Americký Senát schválil sankce proti Rusku, Íránu a Severní Koreji. Čeká se, co udělá Trump

3 minuty
Trumpovi se nedaří zrušit Obamacare
Zdroj: ČT24

Americký Senát ve čtvrtek podle očekávání velkou většinou hlasů schválil nové sankce proti Rusku, Íránu a Severní Koreji, které už v úterý odhlasovala Sněmovna reprezentantů. O osudu sankcí bude nyní rozhodovat prezident Donald Trump, který může zákon podepsat, nebo do deseti pracovních dnů vetovat. Senát naopak neprosadil ani třetí pokus na zrušení Obamacare, což prezident kritizoval.

Parlamentem odhlasovaný zákon postihuje sankcemi klíčová odvětví ruského hospodářství a rozšiřuje již platná omezení. Důležité je podle poslanců ustanovení, které brání hlavě státu sankce zmírnit či zrušit bez souhlasu Kongresu.

Tuto část Bílý dům považuje za neoprávněný zásah do svých pravomocí, nová odvetná opatření by zkomplikovala snahu o urovnání napětí v americko-ruských vztazích. Šéf Kremlu Vladimir Putin se ostatně už před rozhodnutím Senátu nechal slyšet, že by nemuselo zůstat bez odezvy. „Jak víte, chováme se velmi zdrženlivě, trpělivě, ale v určité chvíli budeme muset odpovědět, nelze donekonečna trpět určitou hrubost vůči naší zemi,“ prohlásil.

Pochyby ve Washingtonu

Prezident Trump přitom po svém zvolení razí vstřícnost vůči Moskvě – a postoj Oválné pracovny k přijatým hospodářským represím proto není jasný. Podle některých indicií Trump zvažuje veto, nový šéf komunikace Bílého domu Anthony Scaramucci naopak ve čtvrtek prohlásil, že prezident může sankce schválené v Kongresu naopak ještě zpřísnit.

3 minuty
Senátem prošly sankce proti Moskvě. Na tahu je Trump
Zdroj: ČT24

K přehlasování jeho případného veta je zapotřebí dvoutřetinová většina v obou parlamentních komorách, kterou zřejmě mají stoupenci sankcí k dispozici. Ve stočlenném Senátu sankce prošly poměrem hlasů 98 ku dvěma.

Výhrady v Evropě

Kromě Bílého domu se sankce nelíbí ani Evropské unii, která kritizuje fakt, že američtí zákonodárci v této věci v rozporu s dosavadní praxí nespolupracují s Evropou. Brusel se rovněž obává, že americká odvetná opatření ohrozí energetické zájmy EU, mimo jiné budování plynovodu Nord Stream 2. 

„Americký zákon (o sankcích) by mohl mít nechtěný dopad na energetické bezpečnostní zájmy EU,“ uvedl již dříve předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Pokud naše obavy nebudou dostatečně vyslyšeny, jsme připraveni zareagovat v řádu dní. Motto ‚Amerika na prvním místě‘ nesmí znamenat, že evropské zájmy budou až poslední,“ dodal.

Zrušení Obamacare opět neprošlo, proti i McCain

Republikánům v Senátu Spojených států nevyšel ani třetí pokus v tomto týdnu odvolat zdravotní reformu někdejšího prezidenta Baracka Obamy. Proti podle agentury Reuters hlasovali tři republikáni včetně vlivného senátora Johna McCaina, který se debaty účastní i přes svůj vážný zdravotní stav - trpí nádorem na mozku.

Další neúspěch Senátu zrušit Obamacare kritizoval prezident Trump. „Tři republikáni a 48 demokratů nechalo americký lid na holičkách. Jak jsem říkal od začátku, nechme reformu Obamacare, ať se sama zhroutí, pak se dohodněme. Sledujte!“ uvedl na Twitteru.

„Od samého počátku jsem byl přesvědčen, že Obamacare musí být odvolána a nahrazena takovým řešením, které zvýší konkurenci, sníží náklady a zlepší péči o americký lid,“ uvedl McCain v prohlášení s tím, že dnes posuzovaný návrh tyto cíle nesplňoval.

Sdělil rovněž, že jednou z největších chyb Obamacare je fakt, že ji demokraté prosadili v Kongresu bez jakéhokoli názoru a podpory republikánů. „Neměli bychom opakovat minulé chyby,“ dodal McCain, který je zastáncem spolupráce s demokraty v klíčových amerických záležitostech.

Arizonský senátor McCain hlasování prakticky rozhodl, kdyby se vyslovil pro, byl by ve 100členném Senátu výsledek padesát ku padesáti, což by umožnilo americkému viceprezidentovi Miku Penceovi, který je z titulu své funkce nevoleným předsedou Senátu, rovněž hlasovat. Pence je zastáncem zrušení Obamacare, takže republikáni by uspěli.

Tento týden se senátoři nejdříve pokusili reformu zvanou Obamacare nahradit republikánskou verzí, což se jim ale nepodařilo. Následně chtěli Obamův systém odvolat s tím, že na vznik případné náhrady bylo vyčleněno přechodné dvouleté období. Ani tento pokus nenašel v Senátu dostatek hlasů. Dnes pak plénum posuzovalo třetí návrh, který předpokládal odvolání jen některých částí Obamacare.

obrázek
Zdroj: ČT24

Nezávislý Rozpočtový úřad Kongresu (CBO), který zákonodárcům poskytuje ekonomické analýzy, ve své rozvaze o dnes odmítnuté verzi uvedl, že by kvůli ní přišlo jen v roce 2018 o zdravotní pojištění 15 milionů Američanů a že by pojistky pro nadcházející rok podražily o 20 procent.

Návrh, který dnes ve 100členném Senátu získal 49 hlasů, rušil podmínku, aby takřka každý Američan měl pojištění. Pokud o pojistku lidé zájem nemají, musí podle Obamacare jako pokutu odvádět náhradní finanční plnění. Republikáni ve své úpravě výši této pokuty stanovili na nula dolarů. Republikánská verze rovněž výrazně snižovala pokuty pro firmy s více než 50 zaměstnanci, které mají nyní povinnost platit jim pojištění.

Republikánská strana, ačkoli o zrušení Obamacare usiluje, není jednotná v názoru, jak by měl nový systém zdravotní péče a pojištění vypadat. Konzervativní křídlo chce radikálně utlumit vliv státu, umírnění republikáni si naopak přejí zachovat programy, které se týkají například péče o chudé nebo plánovaného rodičovství a které se neobejdou bez státních dotací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 18 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 46 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 7 hhodinami
Načítání...