Sankce poškodí zájmy evropských firem, tvrdí Berlín. Rusko vyhostí stovky amerických diplomatů

Nahrávám video

Podle ruského prezidenta Vladimira Putina bude muset Rusko opustit 755 amerických diplomatů. Jde o odvetu za protiruské sankce ze strany USA. Washington označil krok Moskvy za politováníhodný a zvažuje odpověď. Restrikce se nezamlouvají ani Unii. Z Berlína i Paříže se ozývá, že jde o porušení mezinárodního práva. Sankce podle německé ministryně poškodí zájmy evropských firem.

Ruské ministerstvo zahraničí v pátek vyzvalo USA, aby do 1. září snížily počet svého diplomatického a technického personálu v Rusku na 455. Kolika lidí se toto rozhodnutí týká, tehdy neuvedlo. Teď je jasné, že jejich počet převyšuje 750. Rusko také uzavře rekreační objekty využívané zaměstnanci amerického velvyslanectví.

Moskva tak reagovala na návrh nových amerických sankcí proti Rusku, které v úterý odhlasovala americká Sněmovna reprezentantů a v noci na pátek i Senát. Prezident Donald Trump se pak nechal slyšet, že zákon o protiruských sankcích podepíše. 

„Pokud jde o další možná opatření nebo o to, zda je to hodně, nebo málo, pak z hlediska práce diplomatického úřadu je to jistě citelné. Protože v Rusku pracovalo a dosud pracuje více než tisíc pracovníků – diplomatů a technického personálu – a 755 z nich teď bude muset svou práci v Ruské federaci ukončit. To je citelné,“ uvedl Putin.

Doufali jsme, že se situace nějak změní, ale pakliže se změní, brzy to nebude… Myslím, že nadešel čas ukázat, že americké kroky vůči Rusku nenecháme bez odpovědi.
Vladimir Putin
Ruský prezident
  • Podle listu The New York Times bude většinu postižených tvořit ruský technický personál. Jde hlavně o překladatele, úředníky vízových sekcí, kuchaře a řidiče. Technicky vzato by žádný americký diplomat Rusko opustit nemusel, pokud by se ovšem americká zastupitelská pracoviště dokázala obejít bez ruského personálu.

Putin upozornil, že Rusko je schopné zavést další omezující opatření vůči USA, ale neudělá to, neboť by to poškodilo rozvoj mezinárodních vztahů. „Samozřejmě máme možnost něco udělat a omezit určité sféry našich společných aktivit, které by byly pro americkou stranu citlivé. Ale myslím si, že to není nutné, poškodilo by to rozvoj mezinárodních vztahů,“ poznamenal šéf ruského státu.

Putin zmínil třeba oblast energetiky, na druhou stranu vynechal oblast kosmického programu a spolupráce – této oblasti se přitom netýkají ani rozšířené americké sankce, podotkl komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák.

Moskva chce s USA dál spolupracovat v některých oblastech společného zájmu. „V tuto chvíli je třeba hlavně politická vůle. Je hned několik oblastí, ve kterých by USA a Rusko mohly a měly spolupracovat: nešíření zbraní hromadného ničení, boj proti terorismu, migraci, obchodování s lidmi, otázky klimatu. Jsme připraveni. Podáváme ruku. A doufáme, že někdo na té druhé straně, včetně prezidenta Trumpa, v tom spatří šanci, a vydá se jinou cestou,“ uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. 

Interpretoval bych to tak, že Putinova trpělivost je u konce. Možná ještě jednání v Hamburku skýtalo jakousi naději, ale ta se nepotvrdila. Uvidíme, co se stane, ale příjemné to není pro Rusko, Spojené státy ani Evropskou unii.
Libor Dvořák
komentátor Českého rozhlasu Plus

Tolik diplomatů v Rusku není, ozývá se z USA

Z Washingtonu zaznělo, že tolik diplomatů USA v Ruské federaci nepůsobí. „V Rusku 755 amerických diplomatů nemáme,“ napsal v neděli na Twitteru bývalý velvyslanec USA v Moskvě Michael McFaul.

Podle McFaula se výrazně zkomplikuje vydávání amerických víz. „Jsou-li počty omezení personálu skutečné, Rusové budou na vstupní víza do USA čekat týdny, ne-li měsíce,“ napsal. The New York Times soudí, že fungování amerického zastupitelského úřadu bude vystaveno velkým organizačním potížím, základní funkce ale postiženy nebudou.



Ve zprávě generální inspekce ministerstva zahraničí USA vztahující se k roku 2013 se uvádí, že v uvedeném roce americké diplomatické mise v Rusku, včetně ambasády v Moskvě a konzulátů v Petrohradě, Jekatěrinburgu a Vladivostoku, zaměstnávaly 1279 lidí. Z toho bylo 934 „místních“ zaměstnanců a 301 členů „přímo najatého“ personálu z 35 amerických vládních úřadů.

