Sesazený šéf katalánské vlády Quim Torra se kvůli pondělnímu verdiktu nejvyššího soudu, který potvrdil jeho jedenapůlroční zákaz výkonu veřejných funkcí, obrátil na ústavní soud. S odkazem na stanici RTVE o tom informovala agentura DPA. Torrovi právníci argumentují, že nemožnost vykonávat po zvolení dál úřad, může jejich klientovi způsobit vážnou a nenapravitelnou újmu.
Sesazený katalánský premiér Torra se obrátil na ústavní soud
Torrův právní zástupce požádal ústavní soud, aby o stížnosti rozhodl ve zrychleném řízení. Podle španělských médií má ale stížnost u ústavního soudu jen malou šanci na úspěch. Pokud soud rozhodne v Torrův neprospěch, plánuje se politik obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Španělský nejvyšší soud v pondělí potvrdil prosincový verdikt katalánského nejvyššího soudu. Ten udělil Torrovi trest za to, že loni na jaře před španělskými parlamentními volbami neuposlechl výzvy španělské volební komise, aby z budovy regionální vlády v Barceloně odstranil symboly podporující katalánské politiky uvězněné kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti z roku 2017. Podle soudu porušil neutralitu veřejných úřadů ve volební kampani.
Torru v úřadu premiéra španělského autonomního regionu dočasně nahradí vicepremiér Pere Aragones. Bude to ale jen na pár měsíců, protože zřejmě už začátkem roku 2021 se budou v Katalánsku konat odložené regionální volby, uvedl list El País.
Katalánsko v pondělí ovládly demonstrace
Separatistické organizace v reakci na verdikt soudu v pondělí svolaly manifestace do řady katalánských měst. Masové manifestace zažilo Španělsko již loni na podzim po rozhodnutí nejvyššího soudu nad 12 separatistickými politiky, včetně exministrů regionální vlády. Devět politiků dostalo tresty vězení od devíti do třinácti let a tři pokutu a zákaz výkonu veřejných funkcí na rok a osm měsíců.
Katalánská policie má v těchto dnech pohotovost, oznámila už minulý týden místní média, verdikt se totiž očekával. Kromě toho na tento týden připadá výročí referenda o nezávislosti Katalánska, které se konalo 1. října 2017. To tehdejší katalánská vláda uspořádala, ač věděla, že takové hlasování odporuje španělské ústavě a že se tak vystavuje trestnímu stíhání.
Pro nezávislost se tehdy vyslovilo 90 procent hlasujících, účast ale činila jen 43 procent. Nízká byla zčásti i proto, že Madrid se snažil plebiscitu zabránit soudně i silou. Španělští policisté zabavovali volební materiály i volební urny a snažili se zmařit hlasování.