Soud zamítl stížnost příbuzných obětí ze Srebrenici. Modré přilby nechybovaly

Evropský soud pro lidská práva zamítl žalobu pozůstalých po obětech masakru v bosenské Srebrenici, kteří u štrasburského soudu napadli rozhodnutí nizozemské prokuratury trestně nestíhat tři nizozemské důstojníky. Příbuzní trojice bosenských mužů Nizozemce obviňovali z toho, že jednotky OSN pod jejich velením nechaly jejich blízké napospas bosenskosrbským ozbrojeným silám.

Pozůstalí uváděli, že nizozemské modré přilby vystavily muže riziku pravděpodobné smrti, „i když věděly, co se jim nejspíš stane“. Nizozemské úřady podle nich událost nechtěly vyšetřit a důstojníky stíhat.

Soud ale ve svém rozhodnutí konstatoval, že nizozemské úřady „incident řádně vyšetřily a dostatečně zvážily žádost (pozůstalých) o trestní stíhání“. Nizozemská justice podle něj došla ke stejnému závěru jako Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), tedy že nizozemští vojáci nemohli vědět o hrozícím masakru a jeho rozsahu. Byli kromě toho slabě vyzbrojeni a jejich situaci neulehčoval ani mandát, který neumožňoval účinně zasáhnout do případného konfliktu.

Masakr ve Srebrenici byl nejhorším krveprolitím v Evropě od druhé světové války. Bosenskosrbské ozbrojené síly v červenci 1995 na sklonku války v Bosně dobyly tuto enklávu, která byla v té době pod ochranou jednotek OSN. Poté v okolí města povraždily asi 8 tisíc bosenských Muslimů. Ostatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech. Řada lidí se ale dodnes pohřešuje.

Neznámá žena truchlí na hřbitově v Potočari nedaleko Srebrenice
Zdroj: Reuters/Dado Ruvic

Za účast na masakru odsoudily soudy v Bosně, Srbsku i Haagu desítky lidí k mnohaletým trestům. Až na 20 let skončili ve vězení například členové srbské polovojenské jednotky Škorpioni, kteří čelili spravedlnosti poté, co se záznam jejich činu dostal v roce 2005 na obrazovky.

Za strůjce masakru jsou považováni dva muži, někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić a někdejší bosenskosrbský prezident Radovan Karadžić. Ten dostal u ICTY 40 let vězení, když ho soud uznal vinným v deseti z 11 bodů obžaloby, včetně genocidy v souvislosti se srebrenickým masakrem. Proti trestu se letos v červenci odvolal. Mladić na verdikt stále čeká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Doplňovací volby v Kanadě přinesly Carneyho liberálům parlamentní většinu

Liberální strana kanadského premiéra Marka Carneyho si v pondělních doplňovacích volbách zajistila parlamentní většinu, kterou dosud neměla. V noci na úterý o tom informovala agentura AP. Ta poznamenala, že liberálové nyní budou moci schvalovat zákony bez podpory opozičních stran.
před 29 mminutami

Vance je smutný z Orbánovy porážky, s nástupcem ale USA chtějí spolupracovat

Americký viceprezident JD Vance je smutný z volební porážky maďarského premiéra Viktora Orbána, je si ale jistý, že Spojené státy s jeho nástupcem budou dobře spolupracovat. Vance to prohlásil v rozhovoru se stanicí Fox News. Vance těsně před nedělními volbami přijel do Budapešti, kde podpořil Orbána a kritizoval Evropskou unii, která podle něj hanebně zasahovala do maďarských parlamentních voleb.
01:31Aktualizovánopřed 32 mminutami

Vance: USA dosáhly v rozhovorech s Íránem pokroku, Teherán nyní musí jednat

Spojené státy v rozhovorech s Íránem dosáhly značného pokroku. V rozhovoru se stanicí Fox News to v noci na úterý prohlásil americký viceprezident JD Vance, který jednání v pákistánské metropoli Islámábádu za americkou stranu vedl. Rozhovory skončily v neděli bez dohody, podle Vanceho je nyní na Teheránu, aby jednal.
02:49Aktualizovánopřed 34 mminutami

Část Poláků chce silnici propojující české a ukrajinské hranice

Polští silničáři pokračují v rychlé výstavbě dálnic. Aktuálně už je v zemi otevřených na pět a půl tisíce kilometrů rychlostních komunikací – před pěti lety to bylo přibližně o tisíc kilometrů méně. Lidé především na jihu země ale už nyní horují za další komunikaci. Přejí si novou silnici, která by propojila české a ukrajinské hranice.
před 1 hhodinou

Konflikt na Blízkém východě zvedá ceny letenek, zdražit mohou i letní dovolené

Nejen do cen letenek, ale i letních dovolených se může promítnout dražší letecké palivo, za nímž stojí konflikt na Blízkém východě. Cestovní kanceláře zatím plošně nezdražují, růst cen zhruba o desetinu je ale do budoucna možný. Dálkové lety jsou už nyní dražší i o tisíce korun.
před 1 hhodinou

Útoku v Southportu mohli dle nového vyšetřování zabránit rodiče agresora i úřady

Útoku v britském Southportu, při kterém předloni ubodal tehdy sedmnáctiletý Axel Rudakubana tři dívky a dalších deset lidí zranil, mohli a měli podle nového vyšetřování předejít rodiče pachatele i britské úřady. Na závěry zveřejněné v pondělí upozornila agentura AP. Britský premiér Keir Starmer označil závěry vyšetřování za hluboce znepokojující a přislíbil zásadní změny.
před 9 hhodinami

Končí Orbánova éra. Tisza se těší z „bezprecedentního mandátu“

Maďarské parlamentní volby s velkým náskokem vyhrála opoziční Tisza. Její předseda Péter Magyar řekl, že strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Premiér Viktor Orbán, který v zemi vládl posledních šestnáct let, prohru své strany Fidesz uznal.
12. 4. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Nechci papeže, který kritizuje prezidenta USA, řekl Trump a zpodobnil se jako mesiáš

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...