Z tohoto výčtu podle Reuters vyplývá, že skutečný počet Američanů, kteří budou muset odejít, bude „daleko menší než 755“. „934 pracovníků mají tvořit místní síly, tedy ruští občané, kteří pracují pro nejrůznější americké organizace, na skutečné Američany v Rusku zbývá kolem 270, 280 lidí, takže celá bouře ohledně vypovězení amerických diplomatů je nonsens,“ komentoval dění analytik a bývalý diplomat Vladimír Votápek.

„Američanů se to tedy nijak zvlášť nedotkne, budou možná muset omezit podpůrné aktivity, sami si řídit auta a luxovat své rezidence, což je nepříjemné, ale dá se s tím žít,“ dodal Votápek s tím, že je možné, že USA na krok Ruska nijak zásadně reagovat nakonec nebudou.

  • Po diplomatické roztržce v roce 1986 nesměl počet diplomatů na zastupitelstvích v Rusku a USA překročit 251 osob. Po rozpadu SSSR byl v roce 1992 systém striktních kvót zrušen a počet pracovníků není nijak omezen.

Nové sankce mají Rusko potrestat za jeho údajné zásahy do amerických prezidentských voleb a za vojenskou agresi na Ukrajině a v Sýrii. Parlamentem odhlasovaný zákon postihuje sankcemi klíčová odvětví ruského hospodářství a rozšiřuje již platná omezení. Jeho důležitou součástí je ustanovení, které brání hlavě státu sankce zmírnit či zrušit bez souhlasu Kongresu.

Již koncem prosince nařídil tehdejší prezident Barack Obama vyhoštění 35 ruských diplomatů z USA během 72 hodin. Bílý dům rovněž zakázal pracovníkům velvyslanectví přístup do rekreačního areálu Elmcroft v letovisku Oyster Bay na severu Long Islandu a do dalšího rekreačního zařízení v Centerville v Marylandu.

Berlín: Sankce porušují mezinárodní právo

Nové protiruské sankce se nelíbí ani Evropské unii, která kritizuje fakt, že američtí zákonodárci v této věci nespolupracovali s Evropou. Brusel se rovněž obává, že americká odvetná opatření ohrozí energetické zájmy EU, mimo jiné budování plynovodu Nord Stream 2.

Podle německé ministryně hospodářství Brigitte Zypriesové restrikce poškodí evropské firmy. Sankce podle ní porušují mezinárodní právo, což už dříve tvrdila i Francie. „Samozřejmě nechceme obchodní válku, ale je důležité, aby Evropská komise nyní prozkoumala protiopatření,“ konstatovala politička.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provádí údery na Írán, jde prý o reakci na sestřelení helikoptéry

Spojené státy zahájily nové údery na Írán, podle Washingtonu jde o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Na síti X to v úterý večer oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy.
23:36Aktualizovánopřed 4 mminutami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
07:30Aktualizovánopřed 45 mminutami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 1 hhodinou

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 1 hhodinou

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
08:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoFrancouzi protestují za důsledné vyšetřování pachatelů sexuálního násilí

Francouzská vláda a její ministr spravedlnosti Gérald Darmanin čelí čím dál silnější kritice kvůli znásilnění a vraždě teprve jedenáctileté dívky. Podezřelým je čtyřicátník, který čelil už několika obviněním ze sexuálního násilí proti dětem. Na protest vyšly napříč celou zemí tisíce lidí. Pod veřejným tlakem teď ministr Darmanin plánuje prověřit desítky tisíc podobných případů. Protestující Francouzi však stále požadují jeho odstoupení. Ministra například hodlá žalovat matka desetileté dívky, která už loni muže podezřelého v případu Lyhanny nahlásila policii s tím, že její dceru opakovaně pohlavně zneužil. Úřady ho za devět měsíců ani nevyslechly, přestože gynekologická vyšetření násilí potvrdila.
před 2 hhodinami

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
13:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoMexické město hostící fotbalové mistrovství trpí vysokým počtem pohřešovaných

Českou reprezentaci čeká první zápas v mexické Guadalajaře. Město je správním centrem státu Jalisco, který je nechvalně proslulý aktivitou gangů a množstvím pohřešovaných – oficiálně jich je 16 tisíc, nejvíc v celém Mexiku. Policie proto nasadila desítky tisíc policistů a podle analytiků fanouškům ani hráčům nic nehrozí. Za posledních osm let rodiny pohřešovaných, aktivisté a úřady v oblasti našli více než 1900 obětí. Některé na dohled stadionu, který bude hostit fotbalový šampionát. Rodiny během něj chtějí přitáhnout pozornost na své osudy. Proto po městě vylepují fotografie blízkých, některé stylizované ve fotbalových dresech.
před 3 hhodinami
Načítání...