Rusko přišlo za posledních 24 hodin na Ukrajině o více než tisíc vojáků, tvrdí ukrajinský armádní generální štáb. To jsou nejvyšší ruské denní ztráty od začátku plnohodnotné pozemní invaze loni v únoru. Moskva tvrdí, že vysoké ztráty postihly v lednu i ukrajinskou armádu. Tvrzení obou stran nelze nezávisle ověřit.
Rusko přišlo za poslední den na bojišti o nejvíc vojáků od začátku únorové invaze, tvrdí Kyjev
Rusko-ukrajinská válka (únor 2023)
Ukrajinský armádní generální štáb tvrdí, že za poslední den bylo zlikvidováno 1033 příslušníků ruských sil. Bylo by to poprvé, co denní ruské ztráty přesáhly tisíc vojáků. Kromě toho přišla ruská armáda podle Kyjeva za posledních 24 hodin také o čtrnáct tanků, 28 obrněnců, jeden dělostřelecký systém a osm dalších vozidel.
Od začátku plnohodnotné pozemní invaze loni v únoru přesáhl počet ruských ztrát 133 tisíc vojáků, tvrdí ukrajinský armádní generální štáb. Zničených ruských tanků uvádí Kyjev více než 3200, obrněnců téměř šest a půl tisíce, dále také přes dva tisíce dělostřeleckých systémů či čtyři sta šedesát raketových systémů.
Podle Moskvy zaznamenali v poslední době velké ztráty i Ukrajinci. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu tvrdí, že Ukrajina v lednu přišla o více než šest a půl tisíce vojáků.
Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné nezávisle ověřit a Moskva ani Kyjev své vlastní ztráty neoznamují. Bezprecedentní rozsah hlášených ztrát však odpovídá zprávám z obou stran, které popisují boje v zasněžených zákopech jako nejsmrtelnější boje této války, přestože ani jedna ze stran na frontě příliš nepokročila, podotkla agentura Reuters.
Podle Šojgua se boje u Bachmutu a Vuhledaru z ruského pohledu vyvíjejí úspěšně. Moskva oznámila ovládnutí Bachmutu zhruba v polovině ledna. Velitel jedné z ukrajinských jednotek bránících město nyní řekl televizi Nastojaščeje vremja, že ruští vojáci ovládli část Bachmutu a kontrolují hlavní zásobovací trasy.
Londýn: Rusko nemá v dohledné době sílu válku významně ovlivnit
Ve své operační svodce ukrajinský generální štáb také uvádí, že ruské invazní síly se na různých místech přeskupují a hlavní úsilí soustředí na útočné operace u Kupjansku, Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Novopavlivky na východě Ukrajiny. Zároveň hlásí za uplynulý den odražení ruských útoků u desítky obcí v Luhanské a Doněcké oblasti, včetně Bachmutu.
Ruská armáda se velmi pravděpodobně pokouší obnovit rozsáhlé útočné operace na Ukrajině od letošního ledna, uvedlo britské ministerstvo obrany. „Jeho (ruským) operačním cílem je téměř jistě dobýt zbývající části Doněcké oblasti, které drží Ukrajinci,“ píše britský resort obrany ve svém pravidelném zhodnocení bojů na Ukrajině.
„Ruským silám se podařilo získat pouze několik stovek metrů území týdně. Je to téměř jistě proto, že Rusko nyní postrádá munici a manévrovací jednotky potřebné pro úspěšné ofenzivy,“ dodalo britské ministerstvo, podle něhož je nadále nepravděpodobné, že by Rusko bylo schopno vybudovat síly potřebné k významnému ovlivnění války během několika příštích týdnů.
ISW: Kyjev odhaduje ruskou ofenzivu na polovinu či konec února
Možnosti nové ruské ofenzivy na Ukrajině se věnuje ve své poslední analýze také americký Institut pro studium války (ISW), jenž se odkazuje na ukrajinské představitele. Podle jejich odhadů se ruské invazní síly připravují na zahájení rozsáhlé ofenzivy na východě Ukrajiny v polovině či na konci února.
„Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov 5. února prohlásil, že ukrajinská armáda očekává, že Rusko zahájí rozhodující ofenzivu kolem 24. února, aby symbolicky spojilo útok s prvním výročím ruské totální invaze na Ukrajinu,“ píše ISW. „Reznikov rovněž upřesnil, že ukrajinská armáda nezaznamenala formování ruských útočných skupin ve směru na Charkov nebo Černihiv nebo v Bělorusku,“ dodal institut.
