Severokorejci hladoví. Zemi chybí přes milion tun potravin a žádá o pomoc

Severokorejský režim požádal mezinárodní humanitární organizace o potravinovou pomoc. Izolované komunistické zemi chybí 1,4 milionu tun potravin, hlavně rýže, pšenice, brambor a sójových bobů. Nedostatek jídla způsobila nepřízeň počasí a mezinárodní sankce, kterým KLDR čelí kvůli vývoji jaderných zbraní.

Podle odhadů OSN hladoví až 41 procent obyvatel 25milionové země. Podle severokorejské mise při OSN musel režim snížit příděly potravin téměř na polovinu, z 550 gramů na 300 gramů na osobu a den.

Světová organizace „vyjádřila a bude nadále vyjadřovat znepokojení nad zhoršující se situací ve sféře severokorejské potravinové bezpečnosti,“ uvedl mluvčí OSN Stéphane Dujarric.

Spojené národy jsou s Pchjongjangem ve styku „na různých úrovních“ a přesvědčují tamní vládu, aby „pochopila dopad (nedostatku potravin) na nejohroženější část obyvatel a neprodleně humanitární situaci napravila,“ konstatoval Dujarric.

Severní Korea je dlouhodobě vystavena mezinárodním sankcím včetně sankcí vyhlášených OSN. Vyvolaly je opakující se zkoušky jaderných a raketových zbraní, jimiž režim rozšiřuje svůj arzenál. Loni v létě se severokorejský vůdce Kim Čong-un zavázal k denuklearizaci, nicméně konkrétní kroky podle západních médií KLDR v tomto směru nepodnikla.

Američané o omezení sankcí neuvažují

Mike Pompeo
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo proto zdůraznil, že USA zatím nehodlají hospodářské sankce proti Severní Koreji uvolňovat.

V rozhovoru pro televizi NBC Pompeo vyjádřil naději, že Kim Čong-un na blížícím se setkání s prezidentem Donaldem Trumpem dostojí svému slibu, že se zbaví všech jaderných zbraní. Summit je naplánován na poslední dva únorové dny do Hanoje. „Američané by měli vědět, že jsme proti KLDR zavedli ty nejtvrdší hospodářské sankce a neuvolníme je, dokud si nebudeme jisti, že riziko je podstatně menší,“ uvedl Pompeo.

Na dotaz, zda jde o ústup od původního požadavku na úplnou a ověřitelnou denuklearizaci, ministr řekl: „Abychom zajistili Američanům bezpečnost, musíme omezit hrozbu severokorejských jaderných zbraní, a potom můžeme pracovat na dosažení míru a bezpečnosti na poloostrově a na zajištění světlé budoucnosti pro severokorejský lid.“

Podle amerických činitelů, na které se odvolává agentura AP, si Washington není jist, zda se KLDR chce jaderného arzenálu skutečně vzdát. Potvrdili ale, že osud 28 tisíc amerických vojáků rozmístěných v Jižní Koreji nebude předmětem jednání. Spíš se prý diskutuje o tom, zda summit nevyužít k oficiálnímu vyhlášení konce korejské války. Konflikt skončil v červenci 1953 pouze příměřím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 2 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 7 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 8 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 13 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
19. 12. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Vandalové polili barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu

Neznámí vandalové ve čtvrtek polili červenou barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu, popsali ji urážlivými hesly a před vchodem rozházeli psí exkrementy, informoval v sobotu podle rozhlasové stanice RMF FM mluvčí polského ministerstva zahraničí Maciej Wewiór. Varšava věc nahlásila belgickým bezpečnostním složkám.
před 15 hhodinami
Načítání...