Paříž - Americké tajné služby prý v minulosti odposlouchávaly prezidenty Francie včetně současné hlavy státu Francoise Hollanda, píší francouzská média s odvoláním na dokumenty portálu WikiLeaks. Francouzská vláda tyto praktiky odsoudila jako nepřijatelnou špionáž mezi spojenci. Bílý dům tvrdí, že Hollanda nesleduje a nehodlá sledovat. Minulost ale nekomentoval. Francouzský parlament mezitím chválil kontroverzní zákon, který v rámci boje proti terorismu posiluje pravomoci tajných služeb.
S odposlechy končíme, uklidňoval Obama francouzského prezidenta
V Paříži kvůli zprávám o špionáži zasedla mimořádně obranná rada státu. Účastnili se jí kromě hlavy státu i premiér Manuel Valls, několik ministrů a představitelé armády i tajných služeb. Paříž „nebude tolerovat jakékoli ohrožení své bezpečnosti“, uvedl po schůzce Elysejský palác. Spojené státy musí respektovat závazky, které přijaly v roce 2013 poté, co poprvé vyšly najevo špionážní aktivity NSA, požaduje Francie dál v prohlášení vydaném po zasedání obranné rady.
Podle zdroje z okolí francouzského ministra zahraničí Laurenta Fabiuse si šéf diplomacie povolal americkou velvyslankyni v Paříži Jane Hartleyovou. „To, co se stalo, je nepřijatelné, ale nebudeme kvůli tomu vstupovat do nějaké vzájemné krize. Je potřeba přemýšlet nad tím, co říkáme, zvlášť v takovýchto záležitostech,“ prohlásil mluvčí vlády Stéphane Le Foll, který už před začátkem zasedání obranné rady označil špionáž mezi spojenci za „nepřijatelnou“.
Francouzský parlament mezitím přijal kontroverzní zákon, který v rámci boje proti terorismu posiluje pravomoci tajných služeb. K nejcitlivějším bodům patří možnost zachycovat komunikaci vedenou mobilními telefony a po internetu. Projekt počítá například i s odposlechy, lokalizací či používáním špionážních mikrofonů, kamer a počítačových programů ke sledování podezřelých osob a jejich okolí. Tyto činnosti má i bez souhlasu justice operativně povolovat a kontroloval nový nezávislý úřad.
Zákon se začal připravovat po teroristických útocích v Paříži, kde během několika dnů letos v lednu tři islamisté zastřelili 17 lidí. Místní i zahraniční ochránci lidských práv normu kritizují, upozorňují mimo jiné na to, že mimosoudní souhlas ke sledování osob a další nové pravomoci tajných služeb nebudou podléhat dostatečné kontrole.
GALERIE
videogallery_542720
Washington v noci na dnešek popřel, že by odposlouchával prezidenta Hollanda. „Nezaměřujeme se a nebudeme se zaměřovat na komunikace prezidenta Hollanda,“ zmínil mluvčí americké národní bezpečnostní rady NSC Ned Price. Neupřesnil ale, zda se podobné operace neuskutečnily v minulosti.
Hollande si kvůli tomu již telefonoval s americkým prezidentem Barackem Obamou. Ten podle
Elysejského paláce Hollanda ujistil o tom, že platí jeho závazek „skoncovat s praktikami minulosti neakceptovatelnými mezi spojenci“.
Dokumenty získané serverem byly vedeny jako přísně tajné. Obsahují především pět zpráv NSA o zachycených komunikacích francouzských politiků. Tyto informace byly určeny pro americké zpravodajské služby, uvedl například deník Libération.
Podle týdeníku L´Express Američané nešpehovali jen prezidenty, ale i francouzské ministry, vysoké úředníky, zákonodárce a diplomaty. Podle listu sledovali především jejich telefonickou komunikaci.
NSA
Už dříve vyšlo podobně najevo, že NSA prý sledovala komunikace německých představitelů včetně kancléřky Angely Merkelové. Informace o těchto tajných monitorovacích programech USA postupně zveřejňuje v posledních letech bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden.
Na základě odhalení Obama slíbil zreformovat NSA. Americký Senát začátkem měsíce po bouřlivé debatě schválil zákon, který omezuje hromadný sběr dat o telefonní komunikaci tajnými službami. Data budou nově namísto NSA shromažďovat a uchovávat telekomunikační firmy a NSA do nich bude moci nahlížet jen se svolením soudu. Organizace hájící lidská práva ale ohlášené změny kritizují jako nedostatečné, neboť masivní sběr dat bude nadále pokračovat.
Americký Kongres
Zákon známý pod názvem Patriot Act, který masový sběr dat umožňoval, byl jedním z protiteroristických opatření přijatých po útocích z 11. září 2001. Mnozí kritici tvrdili, že norma umožňuje nepřípustný zásah do soukromí Američanů. Freedom Act některé části tohoto zákona obnovuje, sledovací pravomoci tajných služeb však výrazně omezuje a podřizuje soudu. Doba, kterou bude NSA mít na předání pravomocí soukromým společnostem, je půl roku.
Někteří republikánští konzervativci, kteří v čele se šéfem senátní většiny Mitchem McConnellem bojovali za co největší pravomoci tajných služeb a neúspěšně se snažili prodloužit v neděli skončenou platnost zákona známého jako Patriot Act, se při bouřlivé debatě v Senátu rozhodli přijít s vlastními pozměňovacími návrhy. Hrozilo, že návrh zákona poputuje zpět do Sněmovny reprezentantů.
Dílčí vítězství Edwarda Snowdena
Senát ale nakonec normu schválil a týž den ji podepsal i prezident Barack Obama. „Schválili jsme nejvýznamnější reformu stálého dozoru za desítky let. A to díky tomu, že jsme odložili ideologii a podněcování strachu. Tento zákon ochrání bezpečí Spojených států, ale také soukromí Američanů,“ prohlásil demokratický senátor za stát Vermont Patrick Leahy.
Nový zákon je reakcí Kongresu na slib prezidenta Obamy zreformovat NSA poté, co bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden poskytl tisku utajované informace o monitorovacích programech. Schválení Freedom Act je tak po dvou letech jeho malé vítězství; debata, kterou uprchlík žijící v Moskvě rozpoutal, nezapadla pod stůl, vedla totiž k největším omezením amerických tajných služeb od sedmdesátých let.