Francie zvyšuje bezpečnostní opatření. Vláda zařadila výjimečný stav do ústavy

Francie před Vánocemi ještě posílila bezpečnostní opatření – země je po teroristických útocích z 13. listopadu stále ve stavu nejvyšší pohotovosti. Protimuslimské nálady tam ale podle ministra vnitra Bernarda Cazeneuva ustupují. Zatčením dvou mladíků prý policie minulý týden zmařila atentát, který dvojice chystala ve střední Francii. Vláda mezitím schválila návrh na zahrnutí podmínek výjimečného stavu do ústavy.

Změnu ústavy prezident Francois Hollande přislíbil krátce po pařížských atentátech. Nyní návrh zamíří do parlamentu. K jeho schválení je potřeba třípětinová většina poslanců obou komor parlamentu, tedy Národního shromáždění a Senátu.

  • V současnosti platný výjimečný stav vyhlásil prezident Hollande bezprostředně po listopadových útocích. Na konci listopadu jeho prodloužení o tři měsíce schválily obě komory francouzského parlamentu.

Na základě výjimečného stavu může kupříkladu policie provádět razie i bez soudního povolení či zabavovat i legálně pořízené zbraně a úřady mohou zakazovat radikální organizace, mazat webové stránky nebo rušit veřejná shromáždění.

Prohlídka podezřelého zavazadla
Zdroj: ČTK/AP

Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve nedávno oznámil, že kvůli útokům se od vyhlášení výjimečného stavu uskutečnilo 2700 domovních prohlídek a 287 lidem bylo nařízeno domácí vězení. V úterý francouzská Ústavní rada, tedy obdoba ústavního soudu, na základě stížnosti rozhodla, že úřady ukládáním domácího vězení neporušují zákony.

Kabinet se dnes podle premiéra Manuela Vallse rozhodl předložit parlamentu rovněž návrh zákona, který by umožňoval zbavit francouzského občanství ty osoby usvědčené z terorismu, které vlastní pas ještě dalšího státu. Návrh vyvolal kritiku a postavila se proti němu například ministryně spravedlnosti Christiane Taubiraová. Podle Vallse bude možné občanství odejmout až poté, co si odsouzený odpyká uložený trest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 44 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 52 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...