Společnost Facebook se přejmenuje na Meta

Společnost Facebook nově ponese jméno Meta. Na čtvrteční konferenci to oznámil šéf podniku Marc Zuckerberg. Nové jméno, jež bude zastřešovat služby jako Facebook či Instagram, odkazuje na takzvané metaverzum, tedy internetový svět, který společnost buduje. Změna názvu přichází v době, kdy firma bojuje s kritikou zákonodárců i regulačních orgánů ohledně své tržní síly, algoritmických rozhodnutí i toho, jak na svých platformách přistupuje k projevům nenávisti či dezinformacím. Kritici mají za to, že přejmenování je zastírací manévr, který firmu problémů nezbaví.

Výběr řeckého slova „meta“, které může znamenat například „mimo“, nebo „za“, má podle Zuckerberga demonstrovat, že „je vždy možné vybudovat něco dalšího“. Zuckerberg očekává, že metaverza bude během příštího desetiletí používat miliarda lidí. Tento internetový svět bude podle něj místem, kde budou lidé moci komunikovat, pracovat a vytvářet produkty a obsah v rámci nového ekosystému, který vytvoří „miliony“ pracovních míst.

„Název Facebook už prostě nezahrnuje vše, co děláme,“ řekl Zuckerberg. Kromě stejnojmenné sociální sítě společnost nyní zastřešuje Instagram, Messenger, brýle pro virtuální realitu Oculus Quest, platformu virtuální reality Horizon a další. „Dnes jsme vnímáni jako společnost působící v oblasti sociálních médií,“ konstatoval. „Ale v naší DNA jsme společnost, která vytváří technologie pro propojování lidí,“ dodal.

Facebook silně investoval do virtuální a rozšířené reality a hodlá propojit téměř tři miliardy uživatelů prostřednictvím několika zařízení a aplikací. Minulý týden oznámil, že plánuje v Evropské unii v příštích pěti letech vytvořit deset tisíc pracovních míst se zaměřením na budování metaverza.

Kritika: Rebranding neřeší problémy

Rebranding, tedy přejmenování firmy, neodstraní nesčetné problémy Facebooku, které v posledních týdnech odhalily tisíce interních dokumentů, napsala agentura AP. Americká média z nich nadále publikují informace. Svědčí mimo jiné o neschopnosti firmy čelit nenávistnému obsahu na svých platformách v zemích jako je Indie, kterým není věnována taková pozornost jako Spojeným státům. Také dokumentují frustraci mnohých zaměstnanců Facebooku, kteří v zákulisí vyjadřují výhrady vůči přístupu vedení k problematickému obsahu, který se na platformách objevuje.

Dokumenty z Facebooku vynesla jeho bývalá zaměstnankyně Frances Haugenová. Ta později při slyšení v americkém Senátu uvedla, že produkty firmy poškozují děti, rozdělují společnost a oslabují demokracii. Jako první o části dokumentů informoval minulý měsíc deník The Wall Street Journal v sérii článků nazvané The Facebook Files. Zuckerberg do značné míry věc odmítá  jako nespravedlivou kritiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 14 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 37 mminutami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 11 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 15 hhodinami
Načítání...