Sorosova nadace s opuštěním Maďarska ještě vyčká. Rozhodne až přijetí nového zákona o neziskovkách

Nahrávám video
Události: Sorosova nadace s opuštěním Maďarska ještě vyčká
Zdroj: ČT24

Sorosova nadace podle svého mluvčího zatím zůstane v Maďarsku, přinejmenším dokud nebude přijat nový zákon o nevládních organizacích. Pak se rozhodne. Reakce přišla poté, co maďarský premiér Viktor Orbán řekl, že boj proti liberální ideologii prosazované nadací amerického finančníka maďarského původu bude pokračovat bez ohledu na to, kam se jeho nadace Open Society Foundation (OSF) přesune.

Nadace podle rakouského listu Die Presse ve čtvrtek oznámila, že se přesune z Budapešti do Berlína, kde by nová odbočka měla být otevřena v létě. Mluvčí nadace ale upřesnil, že nadace zůstane v Maďarsku přinejmenším do doby, než bude přijat nový zákon o nevládních organizacích. Pak se rozhodne.

Důvod přesunu z Budapešti do Berlína Sorosova nadace nechtěla listu Die Presse sdělit. Podle agentury APA je ale za rozhodnutím zřejmě tvrdá kampaň proti Sorosovi, kterou před maďarskými parlamentními volbami konzervativní premiér Orbán vedl. Jeho strana pak ve volbách 8. dubna přesvědčivě zvítězila.

Mluvčí OSF Csaba Csontos nyní uvedl, že nadace s rozhodnutím o odchodu z Maďarska vyčká, dokud nebude schválen nový zákon o nevládních organizacích, avizovaný Orbánovou vládou pod názvem Stop Sorosovi.

„Jsme v procesu přemýšlení, plánování, zvažování našich možností,“ řekl mluvčí agentuře Reuters. „Vláda se zavázala k přijetí zákona Stop Sorosovi. Bude to symbolický krok, který slouží k potlačování nevládních skupin,“ poznamenal. 

„V této chvíli musíme myslet na to, jaký by to mohlo mít dopad na nás, na ty, které podporujeme a jak bychom mohli postupovat,“ pokračoval mluvčí. Odmítl přitom potvrdit, že se nadace definitivně rozhodla odejít z Budapešti do Berlína.

Soros může za masovou migraci, míní Orbán

„Asi chápete, že si nevypláču oči,“ řekl Orbán státní rozhlasové stanici MMR1 v odpovědi na dotaz ohledně chystaného odchodu Sorosovy nadace. Dodal, že klíčová otázka, v níž se on a Soros rozcházejí, tedy migrace, dál zůstane na vrcholu evropské agendy.

Orbán připomněl, že červnový summit Evropské unie má rozhodnout o velkých změnách v přístupu Evropské unie k přistěhovalectví, a dodal, že rozhodnutí by mělo padnout až po volbách do Evropského parlamentu v příštím roce, aby se zajistilo, že se voliči budou moci k tomu vyjádřit. 

Orbán líčil Sorose prakticky jako hlavního nepřítele maďarského státu, který řídí masový příliv migrantů do Evropy. Útoky na filantropa ale pokračují i po volbách. Maďarský provládní týdeník Figyelö před týdnem zveřejnil jména dvou set lidí ze skupiny, kterou Orbán označuje za „Sorosovu žoldáckou armádu“.

Na zveřejněném seznamu jsou především členové skupin hájících lidská práva, představitelé protikorupčních organizací, obhájci uprchlíků, investigativní novináři a také činitelé Středoevropské univerzity (CEU) sídlící v Budapešti, kterou Soros založil.

Nahrávám video
Josef Jařab a Ladislav Jakl o Sorosovi a situaci v Maďarsku
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 9 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...