Od útoku na redakci Charlie Hebdo uplynul právě rok a světová média řeší, zda Evropa nemohla zabránit listopadovým atentátům, Francouzi i Belgičané totiž věděli o radikalizaci budoucích útočníků. V ulicích metropolí sice hlídkují tisíce policistů a vojáků, podle odborníků ale selhává výměna informací mezi tajnými službami. Protiteroristická opatření navíc směřují k omezení práv a svobod člověka, což je přesně to, co teroristé chtějí, říká bezpečnostní expert Marian Brzybohatý.
Sedmého ledna 2015 zabili bratři Chérif a Said Kouachiové během útoku na redakci Charlie Hebdo 12 lidí. O den později Amedy Coulibaly zastřelil policistu a 9. ledna pak zabil několik rukojmích v košer obchodu s potravinami. Celkem tak během útoků zahynulo 20 lidí včetně tří útočníků – radikálních islamistů.
Útok spustil vlnu solidarity, která se šířila po celém světě. Na pařížský Pochod jednoty dorazilo 1,5 milionu lidí včetně řady významných státníků. Ti v rámci boje s terorem na chvíli zapomněli na rozepře a uctili památku obětí. Heslem těch, kteří v ulicích demonstrovali za svobodu slova, se stal slavný slogan „Je suis Charlie“ (Jsem Charlie).
Symbolické poselství se objevilo i na titulní straně dalšího vydání Charlie Hebdo, a to v rukou plačícího Proroka. Karikatura vyvolala protesty desítek tisíc věřících v muslimském světě i kritiky představitelů muslimských zemí.
Redakci Charlie Hebdo opustilo několik novinářů
Satirický týdeník vydal rok po útoku speciální číslo s titulkem na obálce “Rok poté: Vrah je stále tam venku“, v němž varuje před fanatismem. „Nemyslím si, že se něco od 7. ledna změnilo až na prázdnotu, kterou trpíme,“ uvedl redaktor časopisu Gérard Biard v souvislosti s výročím. „Chybí nám lidé, přátelé, (jejich) talent, ale pokoušíme se udržet stejného ducha. Myslím, že se nám to daří,“ dodal Biard.
List sice prospívá, redakci ale opustili karikaturista Luz i novinář Pelloux. Týdeník nedávno oznámil, že odevzdá téměř čtyři miliony eur (108 milionů korun) rodinám obětí lednového útoku. Peníze pocházejí z finančních darů z 84 zemí světa.
Obavy mají židé i muslimové, většina z nich útoky odsoudila
Po incidentu v redakci Charlie Hebdo následovala ve Francii odveta v podobě útoků proti muslimům. Během měsíce jich úřady napočítaly víc než za celý loňský rok. Útočníci se zaměřili na muslimská centra i stánky s občerstvením prodávající kebab.
Útok na košer obchod vystrašil také židy. V posledních letech došlo k řadě tragických událostí a někteří zvažovali, zda z Francie raději neodejít. K emigraci do Izraele je vyzval ještě v lednu izraelský premiér. Naopak francouzský ministerský předseda spolu s vrchním rabínem apelovali, aby ve Francii setrvali.
V Paříži ještě dlouho po útocích platil nejvyšší stupeň ohrožení. Do ulic zamířily tisíce policistů a vojáků, kteří hlídkovali hlavně u důležitých institucí a židovských objektů. „Práce policie byla (po lednových útocích) vidět nejvíc, ale mnohem důležitější je práce zpravodajských služeb, které předvídají možné varianty (vývoje),“ podotkl Brzybohatý.
Francouzský parlament v květnu přijal kontroverzní zákon, který v rámci boje proti terorismu posiluje pravomoci tajných služeb. Projekt počítá s odposlechy a sledováním komunikace na internetu. Vše má i bez souhlasu justice operativně povolovat a kontrolovat nový nezávislý úřad.
Od té doby ale došlo k několika dalším incidentům – v srpnu zmařila skupina amerických vojáků na dovolené útok Maročana na rychlovlak. Tragickou bilanci obětí má pak série atentátů na civilisty, při níž přišlo 13. listopadu v Paříži o život 130 lidí a další stovky byly zraněny.
Úřady měly informaci o radikalizaci podezřelých
O radikalizaci atentátníků se přitom vědělo - jeden z útočníků, 28letý Samy Amimour, byl pod dohledem francouzských úřadů již od roku 2012, kdy se pokoušel odjet do Jemenu. Stejně se mu ale podařilo dostat do Sýrie a zpět. Dvacetiletého Bilala Hadfiho belgické úřady po jeho návratu ze Sýrie nemohly najít.
Dalšího útočníka, 31letého Brahima Abdeslama, zadržely turecké orgány. Belgické úřady ho vyslýchaly i s jeho bratrem Salahem, nakonec je ale nechaly jít, přestože věděly o možné radikalizaci. Pravděpodobný strůjce útoků Abdelhamid Abaaoud byl před atentáty jedním z nejhledanějších mužů v Evropě, a přesto dokázal řídit útok v klubu Bataclan přímo z ulic Paříže.
K selhání protiteroristických jednotek napříč Evropou dochází kvůli tomu, že jsou „zahlcené“, tvrdí šéfka vyšetřovací komise francouzského Senátu Nathalie Gouletová, která se zabývá džihádistickými sítěmi. „Očekávají, že se něco stane, ale nevědí kde,“ podotkla Gouletová. Své bezpečnostní složky přitom chválí belgický premiér i francouzský prezident.
Teroristé změnili pravidla hry, jsme slepí, říká expert
Experti varují, že evropský bezpečnostní systém je zaměřen na vnější hrozby, nikoli na vlastní občany, kteří se radikalizovali a vrací se vycvičení ze zahraničí. „Chybí nám nástroje k řešení této hrozby,“ říká Jean-Charles Brisard, předseda pařížského Centra pro analýzu terorismu. „Jsme slepí. Pravidla se změnila. Musíme se přizpůsobit,“ upozorňuje analytik.
Problém představuje neefektivní sdílení informací mezi zpravodajskými službami, ale také příliš dlouhý seznam možných extremistů, kteří by měli být monitorováni. Teroristům nahrávají i selhávající snahy sledovat podezřelé přes otevřené hranice. Řada zemí proto po útocích opět zavedla kontroly.
Výborem europarlamentu už také prošly jmenné seznamy cestujících, někteří ale volají po vytvoření celoevropské černé listiny džihádistů – dosud funguje pouze společná databáze osob, které mají záznam v rejstříku trestů.
V samotné Francii byly od atentátů uskutečněny tisíce razií a stovky lidí skončily v domácím vězení. V zemi dál platí výjimečný stav. Policie tak může provádět razie i bez soudního povolení, zabavovat i legálně pořízené zbraně a úřady mohou zakazovat radikální organizace, mazat webové stránky nebo rušit veřejná shromáždění. Vláda už schválila návrh na zahrnutí podmínek výjimečného stavu do ústavy.
Strach nahrává nacionalistické Národní frontě
Paříž také, stejně jako další státy včetně USA, zintenzivnila nálety na Islámský stát v Sýrii a Iráku. „Nepoddáme se strachu a nenávisti,“ zdůrazňuje francouzský prezident. „Slavnostně slibuji, že Francie udělá vše pro to, aby zničila armádu fanatiků, kteří spáchali tyto zločiny,“ konstatoval Hollande.
Z protimuslimských nálad těží zejména nacionalistická strana Národní fronta Marine Le Penové, která bodovala i v prosincových regionálních volbách. Sama Le Penová hodlá kandidovat na prezidentku - a podle všeho má šanci.
