Spojenci se přou o dodávky F-16 Ukrajině. Zatímco se čeká na stanovisko Američanů, vzniká „stíhačková koalice“

Centrem nejnovější zbraňové rozmíšky mezi západními spojenci se staly americké stíhačky F-16. Část zemí by je na Ukrajinu poslala (zejména Nizozemsko), jiné jsou skeptické (Německo) nebo dokonce odmítavé (Spojené státy). Někteří pozorovatelé však soudí, že dodávky letadel jsou jen otázkou času, podobně jako tomu bylo v minulosti například u dohadů o zaslání samohybných houfnic PzH 2000, tanků Leopard 2, tanků Abrams či systému protivzdušné obrany Patriot, které nakonec na Ukrajinu zamířily.

Nejnovějšími hybateli ve věci stíhaček F-16 pro Ukrajinu jsou zejména Nizozemsko a také Velká Británie, přestože jimi nedisponuje. 

Nizozemský premiér Mark Rutte počátkem května řekl, že jeho země nyní jedná s Dánskem a Británií o dodávkách bojových letounů Ukrajině. Dodávky stíhaček F-16 nejsou tabu, ujistil Rutte. Připustil ovšem, že dohody v tomto ohledu ještě nebylo dosaženo.

„Británie se nechystá poslat na Ukrajinu stíhačky,“ uvedl pak tento týden britský ministr obrany Ben Wallace. Poznamenal, že Ukrajina chce stroje F-16, které Británie nemá. „Umožníme ale ostatním, kteří by chtěli, aby stíhačky Ukrajině dali,“ dodal však.

Znamená to, že Británie pracuje na vzniku „stíhačkové koalice“, k níž se už hlásí kupříkladu Belgie či Francie. Tato koalice se chce postarat rovněž o výcvik ukrajinských pilotů. Wallace zároveň zdůraznil, že je na Bílém domě, aby rozhodl, zda chce tuto technologii uvolnit.

Ukrajina potřebuje něco jiného, soudí Německo

Německý ministr obrany Boris Pistorius o stíhačkové koalici řekl, že nyní je třeba se soustředit na to, co Ukrajina skutečně potřebuje, což je protivzdušná obrana a munice. Německo podle něj nemá výcvikové kapacity, aby mohlo být aktivním členem koalice. O záležitosti se navíc podle něj nerozhoduje v Berlíně. „Pokud je mi známo, tak je na Bílém domě, aby rozhodl, zda je možné dodat stíhací letadla F-16,“ uvedl Pistorius.

Stíhačky F-16 neposkytne Ukrajině ani Polsko. Polský prezident Andrzej Duda na nedávném summitu v Reykjavíku uvedl, že Varšava je Kyjevu dát nemůže, neboť sama nemá dostatek moderních bojových letounů.

Proč chce Kyjev stíhačky?

Náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj koncem března zopakoval, že ukrajinská armáda potřebuje americké stíhačky F-16. Sestřelit řízenou střelu nebo dron Šáhed ze sovětské stíhačky MiG-29, které mají nyní Ukrajinci k dispozici, je složité, vysvětlovali ve videu zveřejněném Zalužným na sociálních sítích ukrajinští letci.

„V době, kdy MiG-29 vznikal, nebyl určen k boji s takovýmito bezpilotními letouny,“ uvedl velitel brigády taktického letectva Oleksij Maňuškin. Stíhačky F-16 také na rozdíl od stroje MiG-29 mohou nést veškeré typy zbraní, které jsou ve výzbroji členských států NATO, zdůraznil. Například efektivita protiradarových střel HARM, jimiž Ukrajina útočí na ruskou protivzdušnou obranu, se ve spojení se stíhačkou F-16 podle něj výrazně zvýší. 

Přísun strojů MiG-29 také dává smysl

Americká stanice CNN poznamenala, že stroje F-16 by znamenaly podstatnou modernizaci současné ukrajinské vzdušné flotily, která má buď vlastní letouny ze sovětské éry, nebo stroje, které jí věnovaly některé evropské státy. Například od Polska a Slovenska obdržel Kyjev stíhačky MiG-29.

