Severokorejci hladoví. Zemi chybí přes milion tun potravin a žádá o pomoc

Severokorejský režim požádal mezinárodní humanitární organizace o potravinovou pomoc. Izolované komunistické zemi chybí 1,4 milionu tun potravin, hlavně rýže, pšenice, brambor a sójových bobů. Nedostatek jídla způsobila nepřízeň počasí a mezinárodní sankce, kterým KLDR čelí kvůli vývoji jaderných zbraní.

Podle odhadů OSN hladoví až 41 procent obyvatel 25milionové země. Podle severokorejské mise při OSN musel režim snížit příděly potravin téměř na polovinu, z 550 gramů na 300 gramů na osobu a den.

Světová organizace „vyjádřila a bude nadále vyjadřovat znepokojení nad zhoršující se situací ve sféře severokorejské potravinové bezpečnosti,“ uvedl mluvčí OSN Stéphane Dujarric.

Spojené národy jsou s Pchjongjangem ve styku „na různých úrovních“ a přesvědčují tamní vládu, aby „pochopila dopad (nedostatku potravin) na nejohroženější část obyvatel a neprodleně humanitární situaci napravila,“ konstatoval Dujarric.

Severní Korea je dlouhodobě vystavena mezinárodním sankcím včetně sankcí vyhlášených OSN. Vyvolaly je opakující se zkoušky jaderných a raketových zbraní, jimiž režim rozšiřuje svůj arzenál. Loni v létě se severokorejský vůdce Kim Čong-un zavázal k denuklearizaci, nicméně konkrétní kroky podle západních médií KLDR v tomto směru nepodnikla.

Američané o omezení sankcí neuvažují

Mike Pompeo
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo proto zdůraznil, že USA zatím nehodlají hospodářské sankce proti Severní Koreji uvolňovat.

V rozhovoru pro televizi NBC Pompeo vyjádřil naději, že Kim Čong-un na blížícím se setkání s prezidentem Donaldem Trumpem dostojí svému slibu, že se zbaví všech jaderných zbraní. Summit je naplánován na poslední dva únorové dny do Hanoje. „Američané by měli vědět, že jsme proti KLDR zavedli ty nejtvrdší hospodářské sankce a neuvolníme je, dokud si nebudeme jisti, že riziko je podstatně menší,“ uvedl Pompeo.

Na dotaz, zda jde o ústup od původního požadavku na úplnou a ověřitelnou denuklearizaci, ministr řekl: „Abychom zajistili Američanům bezpečnost, musíme omezit hrozbu severokorejských jaderných zbraní, a potom můžeme pracovat na dosažení míru a bezpečnosti na poloostrově a na zajištění světlé budoucnosti pro severokorejský lid.“

Podle amerických činitelů, na které se odvolává agentura AP, si Washington není jist, zda se KLDR chce jaderného arzenálu skutečně vzdát. Potvrdili ale, že osud 28 tisíc amerických vojáků rozmístěných v Jižní Koreji nebude předmětem jednání. Spíš se prý diskutuje o tom, zda summit nevyužít k oficiálnímu vyhlášení konce korejské války. Konflikt skončil v červenci 1953 pouze příměřím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 3 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 9 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
před 12 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 32 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 35 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 40 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...