Americký Senát schválil sankce proti Rusku, Íránu a Severní Koreji. Čeká se, co udělá Trump

Nahrávám video

Americký Senát ve čtvrtek podle očekávání velkou většinou hlasů schválil nové sankce proti Rusku, Íránu a Severní Koreji, které už v úterý odhlasovala Sněmovna reprezentantů. O osudu sankcí bude nyní rozhodovat prezident Donald Trump, který může zákon podepsat, nebo do deseti pracovních dnů vetovat. Senát naopak neprosadil ani třetí pokus na zrušení Obamacare, což prezident kritizoval.

Parlamentem odhlasovaný zákon postihuje sankcemi klíčová odvětví ruského hospodářství a rozšiřuje již platná omezení. Důležité je podle poslanců ustanovení, které brání hlavě státu sankce zmírnit či zrušit bez souhlasu Kongresu.

Tuto část Bílý dům považuje za neoprávněný zásah do svých pravomocí, nová odvetná opatření by zkomplikovala snahu o urovnání napětí v americko-ruských vztazích. Šéf Kremlu Vladimir Putin se ostatně už před rozhodnutím Senátu nechal slyšet, že by nemuselo zůstat bez odezvy. „Jak víte, chováme se velmi zdrženlivě, trpělivě, ale v určité chvíli budeme muset odpovědět, nelze donekonečna trpět určitou hrubost vůči naší zemi,“ prohlásil.

Pochyby ve Washingtonu

Prezident Trump přitom po svém zvolení razí vstřícnost vůči Moskvě – a postoj Oválné pracovny k přijatým hospodářským represím proto není jasný. Podle některých indicií Trump zvažuje veto, nový šéf komunikace Bílého domu Anthony Scaramucci naopak ve čtvrtek prohlásil, že prezident může sankce schválené v Kongresu naopak ještě zpřísnit.

Nahrávám video

K přehlasování jeho případného veta je zapotřebí dvoutřetinová většina v obou parlamentních komorách, kterou zřejmě mají stoupenci sankcí k dispozici. Ve stočlenném Senátu sankce prošly poměrem hlasů 98 ku dvěma.

Výhrady v Evropě

Kromě Bílého domu se sankce nelíbí ani Evropské unii, která kritizuje fakt, že američtí zákonodárci v této věci v rozporu s dosavadní praxí nespolupracují s Evropou. Brusel se rovněž obává, že americká odvetná opatření ohrozí energetické zájmy EU, mimo jiné budování plynovodu Nord Stream 2. 

„Americký zákon (o sankcích) by mohl mít nechtěný dopad na energetické bezpečnostní zájmy EU,“ uvedl již dříve předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Pokud naše obavy nebudou dostatečně vyslyšeny, jsme připraveni zareagovat v řádu dní. Motto ‚Amerika na prvním místě‘ nesmí znamenat, že evropské zájmy budou až poslední,“ dodal.

Zrušení Obamacare opět neprošlo, proti i McCain

Republikánům v Senátu Spojených států nevyšel ani třetí pokus v tomto týdnu odvolat zdravotní reformu někdejšího prezidenta Baracka Obamy. Proti podle agentury Reuters hlasovali tři republikáni včetně vlivného senátora Johna McCaina, který se debaty účastní i přes svůj vážný zdravotní stav - trpí nádorem na mozku.

Další neúspěch Senátu zrušit Obamacare kritizoval prezident Trump. „Tři republikáni a 48 demokratů nechalo americký lid na holičkách. Jak jsem říkal od začátku, nechme reformu Obamacare, ať se sama zhroutí, pak se dohodněme. Sledujte!“ uvedl na Twitteru.

„Od samého počátku jsem byl přesvědčen, že Obamacare musí být odvolána a nahrazena takovým řešením, které zvýší konkurenci, sníží náklady a zlepší péči o americký lid,“ uvedl McCain v prohlášení s tím, že dnes posuzovaný návrh tyto cíle nesplňoval.

Sdělil rovněž, že jednou z největších chyb Obamacare je fakt, že ji demokraté prosadili v Kongresu bez jakéhokoli názoru a podpory republikánů. „Neměli bychom opakovat minulé chyby,“ dodal McCain, který je zastáncem spolupráce s demokraty v klíčových amerických záležitostech.

Arizonský senátor McCain hlasování prakticky rozhodl, kdyby se vyslovil pro, byl by ve 100členném Senátu výsledek padesát ku padesáti, což by umožnilo americkému viceprezidentovi Miku Penceovi, který je z titulu své funkce nevoleným předsedou Senátu, rovněž hlasovat. Pence je zastáncem zrušení Obamacare, takže republikáni by uspěli.