ISW si všímá informací listu Financial Times, jemuž nejmenovaný poradce ukrajinské armády řekl, že Rusko hodlá zahájit ofenzivu v příštích deseti dnech (do 15. února), což je časový plán, který by ruským silám umožnil udeřit na ukrajinské pozice před příjezdem západních tanků a bojových vozidel pěchoty. Někteří ruští nacionalisté mezitím nadále vyjadřovali skepsi ohledně schopnosti Ruska zahájit úspěšnou ofenzivu koncem února, dodal ISW.
Institut dále píše, že ruské síly pravděpodobně dosáhly v posledních dnech „taktických úspěchů“ severovýchodně od Kupjansku. „Ruské zdroje tvrdí, že ruské síly 5. a 6. února postoupily západně od předchozích pozic na linii Svatove-Kreminna,“ uvádí dále ISW, podle něhož však ukrajinští obránci k pondělku udržovali své pozice u Bilohorivky v Luhanské oblasti, a to navzdory ruským tvrzením, že ji Rusové 3. února dobyli. Rusové podle něj pokračovali v útocích severovýchodně a jižně od Bachmutu, ale stále město neobklíčili.
Němci schválili dodávku 178 tanků Leopard 1 Ukrajině
Německá vláda v úterý povolila dodávku 178 tanků Leopard 1 pro Ukrajinu ze skladů zbrojovek. Nizozemská ministryně Kajsa Ollongrenová zároveň na Twitteru oznámila, že Nizozemsko, Dánsko a Německo Ukrajině společně dodají nejméně 100 leopardů 1, včetně náhradních dílů, munice a výcviku posádek.
Německá ministerstva hospodářství a obrany informovala, že „kolik bojových tanků Leopard 1A5 bude nakonec posláno na Ukrajinu, závisí na tom, jaké budou vyžadovat opravy“.
Minulý měsíc vláda kancléře Olafa Scholze po nátlaku spojenců rozhodla, že Ukrajině poskytne 14 moderních tanků Leopard 2 ze zásob bundeswehru. Zároveň povolila, aby tyto stroje předaly Ukrajině, která se už rok brání ruské agresi, také jiné země. Berlín odsouhlasil i vývoz starších Leopardů 1.
Business Insider uvádí, že 88 tanků Leopard 1 dodá Ukrajině společnost Rheinmetall. Její šéf Armin Papperger podle agentury Reuters řekl, že letos se na Ukrajinu dostane 20 až 25 tanků a zbývající z celkových 88 v příštím roce. Firma Flensburger Fahrzeugbau Gesellschaft ukrajinské armádě poskytne 99 tanků Leopard 1.
Leopard 1 je první hlavní bitevní tank, který se v Německu po druhé světové válce začal vyrábět pro potřeby bundeswehru, a to od poloviny 60. let do poloviny 80. let minulého století. Německá armáda tank, kterého se vyrobilo celkem 4,7 tisíce kusů, už zhruba dvacet let nepoužívá.
Zelenskyj chce ukončit šíření fám a lživých informací
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý v projevu k parlamentu vyzval k ukončení šíření „fám a lživých informací“, které by mohly podkopat jednotu země ve válce proti Rusku. Cílem prezidentova vystoupení bylo zřejmě ukončit veřejné spekulace o tom, zda bude odvolán ministr obrany Oleksij Reznikov, a zdůraznit, že taková rozhodnutí smí přijímat a oznamovat pouze šéf státu, usoudila agentura Reuters.
Agentura připomněla, že předseda poslaneckého klubu prezidentovy strany Sluha národa Davyd Arachamija v neděli ohlásil, že po korupčním skandálu na ministerstvu obrany nahradí Reznikova dosavadní šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, zatímco Reznikov by se měl ujmout řízení ministerstva pro strategický průmysl. V pondělí však Arachamija sdělil, že tento týden se na ministerstvu obrany žádné personální změny neuskuteční. Zelenskyj o Reznikovově budoucnosti mlčel a jiní politici ministra hájili.
„Podnikáme kádrové a institucionální kroky na různých úrovních v oblasti obrany a bezpečnosti, které mají posílit postavení Ukrajiny. Ohledně každého takového kroku… poskytujeme nezbytné informace na úrovni, na které se rozhodnutí přijímají,“ řekl Zelenskyj s tím, že taková rozhodnutí jsou pouze v kompetenci prezidenta. „Děkuji všem, kteří se zdrží šíření jakýchkoli fám nebo jiných pseudoinformací, které by mohly oslabit soustředění našich lidí v práci pro vítězství Ukrajiny,“ řekl.
Spekulace ohledně Reznikova se staly první veřejnou známkou vážného zmatku v ukrajinském válečném vedení, napsal Reuters. Připomněl, že tento zmatek následoval po tvrdém zásahu proti údajným pochybením některých představitelů, kterým se Zelenskyj snažil ukázat, že Kyjev může být považován za spolehlivého správce miliard dolarů západní pomoci.