Ruští novináři se spojili do speciálního týmu. Dokončí Golunovovu práci

Solidarita s nedávno zadrženým ruským novinářem Ivanem Golunovem nekončí. Celkem 12 reportérů ze čtyř různých médií se spojilo, aby dokončili jeho práci, která se týká byznysu s pohřebními službami. Článek by měly vydat ruské i zahraniční redakce. Proč takový tým vůbec vznikl? Newsroom ČT24 mluvil s Ivanem Kolpakovem, šéfredaktorem serveru Meduza, pro který Golunov píše.

„Když Váňu zatkli, tak jsme hned vyzvali jeho přátele a novináře z jiných redakcí, aby s námi spolupracovali a pomohli nám dokončit jeho článek. Celkem je jich dvanáct a jsou ze čtyř ruských médií. Článek vydáme příští týden a vyjde současně v několika ruských a zahraničních listech,“ říká šéfredaktor zpravodajského serveru Meduza Ivan Kolpakov.

Ivan má podle Kolpakova pověst bezúhonného novináře. „Lidé, kteří s ním pracovali, vědí, že nemůže být nic hloupějšího než obvinění, že prodával drogy. Jak řekl náš společný známý: ze všech novinářů v Moskvě si policie vybrala zrovna toho jediného, který žádné drogy nebere,“ shrnuje ruský novinář.

Redakce raději sídlí v Lotyšsku

Celá kauza ale ještě zdaleka není u konce. Ministerstvo vnitra teď prověřuje své vlastní zaměstnance, kteří Golunova stíhali. „A protože Váňa pracuje pro Meduzu, vyslýchají i lidi, se kterými se bavil těsně před zadržením,“ popisuje současnou situaci šéfredaktor serveru.

Kromě toho rozjela Meduza vlastní vyšetřování.„Připadá nám, že teď hlavně musíme najít lidi, kteří si objednali Ivanovo trestní stíhání. To znamená lidi, kteří rozhodli, aby někdo narafičil jeho případ,“ tvrdí Kolpakov. Novináři také začali pátrat po dalších, kteří byli stejně jako zadržený novinář obviněni na základě zfalšovaných důkazů.

Nezávislá redakce Meduza existuje pět let a sídlí v lotyšské Rize. Přesunula se tam z obavy před represemi ruských úřadů. V Moskvě má několik zvláštních zpravodajů, jedním z nich je i Golunov, který se zaměřuje hlavně na korupci v moskevské městské správě.

Policie ho před dvěma týdny zadržela kvůli údajnému držení drog. Mířil zrovna na schůzku se svým zdrojem. V batohu měl podle policistů omamné látky – třeba kokain. Hrozilo mu za to až 20 let vězení. Sám Golunov obvinění odmítal a tvrdil, že drogy mu podstrčili sami policisté.

V ulicích Moskvy 1600 demonstrantů

Obvinění novináře však vzbudilo nebývalou vlnu solidarity. Tři největší tamní ekonomické deníky se spojily a jednotnou titulní stranou novináře podpořily, když žádaly řádné prošetření policejních postupů. Lidé navíc vyšli do ulic a vybízeli k potrestání viníků nespravedlivého stíhání.

Policie Golunova sice propustila a ministr vnitra Vladimir Kolokolcev jeho stíhání ukončil, v Moskvě se ale i přesto minulou neděli sešlo přes 1600 demonstrantů. Požadovali změnu paragrafu, který tvrdě trestá držení jakéhokoliv množství narkotik a který policisté podle médií často zneužívají. Sám Golunov ale nedorazil.

„Někteří dávají najevo zklamání, že nevyzýváme lidi, aby dál protestovali. To je ale normální situace, někdy to skončit muselo,“ míní Kolpakov. Redakce chce podle něj raději pokračovat dál ve své práci. Chystá i speciální projekt zaměřený na svévoli ruských silových složek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
01:42Aktualizovánopřed 1 mminutou

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že získ největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
před 10 mminutami

Jihokorejský prezident vyzval k partnerství nové éry s Čínou

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.
před 34 mminutami

Muniční iniciativu rušit nebudeme. Česko ji bude koordinovat, řekl Babiš

Muniční iniciativu pro Ukrajinu Česká republika rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní žádné peníze českých občanů, uvedl v úterý premiér Andrej Babiš (ANO) na sociální síti X po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných. Rozhodl se tak po dohodě s koaličními partnery, napsal. Před loňskými sněmovními volbami Babiš sliboval zrušení iniciativy. Dříve během úterý Babiš sdělil, že česká vláda nebude na iniciativu dávat peníze, ale umožní její pokračování, když ji budou financovat jiné státy.
20:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Nebezpečné místo“. Newyorské vězení bude na další měsíce Madurovým domovem

Nicólas Maduro se nyní nachází v brooklynském vězení. V cele – minimálně zpočátku na samotce – stráví 23 hodin denně. Budovu věznice a poměry v ní označili za naprosto nehumánní a nehygienické známí zločinci, kteří jí v posledních letech prošli. Byl to například hudebník Sean Diddy Combs nebo Ghislaine Maxwellová, spolupachatelka zločinů kuplíře a pedofila Jeffreyho Epsteina.
před 1 hhodinou

V Trumpově představě „řízení“ Venezuely zůstává opozice stranou

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.
před 6 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo 35 lidí, uvedla lidskoprávní organizace

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.
05:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Turecký opozičník Demirtas byl potrestán dalšími sedmnácti měsíci vězení

Kurdský opoziční politik Selahattin Demirtas, který je od roku 2016 v tureckém vězení, byl odsouzen k dalším sedmnácti měsícům za urážku prezidenta. S odvoláním na právníka vězněného muže to napsala agentura AFP. Dvaapadesátiletý Demirtas, který je ve věznici v Edirne na severozápadě Turecka, byl nově odsouzen k jednomu roku, pěti měsícům a patnácti dnům vězení za urážku prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle advokáta několik obvinění z urážky, týkajících se projevů starých nejméně deset let, bylo sloučeno do jedné obžaloby. Soud podle něj odmítl poskytnout dostatečnou lhůtu na přípravu obhajoby a spěchal s vynesením rozsudku.
před 7 hhodinami
Načítání...