Moskevský soud v pátek shledal známého režiséra Kirilla Serebrennikova vinným ze zpronevěry prostředků poskytnutých státem na kulturní projekt s názvem Sedmé studio a potrestal jej tříletým podmíněným trestem. Kritik ruského vedení, které viní z korupce a přílišné byrokracie, svou vinu popírá. Obžaloba původně žádala pro Serebrennikova šest let odnětí svobody, pro Alekseje Malobrodského pět let a pro Jurije Itina čtyři roky. Serebrennikovův advokát podle agentury TASS oznámil, že se proti rozsudku odvolá.
„Serebrennikov, Malobrodskij a Itin se dopustili krádeže, jejich organizovaná skupina si podvodným způsobem přivlastnila cizí majetek vysokých rozměrů a zneužila poskytnutou důvěru,“ zaznělo v rozsudku.
Serebrennikov byl před třemi lety obviněn, že se svými spolupracovníky zpronevěřil miliony rublů. V roce 2011 Serebrennikov zorganizoval projekt nazvaný Platforma, který se snažil o popularizaci moderního umění.
Program měla uskutečnit společnost zvaná Sedmé studio, která dostala dotaci přes 129 milionů rublů od ministerstva kultury. Podle vyšetřovatelů Serebrennikov a jeho spolupracovníci vykazovali neexistující náklady a nezákonně se obohatili. Obžalovaní vinu popírají.
Umělec kritizoval rostoucí cenzuru v Rusku
Serebrennikovova tvorba je známá i za ruskými hranicemi, jeho filmy se promítaly na festivalech v Cannes i v Benátkách. Umělec se v minulosti kriticky vyjádřil k rostoucí cenzuře v Rusku a prohlásil, že „vše se vrací k nejžalostnější sovětské praxi“.
Loni v březnu byl oceněn jako nejlepší ruský režisér za film Léto, který stříhal již v domácím vězení.
- Michail Chodorkovskij – Miliardář, bývalý nejbohatší ruský oligarcha, který vlastnil největšího producenta ropy v Rusku firmu Jukos, byl v roce 2003 zatčen a v roce 2005 odsouzen k devíti letům vězení (v odvolacím řízení mu byl trest o rok snížen) za daňové úniky a zpronevěru. Jeho odsouzení vyvolalo protesty v Rusku i v řadě západních zemí. Proces následoval poté, co se magnát znelíbil Kremlu kvůli finanční podpoře opozici i kvůli vlastním politickým ambicím. V prosinci 2010 moskevský soud ve druhém procesu odsoudil Chodorkovského a jeho společníka Platona Lebeděva ke 14 letům vězení za údajnou krádež ropy a za praní špinavých peněz.
- Pussy Riot – Pět členek uskupení Pussy Riot, jež bylo založeno v říjnu 2011 a bojuje za rovnoprávnost pohlaví, kritizuje Kreml a vládu a hájí například práva homosexuálů, proniklo v únoru 2012 do moskevského chrámu Krista Spasitele. Tam dívky zazpívaly „punkovou modlitbu Bohorodičko, vyžeň Putina“, aby tak protestovaly proti výzvám hlavy pravoslavné církve, patriarchy Kirilla, hlasovat v prezidentských volbách pro Vladimira Putina. Soud tři z nich poslal do vězení na dva roky, za mřížemi strávily 22 měsíců.
- Sergej Magnitskij – Auditor a právník Sergej Magnitskij byl v listopadu 2008 zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z defraudací. Po roce zemřel ve vyšetřovací vazbě; podle úřední verze mu selhalo srdce, podle ochránců lidských práv jej umlátili dozorci. V roce 2018 pak ruská generální prokuratura tvrdila, že dodatečná analýza prokázala, že Magnitskij byl otráven.
- Alexej Navalnyj – Bloger, který svým bojem proti korupci v elitách země dosáhl postavení vůdce opozice, byl v roce 2013 odsouzen k pětiletému trestu za zpronevěru v podniku Kirovles. Odvolací soud později změnil nepodmíněný trest v podmíněný a pokutu. Opozičník označil své odsouzení za politicky motivované a kritika zaznívala i ze zahraničí.
- Oleh Sencov – Ukrajinský režisér a odpůrce ruské anexe Krymského poloostrova byl zatčen v rodném Simferopolu, který je hlavním městem Krymu, v květnu 2014 společně s dalšími aktivisty. Ruský vojenský soud Sencova odsoudil v srpnu 2015 za údajný terorismus na 20 let do vězení. Podle vyšetřovatelů stál za útoky z roku 2014 na krymskou kancelář hlavní kremelské vládní strany Jednotné Rusko a organizace Ruské společenství Krymu. Podle obžaloby byl také členem ukrajinské nacionalistické organizace Pravý sektor. Sencov to odmítl, hlásí se ale k hnutí Euromajdan, které stálo za svržením proruského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014.
- Nadija Savčenková – Ukrajinskou vojenskou pilotkou Nadiju Savčenkovou obžalovali v Rusku z podílu na vraždě dvou ruských novinářů a z ilegálního vniknutí na ruské území. Pilotka bojového vrtulníku Savčenková podle obžaloby v červnu 2014 na východě Ukrajiny navedla palbu ukrajinské armády na ruské novináře, z nichž dva zahynuli. Podle obhajoby byla ale tou dobou již zajata proruskými separatisty, kteří ji předali Rusům. V roce 2016 poslal ruský soud Savčenkovou na 22 let za mříže, obžaloba žádala 23 let vězení.
