V Saúdské Arábii začal proces s jedenácti lidmi podezřelými z vraždy novináře Džamála Chášakdžího. Prokurátor žádá pro pět z nich trest smrti. Žurnalista byl zavražděn loni v říjnu v Turecku, když si přišel na saúdskoarabský konzulát v Istanbulu vyřídit doklady kvůli svatbě. Turecko i jiné státy se kloní k tomu, že vraždu nařídil saúdskoarabský korunní princ, což Rijád odmítá.
K soudu se v doprovodu advokátů dostavilo jedenáct obžalovaných. Jejich právníci požádali o odklad, aby mohli vznesená obvinění prostudovat. Podle státní saúdskoarabské agentury SPA jim soud vyhověl, pevné datum příštího stání ale nebylo stanoveno.
Podezřelí nejsou ve vězení, spekulují turecká média
V tureckém tisku se po celou dobu objevují neoficiální informace kolem případu. Podle jedné z nich Turecko pochybuje o skutečném odhodlání Rijádu pravé viníky potrestat. Lidé, kteří byli zadrženi, údajně nejsou ve vězení, ale v luxusních domech. Saúdská Arábie podle tureckých zdrojů také neumožnila podrobně prověřit budovu konzulátu a sídlo konzula.
Saúdská Arábie zatím neposkytla Turecku kompletní seznam zadržených ani jejich výpovědi. Existují také nesrovnalosti v počtu zadržených. V říjnu Rijád ohlásil, že bylo zatčeno 18 lidí a Ankara požádala o jejich vydání s tím, že budou souzeni v Turecku. To však Rijád odmítl a později oznámil, že obvinění bylo vzneseno proti 15 ze zadržených. Nyní se hovoří o 11 obžalovaných.
Chášakdží byl původně poradcem a později kritikem saúdskoarabského vedení. Poslední rok života žil v USA a psal pro list The Washington Post. Loni v říjnu byl zavražděn, když si přišel na saúdskoarabský konzulát v Istanbulu vyřídit soukromé doklady. Jeho tělo se dosud nenašlo; v době vraždy byla na konzulátu skupina mužů, která přicestovala ze Saúdské Arábie.
Saúdskoarabská prokuratura prý zaslala Turecku žádost o poskytnutí všech důkazů, které se tureckým vyšetřovatelům podařilo získat. „Do tohoto dne odpověď nepřišla, úřad prokurátora na ni čeká,“ uvádí se ve zprávě, kterou citovala agentura SPA. Turecko na to zatím nereagovalo. Původně ale Ankara tvrdila, že se o důkazy s Rijádem dělí.
Kdo dal k vraždě pokyn?
Jako první o vraždě Chášakdžího informovalo právě Turecko, Rijád ji původně popíral. Nakonec ale přiznal, že novinář přišel o život, a ohlásil zadržení několika podezřelých. Otázkou stále zůstává, kdo vraždu nařídil.
Turecko i některé západní země mají podezření, že vraždu nařídil přímo saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán. Na vraždu reagovaly uvalením sankcí na konkrétní podezřelé osoby, například Německo pozastavilo vývoz zbraní do Saúdské Arábie, některé státy rovněž bojkotovaly rijádské obchodní fórum.
Celkově ale byla reakce světa spíše vlažná. Americký prezident Donald Trump dal najevo, že vysvětlení Rijádu věří. Dodávky zbraní rušit nechce a opakovaně zdůrazňuje potřebu společného boje proti terorismu. Senát USA naopak uznal korunního prince odpovědným za tento brutální čin.
- Chášakdží byl označován za intelektuála, který se netajil kritikou současného saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána. Od června 2017 pobýval z důvodu obav o svou bezpečnost ve Spojených státech, od září téhož roku psal pro list The Washington Post. Ve svých komentářích kritizoval například korunního prince za to, že ač propaguje reformy, nepřipouští o nich žádnou debatu. Chášakdží byl rovněž kritikem politiky Rijádu vůči Jemenu a Kataru.
- Ze Saúdské Arábie odjel v roce 2017 v době zatýkání disidentů, mezi nimiž byli duchovní a intelektuálové. Oznámil tehdy, že dostal zákaz vyjádřit svůj názor v panarabském listě Al-Haját, který vlastní princ Chálid bin Sultán Saúd. Důvodem byla jeho obhajoba Muslimského bratrstva, které Rijád považuje za teroristickou organizaci.
- Novinářskou kariéru zahájil v 80. letech jako spolupracovník listů Saudi Gazette, Ukáz a Ašrak al-Avsat. V Afghánistánu a Súdánu několikrát dělal rozhovor s bývalým vůdcem teroristické sítě Al-Káida Usámou bin Ládinem. Působil i jako poradce saúdskoarabského velvyslance ve Washingtonu prince Turkího Fajsala, který také řídil saúdskoarabskou tajnou službu. Jako politický komentátor se objevoval na obrazovkách stanic MBC, BBC či Al-Džazíra.
- Narodil se 13. října 1958 v saúdskoarabské Medině. V mládí inklinoval k radikálnímu islámu, ale později se stal liberálem.
- Zdroj: ČTK