Tento týden se senátoři nejdříve pokusili reformu zvanou Obamacare nahradit republikánskou verzí, což se jim ale nepodařilo. Následně chtěli Obamův systém odvolat s tím, že na vznik případné náhrady bylo vyčleněno přechodné dvouleté období. Ani tento pokus nenašel v Senátu dostatek hlasů. Dnes pak plénum posuzovalo třetí návrh, který předpokládal odvolání jen některých částí Obamacare.

obrázek
Zdroj: ČT24

Nezávislý Rozpočtový úřad Kongresu (CBO), který zákonodárcům poskytuje ekonomické analýzy, ve své rozvaze o dnes odmítnuté verzi uvedl, že by kvůli ní přišlo jen v roce 2018 o zdravotní pojištění 15 milionů Američanů a že by pojistky pro nadcházející rok podražily o 20 procent.

Návrh, který dnes ve 100členném Senátu získal 49 hlasů, rušil podmínku, aby takřka každý Američan měl pojištění. Pokud o pojistku lidé zájem nemají, musí podle Obamacare jako pokutu odvádět náhradní finanční plnění. Republikáni ve své úpravě výši této pokuty stanovili na nula dolarů. Republikánská verze rovněž výrazně snižovala pokuty pro firmy s více než 50 zaměstnanci, které mají nyní povinnost platit jim pojištění.

Republikánská strana, ačkoli o zrušení Obamacare usiluje, není jednotná v názoru, jak by měl nový systém zdravotní péče a pojištění vypadat. Konzervativní křídlo chce radikálně utlumit vliv státu, umírnění republikáni si naopak přejí zachovat programy, které se týkají například péče o chudé nebo plánovaného rodičovství a které se neobejdou bez státních dotací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev čelil jednomu z nejhorších ruských útoků za poslední měsíce

Rusko provedlo v noci na čtvrtek rozsáhlý útok na Kyjev, na ukrajinské hlavní město zaútočilo poté i odpoledne a večer. Noční nálety zabily ve městě nejméně patnáct lidí, jeden člověk zahynul i v Kyjevské oblasti. Zraněny jsou více než čtyři desítky lidí. Ve třech kyjevských čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice. Odpolední a večerní útoky zabily ve městě jednoho člověka a další dva zranily, zapálen byl obchodní dům. Starosta Vitalij Klyčko uvedl, že od začátku plnohodnotné války poničily ruské útoky v Kyjevě každou třetí velkokapacitní obytnou budovu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Tornáda v Německu poničila desítky domů

Nad okolím Wetzlaru v německé spolkové zemi Hesensko se ve středu večer přehnalo tornádo, které poničilo asi šedesát domů. Píše to agentura DPA s odvoláním na Německou meteorologickou službu (DWD). Další tornádo podle ní udeřilo ve východoněmecké spolkové zemi Braniborsko. V Porýní-Falci při bouřce zemřela žena, v durynské obci Georgenthal zemřel muž, na kterého při bouři spadly části stromu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu

Americký prezident Donald Trump vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil postup Washingtonu za americký ekonomický terorismus.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Polské námořnictvo zahájilo výcvik posádek ponorek ve Švédsku

Polští námořníci zahájili na základně ve Švédsku výcvik pro službu na pronajaté ponorce, která má zajistit akceschopnost polské ponorkové flotily do příchodu nových plavidel v příštím desetiletí, uvedli ve středu představitelé.
před 7 hhodinami

Vedro mění zemědělství na jihu Francie. Farmáři místo rajčat pěstují banány

Mimořádně horká a suchá léta vedou zemědělce na jihu Francie ke změně způsobu hospodaření. Přibližně desítka farmářů v departementu Var začala pěstovat banány, papáje či manga, které potřebují méně vody a lépe snášejí vysoké teploty.
před 9 hhodinami

Rumunsko zničilo námořní dron nedaleko svého ložiska plynu, oznámila Bukurešť

Rumunský stíhací letoun F-16 ve čtvrtek zničil námořní bezposádkové plavidlo, které se nacházelo několik set metrů od rumunského projektu na těžbu zemního plynu Neptun Deep v Černém moři. Uvedl to ministr obrany Radu Mirutsa, podle něhož Ukrajina uvedla, že námořní dron nebyl její. Rumunský prezident Nicušor Dan z incidentu obvinil Rusko. Moskva se zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lotyšsko: Dron sestřelený nad naším územím byl ukrajinský, zřejmě ho vychýlilo Rusko

Dron, který 14. srpna sestřelila ve vzdušném prostoru Lotyšska italská stíhačka, byl ukrajinského původu, uvedly lotyšské ozbrojené síly. Dodaly, že z dráhy ho pravděpodobně vychýlilo Rusko. Šlo o jeden z řady incidentů, kdy se ruská válka proti Ukrajině přelévá do sousedních zemí.
před 9 hhodinami

Z vojáka civilistou a ministrem obrany. Chmara má vyřešit mobilizaci

Nový ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara působil v čele Služby bezpečnosti Ukrajiny, podílel se na osvobození Kyjevské oblasti či Hadího ostrova. Nyní si za cíl klade posílení armády i rozvoj obranného průmyslu. Stojí před ním také velký úkol v podobě reformy mobilizace. Od svého předchůdce, společností oblíbeného Mychajla Fedorovova, se v přístupu k válce tolik neliší – je to rovněž „moderní člověk“, který prosazuje využívání dronů. U vojenské elity má však zřejmě lepší reputaci.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.