Blížící se termín 29. března a s ním i možnost odchodu Velké Británie z Evropské unie bez dohody je pro část skotské politické scény i veřejnosti strašákem. Skotové, kteří v roce 2016 hlasovali ze 62 procent pro setrvání v EU, mají nejen obavy o svou ekonomiku, ale i o podobu vlastní společnosti jako takové, do níž jsou Evropané z ostatních členských zemí Unie integrováni přirozenějším způsobem, než je tomu v jiných částech Spojeného království, zejména v Anglii.
„Ve Skotsku žije 223 tisíc občanů EU a jsou prospěšní v mnoha ohledech. Jsou to naši přátelé, kolegové a sousedé, velmi si jich ceníme,“ praví videoklip skotské vlády. Ta se pod vedením Skotské národní strany (SNP), vítězky voleb do místního parlamentu v roce 2016, jež disponuje za Skotsko i poměrně nejsilnějším zastoupením v britské Dolní sněmovně, snaží o odvrácení brexitu. Neúspěšně. Zatím.
Opakovaně přitom upozorňuje na skutečnost, že v kampani kolem prvního referenda o skotské samostatnosti na podzim 2014 se tehdejší vláda konzervativců premiéra Davida Camerona dušovala, že chtějí-li Skotové zůstat v Evropské unii, pak musí setrvat uvnitř Spojeného království, a nikoliv se z tohoto letitého svazku trvajícího od roku 1707 odtrhnout.
„Bylo nám opakovaně zdůrazňováno, že být součástí Spojeného království automaticky znamená být součástí Evropské unie. A Skotsko chce zůstat v EU. Dopaluje nás, jak jsou skotské zájmy přehlíženy kabinetem Theresy Mayové,“ tvrdí Ian Blackford, lídr zákonodárců sedících za SNP v dolní komoře britského parlamentu. „Z pohledu Skotska není žádná podoba brexitu dobrou variantou,“ dodává.
Spolu se svými kolegy se při středečním rokování pokusil protlačit návrh, který požadoval odmítnutí brexitu bez dohody za jakýchkoli okolností a nehledě na skutečný termín odchodu Spojeného království z EU. Dolní sněmovnou tento návrh neprošel, 288 hlasů bylo pro, 324 bylo proti.
Na jeho zamítnutí se podílelo i 13 skotských poslanců z řad toryů. Ti zůstávají loajální vůči linii Westminsteru v otázce brexitu, naopak šéf skotských labouristů Richard Leonard prohlásil pro BBC, že chaotická situace kolem brexitu dospěla do takového bodu, že „dává smysl, aby se v zemi uskutečnilo nové lidové hlasování“, zejména ve chvíli, kdy jsou na stole jen dvě možnosti: odchod bez dohody, anebo s dohodou prosazovanou ministerskou předsedkyní.
Vládní zmocněnec pro Skotsko David Mundell je se skotskými nacionalisty sice zajedno v tom, že no deal (bez dohody) alternativa by byla „nesmírně špatnou zprávou pro Skotsko a jeho hospodářství“, ovšem v otázce, jak této hrozbě předejít, je jeho postoj diametrálně odlišný. „Abychom se tomuto scénáři vyhnuli, je třeba, aby poslanci za SNP hlasovali pro návrh odchodu z EU, tak jak jej představila Theresa Mayová,“ apeluje Mundell.
Jenže výše citovaný dokument je řadě Skotů trnem v oku a utvrzuje je v tom, že Mayová a spol. při rozvažování o různých aspektech brexitu totálně nebrali v potaz ekonomickou i společenskou situaci ve Skotsku. „Irsko je v textu zmíněno snad stokrát, Gibraltar padesátkrát a Skotsko ani jednou,“ svěřila se listu The Guardian Mairi McNeil, důchodkyně z Glasgow.
Vládní studie: skotskou ekonomiku čeká v případě brexitu pokles
Od současné skotské vlády zaznívají v pravidelných intervalech varování, že tvrdý brexit by měl negativní vliv na budoucí vývoj tamního hospodářství. Podle nejnovější studie, kterou si zadala skotská exekutiva, by předpokládaný propad v HDP činil 2,5 až 7 procent.
Skotové se však neobávají pouze zhoršení makroekonomických ukazatelů, ale v souvislosti s brexitem je děsí i odliv mozků a pracovní síly. Plných 27 procent výzkumníků na skotských univerzitách tvoří občané z ostatních unijních států, nemluvě o sektoru zdravotní péče, turismu a zemědělství.
„Je mi velmi líto a stydím se za to, že lidé (z jiných členských zemí EU), kteří se v naší zemi zabydleli a je jim domovem stejně jako mně či komukoliv jinému, tak že tito lidé budou muset žádat o povolení zůstat. Vzhledem k naší stárnoucí populaci potřebujeme, aby tu pracovali, studovali a žili. Takže čím dříve si budeme moci o těchto věcech rozhodovat sami, tím lépe,“ prohlásila v lednu před skotským parlamentem šéfka SNP a skotská premiérka Nicola Sturgeonová.
Další plebiscit o nezávislosti Skotska? Sturgeonová ho chce správně načasovat
Skotské odstředivé tendence, jež se zdály být vyřešeny prohrou zastánců nezávislosti v referendu na podzim 2014, v posledních letech znovu posílily. Skotská národní strana, lídr tábora usilujícího o samostatnost, získala nové argumenty. „Jsou velmi odlišné od těch při prvním referendu a myslím si, že jsou ještě přesvědčivější,“ domnívá se Sturgeonová. „Členství v EU se stalo součástí skotské identity. A nyní čelíme tomu, že jsme nuceni z tohoto společenství odejít. Proti naší vůli,“ zdůraznila skotská politička.
„Nechci teď uvádět konkrétní časové rozpětí, ale myslím si, že v brzké budoucnosti bude Skotsko nezávislou zemí usilující o členství v EU a NATO,“ citoval před několika týdny Sturgeonovou server The Scotsman.
Skotská premiérka každopádně nechce případné druhé referendum uspěchat, vědoma si toho, že by to pro její krajany byla na dlouhou dobu poslední příležitost, jak mít v podobném plebiscitu možnost rozhodnout o budoucím směřování své domoviny. Uvnitř její strany však zaznívá nemálo hlasů, které si naopak myslí, že současný chaos kolem brexitu by byl pro vyhlášení referenda tím ideálním momentem.
„Je rozumné ještě počkat, jak vše dopadne. Aby lidé měli jasno třeba v tom, zda Británii čekají předčasné volby, nebo dokonce nové hlasování o brexitu,“ argumentuje Sturgeonová, ovšem slibuje, že v průběhu několika týdnů či měsíců – samozřejmě v závislosti na dění kolem brexitu – odhalí časový rámec případného druhého referenda, jehož vypsání mimochodem schválil skotský parlament už v březnu 2017.
A co na to Londýn? Britská vláda na skotské snahy o druhé referendum reaguje jedním a tím samým tvrzením – otázku nezávislosti už vyřešilo referendum v roce 2014. Další je tak podle ní zbytečné.
