lev XIV. Podle Vatikánu se mše zúčastnilo na 700 tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 13 hhodinami

Strůjci žhářského útoku v Mnichově operovali ze Slovenska, píše FAZ

Dva Bulhaři zadržení v souvislosti se žhářským útokem na firmu v Mnichově z počátku září byli členy skupiny napojené na ruskou vojenskou rozvědku GRU, píše německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) s tím, že skupina operovala ze Slovenska. Němečtí vyšetřovatelé nově spojují žhářský útok v Mnichově, připravovaný útok na výrobce dronů Skyeton u slovenského Prešova i pokus o útok drony s výbušninou na letišti Lipsko/Halle s GRU.
před 13 hhodinami

Italská vláda zavádí nová pravidla ve školách kvůli cizincům, zakazuje i zahalování tváře

Itálie zakázala ve školách zakrývání tváře šátky a omezila počet žáků ve třídě, kteří nemluví dostatečně italsky. Podle konzervativní vlády premiérky Giorgie Meloniové to posílí integraci dětí cizinců, podle části odborníků to bude právě naopak. Dekret vstoupil v platnost okamžitě. Parlament, ve kterém má kabinet většinu, ho musí do šedesáti dnů ratifikovat.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Bílý dům nevpustí CNN na palubu Air Force One

Bílý dům nevpustí zpravodajskou televizi CNN na palubu prezidentského letounu Air Force One během sobotní cesty amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla agentura AP. Bílý dům podle ní oznámením z noci na sobotu naznačil další restrikce vůči části médií po zrušení některých akreditací do sídla prezidenta minulý pátek.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.