Rusko se musí zodpovídat ze zločinů spáchaných na Ukrajině, shodli se Biden s Macronem

Francie a USA jsou odhodlány nepolevit v úsilí o to, aby se Rusko zodpovídalo ze široce zdokumentovaných válečných zločinů, kterých se na Ukrajině dopouští jeho armáda i další proruské síly, včetně žoldnéřských skupin, uvádí společné prohlášení po jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a amerického prezidenta Joea Bidena v Bílém domě.

Prezidenti se shodli, že Ukrajinu budou v jejím odporu proti ruské invazi podporovat tak dlouho, jak to bude nutné.

Posílit chtějí její odolnost v zimě například posílením dodávek protileteckých systémů a vybavení potřebného k opravám ukrajinské energetické sítě, na kterou nyní ruské síly opakovaně útočí.

Na tiskové konferenci po jednání Macron Bidenovi za podporu Ukrajině poděkoval. „Tato válka má přímý vliv na Evropu a Spojené státy se do našeho společného snažení rozhodly investovat mnoho,“ řekl. Dodal, že společným cílem Francie a USA je udržitelný mír a Bidenův jednoznačný postoj je pro jeho dosažení zásadní.

Macron bude mluvit s Putinem, Biden tuto možnost nevidí

V Bílém domě také Macron oznámil, že v následujících dnech bude hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což v průběhu více než devět měsíců pokračující ruské invaze na Ukrajinu udělal už několikrát. Rusko a Ukrajina musí podle Macrona najít cestu k vyjednávacímu stolu.

Naopak Biden řekl, že nemá v úmyslu s Putinem jednat, pokud neprokáže, že chce ukončit válku. „Nemám nyní žádné plány ho kontaktovat. Jsem připraven (s Putinem) jednat, pokud dá najevo úmysl ukončit válku. To zatím neudělal. Až se tak stane, po poradě s našimi partnery v NATO se s ním rád sejdu a pobavím se s ním,“ řekl.

Macron a Biden hovořili také o situaci v oblasti Indo-Pacifiku, postoji vůči Íránu, který podle obou prezidentů nesmí dospět k vyvinutí jaderné zbraně, ale dotkli se také otázek světové potravinové bezpečnosti, klimatických změn, energetiky i vesmíru.

V souvislosti s postojem k Číně se Biden a Macron dohodli, že budou koordinovat své reakce na „výzvy, které představuje, především v oblasti lidských práv“. S Pekingem ale hodlají spolupracovat „v důležitých globálních otázkách“, například právě při řešení změny klimatu.

Macron a Biden během jednání v Bílém domě
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

Během jednání došlo i na sporná témata. Francouzský prezident například vyjádřil znepokojení nad americkým zákonem proti inflaci, který podle něj znevýhodňuje evropské firmy. „Chceme napravit přímé i nepřímé důsledky války na naše ekonomiky i lidi. Zároveň se chceme připravit na budoucnost,“ řekl.

„Je důležité, abychom udrželi těsnou komunikaci. Neznamená to, že se shodneme na každé věci, ale znamená to, že si rozumíme téměř ve všem,“ reagoval před novináři Biden s tím, že se Spojené státy za zákon proti inflaci „omlouvat nebudou“.

Nahrávám video
Joe Biden přijal v Bílém domě Emmanuela Macrona
Zdroj: ČT24

Po příjezdu do Bílého domu Macron vyzdvihl hodnoty „svobody, rovnosti a bratrství“, jedno z hesel Velké francouzské revoluce. Vůči Bidenovi vystupoval s viditelnou vřelostí a řekl, že partnerství Francie a USA je zakořeněné v průběhu staletí.

„Demokracie na obou stranách Pacifiku pochybují, zda dokáží být dost silné na to, aby čelily globálním problémům, ať už jsou klimatické nebo bezpečnostní. Je osudem Francie a Spojených států čelit těmto výzvám společně,“ řekl Bidenovi.

Americký prezident zase uvedl, že „Spojené státy si nemohou přát lepšího partnera pro spolupráci, než je Francie“. „Naše spojenectví je nezbytné pro stabilitu ve světě,“ prohlásil.

Po krátkém vystoupení oba prezidentské páry za zvuku hudby vojenské kapely vystoupaly po schodech Bílého domu a po krátké chvíli se odebraly dovnitř.

Francouzský a americký prezidentský pár v Bílém domě
Zdroj: Jonathan Ernst/Reuters

Humr a vína z Kalifornie

Macron už ve Washingtonu ve středu jednal s americkými zákonodárci, vládními představiteli a řediteli firem. Později večer se prezidentské páry setkají u státní večeře. To je považováno za velkou diplomatickou poctu, kterou USA vyhrazují jen svým nejbližším spojencům.

Menu bude podle agentury Reuters zahrnovat americké speciality, jako jsou humr mainský na másle, americký kaviár Osetra, hovězí s šalotkovou marmeládou a brambory a také sýry z Oregonu, Kalifornie a Wisconsinu. To vše budou moci stolovníci zapít víny z Kalifornie. Konkrétně to budou „nefiltrované“ chardonnay značky Newton, cabernet sauvignon z oblasti Knights Valley od vinařství Anakota a šumivé víno s francouzskými kořeny Roederer Estate Brut Rose.

Jako dezert se bude podávat šifonový dort, pečené hrušky s citrusovou polevou a zmrzlina ze smetany na francouzský způsob „crème fraîche“.

Biden je nyní v polovině svého čtyřletého prezidentského mandátu a návštěva francouzského prezidenta je jeho první oficiální státní návštěvou, kterou hostí. Macron byl jako prezident ve Spojených státech už v roce 2018, kdy v Oválné pracovně úřadoval Bidenův předchůdce Donald Trump.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Reuters s odkazem na armádní zdroje později uvedla, že zahynulo nejméně 66 lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 43 mminutami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 2 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 5 hhodinami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...