Podle západních představitelů dávají dodávky těchto strojů smysl vzhledem k tomu, že Ukrajina už tyto stíhačky ve výzbroji má, a proto s nimi ukrajinští piloti umějí dobře zacházet a v zemi pro ně existuje logistické zázemí.

Washington je zatím proti

Na začátku ruské agrese vůči Ukrajině se Spojené státy domnívaly, že dodáním nových stíhacích letounů Kyjevu by riskovaly eskalaci mezi NATO a Ruskem, připomněla CNN. Později američtí a další spojenečtí představitelé uváděli, že stíhačky by byly nepraktické, protože vyžadují značný výcvik a Rusko má rozsáhlé protiletadlové systémy, které by je mohly snadno sestřelit.

Jakýkoli přesun F-16 na Ukrajinu by přitom souhlas USA vyžadoval a americký prezident Joe Biden na začátku tohoto roku řekl, že Kyjev stíhací letouny nepotřebuje. Samotná CNN ale v březnu uvedla, že USA spolupracují ve Spojených státech s ukrajinskými piloty, aby zjistily, jak dlouho by výcvik Ukrajinců pro létání s F-16 trval.

  • F-16 Fighting Falcon je jednomotorový, víceúčelový, stíhací letoun čtvrté generace, který existuje v jednomístné i dvoumístné verzi, uvádí Wikipedie. Letoun doplnil stíhací letouny F-15 Eagle, které jsou určené k vybojování vzdušné nadvlády. Dále F-16 Fighting Falcon nahradil předchozí generaci letounů a u evropských letectev většinou F-104 Starfighter. Podle výrobce stíhaček F-16 firmy Lockheed Martin je na světě ve službě kolem tří tisíc kusů těchto strojů, a to v 25 zemích včetně USA.

Nejnovějšímu zákulisnímu dění se věnoval též americký list The New York Times. Také on připomněl, že Bidenova administrativa, která musí schvalovat veškeré transfery letadel americké výroby, zůstává nepřesvědčena, že Ukrajina potřebuje tyto drahé tryskáče. Navíc Američané nechtějí, aby toto letadlo případně padlo do nepřátelských rukou. 

Skepse Washingtonu je však podle The New York Times natolik hluboká, že kyjevští piloti v současné době nesmějí na F-16 ani cvičit. List to uvedl s odkazem na vysokého ukrajinského činitele, který pod podmínkou anonymity otevřeně hovořil o citlivé diplomatické otázce. Piloti se údajně věnují taktických lekcím, aniž by se F-16 vůbec dotkli. 

Americká administrativa se tedy zatím věnuje dodávkám jiných zbraní, které by se zapojily do chystané ukrajinské protiofenzivy. Někteří dotázaní činitelé ovšem nevylučují možnost, že Američané nakonec umožní evropským spojencům převézt jejich F-16 na Ukrajinu. 

Britský think tank Mezinárodní institut pro strategická studia soudí, že potenciálně by bylo možné poskytnout nejméně 125 strojů F-16. Vedle Nizozemska, Dánska a Belgie je zřejmě připraveno i Norsko. Kyjev prý – v současné době – žádá 24 až 36 letounů. 

Výcvik pilotů a dodání letadel by trvalo měsíce

Vojenský expert Douglas Barrie řekl NYT, že ukrajinští stíhací piloti, kteří už mají zkušenosti se stíhačkami ze sovětské éry, by mohli být vycvičeni k létání s F-16 spíše za „měsíce než za týdny, ale potenciálně ne za tolik měsíců.“ Upozornil však, že jakýkoli intenzivní výcvik v blízké budoucnosti by mohl piloty od války „odtáhnout“ v době, kdy Ukrajina potřebuje co nejvíce svého letectva připraveného k letu.

Agentura Reuters k tomu uvedla, že američtí činitelé odhadují nejkratší čas potřebný pro výcvik pilotů a dodání F-16 na osmnáct měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé v Kosovu jdou podruhé v roce k parlamentním volbám

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus vládu sestavit. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
před 1 hhodinou

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 2 hhodinami

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 3 hhodinami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 4 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 9 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 11 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 12 hhodinami
Načítání...