Situace mezi Arménií a Ázerbájdžánem se uklidnila

Ministerstva obrany Arménie a Ázerbájdžánu oznámila, že na hranicích mezi oběma státy nevypukly během úterní noci a středy nové boje. Je to první uklidnění situace po třech dnech přestřelek, které si od neděle do úterka vyžádaly nejméně šestnáct obětí na životech, poznamenala agentura AFP.

„Vojenské akce skončily o půlnoci,“ uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo obrany s tím, že klid byl i během dne. Rovněž podle mluvčího arménského ministerstva obrany se situace „uklidnila v noci“, zatímco ministerstvo zahraničí uvedlo, že střety skončily o půlnoci. 

V bojích přišlo o život jedenáct ázerbájdžánských vojáků a jeden civilista, jakož i čtyři arménští vojáci, uvedla AFP s odvoláním na oficiální bilanci obou zemí.

 V ázerbájdžánské metropoli policie v noci na středu rozehnala tisíce demonstrantů, kteří se domáhali vypovězení války a ofenzivy proti Arménii. „Karabach je Ázerbájdžán!“ a „Mobilizaci!“ volali demonstranti, kteří vyšli do ulic i přes přísný zákaz, pramenící z opatření proti šíření koronavirové nákazy. Někteří demonstranti pak pronikli i do budovy parlamentu, což policii přimělo k zásahu a rozehnání davu s pomocí vodních děl a obušků, napsala AFP.

K uklidnění situace vyzvalo i Rusko, které funguje jako prostředník ve sporu o Náhorní Karabach. Ministr zahraničí Sergej Lavrov už telefonoval se zástupci obou znepřátelených zemí.

„Jsme hluboce znepokojeni konfliktem na arménsko-ázerbájdžánské hranici. Obě strany vyzýváme, aby projevily zdrženlivost a dodržovaly klid zbraní, ke kterému se zavázaly,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Odkud přišel první útok?

Napětí panuje dlouhodobě na celé tisícikilometrové hranici mezi oběma zeměmi. A obě znesvářené strany ukazují na viníka nynějšího napětí druhým směrem.

„Šlo o nečekaný útok na naše pozice, který si vyžádal životy našich vojáků. Odrazili jsme ho a náležitě reagovali. Pomstili jsme naše vojáky. Napětí na hranicích pokračuje,“ uvedl ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.

Arménská strana ale oponuje, že útok přišel ze strany Ázerbájdžánu, který navíc ostřeluje civilní cíle. Kromě dělostřelectva údajně nasadil i ozbrojené drony.

„Ázerbájdžánské jednotky ostřelovaly město Berd. Zasáhly i dvě továrny, domy a ropovod. Míří na civilisty,“ tvrdí Artsrun Hovhannisjan z arménského ministerstva obrany.

Obavy panují hlavně z opětovného rozhoření konfliktu o pohraniční oblasti. Válka o Náhorní Karabach, která mezi oběma státy vypukla začátkem devadesátých let, si vyžádala přes 30 tisíc obětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství v druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 26 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 35 mminutami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 1 hhodinou

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 2 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 3 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 4 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...