Rusko se musí zodpovídat ze zločinů spáchaných na Ukrajině, shodli se Biden s Macronem

Francie a USA jsou odhodlány nepolevit v úsilí o to, aby se Rusko zodpovídalo ze široce zdokumentovaných válečných zločinů, kterých se na Ukrajině dopouští jeho armáda i další proruské síly, včetně žoldnéřských skupin, uvádí společné prohlášení po jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a amerického prezidenta Joea Bidena v Bílém domě.

Prezidenti se shodli, že Ukrajinu budou v jejím odporu proti ruské invazi podporovat tak dlouho, jak to bude nutné.

Posílit chtějí její odolnost v zimě například posílením dodávek protileteckých systémů a vybavení potřebného k opravám ukrajinské energetické sítě, na kterou nyní ruské síly opakovaně útočí.

Na tiskové konferenci po jednání Macron Bidenovi za podporu Ukrajině poděkoval. „Tato válka má přímý vliv na Evropu a Spojené státy se do našeho společného snažení rozhodly investovat mnoho,“ řekl. Dodal, že společným cílem Francie a USA je udržitelný mír a Bidenův jednoznačný postoj je pro jeho dosažení zásadní.

Macron bude mluvit s Putinem, Biden tuto možnost nevidí

V Bílém domě také Macron oznámil, že v následujících dnech bude hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což v průběhu více než devět měsíců pokračující ruské invaze na Ukrajinu udělal už několikrát. Rusko a Ukrajina musí podle Macrona najít cestu k vyjednávacímu stolu.

Naopak Biden řekl, že nemá v úmyslu s Putinem jednat, pokud neprokáže, že chce ukončit válku. „Nemám nyní žádné plány ho kontaktovat. Jsem připraven (s Putinem) jednat, pokud dá najevo úmysl ukončit válku. To zatím neudělal. Až se tak stane, po poradě s našimi partnery v NATO se s ním rád sejdu a pobavím se s ním,“ řekl.

Macron a Biden hovořili také o situaci v oblasti Indo-Pacifiku, postoji vůči Íránu, který podle obou prezidentů nesmí dospět k vyvinutí jaderné zbraně, ale dotkli se také otázek světové potravinové bezpečnosti, klimatických změn, energetiky i vesmíru.

V souvislosti s postojem k Číně se Biden a Macron dohodli, že budou koordinovat své reakce na „výzvy, které představuje, především v oblasti lidských práv“. S Pekingem ale hodlají spolupracovat „v důležitých globálních otázkách“, například právě při řešení změny klimatu.

Macron a Biden během jednání v Bílém domě
Zdroj: Kevin Lamarque/Reuters

Během jednání došlo i na sporná témata. Francouzský prezident například vyjádřil znepokojení nad americkým zákonem proti inflaci, který podle něj znevýhodňuje evropské firmy. „Chceme napravit přímé i nepřímé důsledky války na naše ekonomiky i lidi. Zároveň se chceme připravit na budoucnost,“ řekl.

„Je důležité, abychom udrželi těsnou komunikaci. Neznamená to, že se shodneme na každé věci, ale znamená to, že si rozumíme téměř ve všem,“ reagoval před novináři Biden s tím, že se Spojené státy za zákon proti inflaci „omlouvat nebudou“.

Nahrávám video
Joe Biden přijal v Bílém domě Emmanuela Macrona
Zdroj: ČT24

Po příjezdu do Bílého domu Macron vyzdvihl hodnoty „svobody, rovnosti a bratrství“, jedno z hesel Velké francouzské revoluce. Vůči Bidenovi vystupoval s viditelnou vřelostí a řekl, že partnerství Francie a USA je zakořeněné v průběhu staletí.

„Demokracie na obou stranách Pacifiku pochybují, zda dokáží být dost silné na to, aby čelily globálním problémům, ať už jsou klimatické nebo bezpečnostní. Je osudem Francie a Spojených států čelit těmto výzvám společně,“ řekl Bidenovi.

Americký prezident zase uvedl, že „Spojené státy si nemohou přát lepšího partnera pro spolupráci, než je Francie“. „Naše spojenectví je nezbytné pro stabilitu ve světě,“ prohlásil.

Po krátkém vystoupení oba prezidentské páry za zvuku hudby vojenské kapely vystoupaly po schodech Bílého domu a po krátké chvíli se odebraly dovnitř.

Francouzský a americký prezidentský pár v Bílém domě
Zdroj: Jonathan Ernst/Reuters

Humr a vína z Kalifornie

Macron už ve Washingtonu ve středu jednal s americkými zákonodárci, vládními představiteli a řediteli firem. Později večer se prezidentské páry setkají u státní večeře. To je považováno za velkou diplomatickou poctu, kterou USA vyhrazují jen svým nejbližším spojencům.

Menu bude podle agentury Reuters zahrnovat americké speciality, jako jsou humr mainský na másle, americký kaviár Osetra, hovězí s šalotkovou marmeládou a brambory a také sýry z Oregonu, Kalifornie a Wisconsinu. To vše budou moci stolovníci zapít víny z Kalifornie. Konkrétně to budou „nefiltrované“ chardonnay značky Newton, cabernet sauvignon z oblasti Knights Valley od vinařství Anakota a šumivé víno s francouzskými kořeny Roederer Estate Brut Rose.

Jako dezert se bude podávat šifonový dort, pečené hrušky s citrusovou polevou a zmrzlina ze smetany na francouzský způsob „crème fraîche“.

Biden je nyní v polovině svého čtyřletého prezidentského mandátu a návštěva francouzského prezidenta je jeho první oficiální státní návštěvou, kterou hostí. Macron byl jako prezident ve Spojených státech už v roce 2018, kdy v Oválné pracovně úřadoval Bidenův předchůdce Donald Trump.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
08:41Aktualizovánopřed 31 mminutami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
11:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 3 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 3 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 4 hhodinami

Magyar řekl, že ho prezident pověří sestavením vlády. Čas ale hlavu státu netlačí

Vítěz maďarských voleb Péter Magyar po středečním jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády, informovala agentura Reuters. Prezident však nemá ohledně ustavení premiéra žádný termín ani pevná pravidla, podotýká redaktor ČT Jan Šilhan. Magyarova strana Tisza získala v nedělních volbách ústavní většinu po šestnácti letech vlády Fideszu dosavadního premiéra Viktora Orbána.
16:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Při střelbě na škole v Turecku zemřelo osm dětí a dospělý, oznámil ministr vnitra

Osm dětí a učitel zemřeli při střelbě na střední škole Ayser Calik v jihoturecké provincii Kahramanmaras, oznámil dle agentur ve středu odpoledne ministr vnitra Mustafa Ciftci. Dalších třináct lidí podle něj utrpělo zranění. Dřívější informace hovořily o čtyřech obětech a dvaceti raněných. Útočníkem byl dle dostupných informací čtrnáctiletý žák školy. Podle Reuters byl jeho otec zadržen. Jedná se již o druhou střelbu na škole v Turecku během jednoho týdne.
13:59Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko vyplatí odškodné za sestřelení ázerbájdžánského letounu

Rusko a Ázerbájdžán se dohodly na odškodnění za předloňské sestřelení civilního letounu, informovala média obou zemí s odvoláním na společné prohlášení ministerstev zahraničí. Konkrétní sumu nezmínily.
před 6 hhodinami
Načítání...