Řekové poprvé po vleklé krizi volí parlament. Favoritem je opozice, která slibuje nižší daně

3 minuty
Události ČT: Řecko před volbami
Zdroj: ČT24

Řekové vybírají nové poslance. Favoritem předčasných voleb je opoziční konzervativní strana Nová demokracie, která může díky volebnímu bonusu pro vítěze získat v 300členném zákonodárném sboru i absolutní většinu. Dosavadní premiér Alexis Tsipras zkrátil o několik měsíců funkční období své vlády poté, co jeho levicová strana SYRIZA v květnu prohrála evropské a místní volby. Volební místnosti budou otevřené do 19 hodin místního času (18:00 SELČ).

Favoritem na úřad premiéra je jednapadesátiletý bývalý bankéř a člen známé řecké politické dynastie Kyriakos Mitsotakis. Jeho středopravá Nová demokracie v posledním průzkumu s téměř 39 procenty porazila vládní stranu SYRIZA, která podle odhadů získá o deset procentních bodů méně. 

Mitsotakis boduje zejména slibem snížit daně i byrokracii, privatizovat státní podniky a učinit z Řecka snazší místo k podnikání. Plánuje také naléhat na evropské partnery, aby Řecku více pomáhali se zvládáním migrační krize a podpořili ho při sílících sporech se sousedním Tureckem. Podporou investic a hospodářského růstu hodlá přesvědčit evropské věřitele v čele s Německem, aby změkčili stanovené fiskální cíle.

  • Absolvent Harvardovy univerzity Kyriakos Mitsotakis, který se předsedou Nové demokracie stal v lednu 2016, pochází z jednoho ze tří řeckých politických klanů (dále jsou to Papandreuové a Karamanlisové). Jejich členové byli řeckými premiéry 27 let z posledních 45 od obnovení demokracie v roce 1974. 
  • Mitsotakisův otec Konstantinos byl předsedou řecké vlády v letech 1990 až 1993, jeho sestra Dora Bakojannisová byla ministryní zahraničí a ve vládě svého otce ministryní kultury, mezitím byla starostkou Atén.
  • Zdroj: ČTK

Země je stále pod dohledem věřitelů

Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat mezinárodní věřitele o úvěrovou pomoc. Země od té doby prošla třemi záchrannými programy a půjčky poskytnuté mezinárodními věřiteli doprovázely přísné podmínky. Poslední záchranný program skončil loni v srpnu, země je však nadále pod finančním dohledem věřitelů.

Dosavadní premiér Tsipras politicky přestál jak krizi, tak úsporná opatření, a na popularitě nakonec ztratil kvůli dohodě o názvu makedonského státu. Třebaže se díky tomu dočkal nominace na Nobelovu cenu míru, doma kompromisní název Severní Makedonie vyvolal hlasování o nedůvěře, odchod pravicových Nezávislých Řeků z vlády a protesty desetitisíců lidí, kteří Tsiprase považují za „zrádce“.

Kdysi vysoká podpora strany SYRIZA se začala drolit i v důsledku pomalého hospodářského oživení a nepopulárních opatření – v první řadě zvyšování daní, na něž levicová strana spoléhala při plnění fiskálních cílů a které dopadlo hlavně na střední třídu.

Tsipras se nyní snaží voliče přesvědčit, že země je na tom ekonomicky daleko lépe, než když ji v roce 2015 přebíral. Ve snaze zlepšit své volební vyhlídky vláda minulý měsíc schválila zvýšení důchodů a snížení daní. V předvolební kampani se soustředila i na růst minimální mzdy a sociálních dávek a tvorbu pracovních míst ve veřejném sektoru.

Řecká nezaměstnost je nejvyšší v EU

V Řecku ovšem stále zůstává nejvyšší míra nezaměstnanosti v rámci EU i eurozóny. Podle posledních zveřejněných údajů zde míra nezaměstnanosti letos v březnu byla 18,1 procenta, což je zhruba o pět procentních bodů více než ve druhém Španělsku. Na vrcholu krize, mezi lety 2013 a 2014, se míra nezaměstnanosti v Řecku pohybovala kolem 27,5 procenta.

Za poslední dekádu zemi opustilo na čtyři sta tisíc převážně mladých, vzdělaných lidí a odliv mozků ohrožuje stabilní oživení hospodářství. Míra nezaměstnanosti mladých lidí je skoro čtyřicet procent, což je opět nejvíc v Evropské unii.

Pro mnoho Řeků tak je zásadní slib nižších daní a tržních reforem a vidina, že díky tomu dosáhnou na solidní práci, plat a perspektivu. Profesor Jorgos Pleios tvrdí, že jakýkoli premiér bude mít ohledně rychlého snižování daní omezený manévrovací prostor. „Vláda – jakákoli – by musela zvýšit daně těm nejbohatším. Nemyslím si ale, že to Nová demokracie udělá,“ řekl ČT odborník na komunikaci z Aténské univerzity.

Kritika z vlastních řad: Mitsotakis je příliš neoliberální

Někteří zasloužilí členové Nové demokracie Mitsotakisovi vyčítají, že postrádá charisma a že je příliš neoliberální a orientovaný na svobodný trh. Pokud se stane premiérem, bude muset přesvědčit věřitele, že se nižší daně vyplatí pro ekonomický růst.

Dále ho čeká reforma státní správy, která odolala mnoha dosavadním pokusům o zefektivnění. Uvnitř strany, kritizované za zakořeněný klientelismus, bude také muset sjednotit jednotlivé frakce. 

Šanci překonat tříprocentní práh pro vstup do sněmovny má kromě Nové demokracie a SYRIZY až sedm dalších politických stran. Hlasovat může až deset milionů občanů, kteří si vybírají mezi kandidátkami dvaceti stran. Řekové můžou své poslance vybírat až do nedělních osmnácti hodin SELČ. První prognózy mají být zveřejněné hned po uzavření místností, první předběžné výsledky se předpokládají kolem 21:00 SELČ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 50 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...