Řecký premiér Mitsotakis míří k vítězství v parlamentních volbách

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis svou stranu Nová demokracie (ND) prohlásil za vítěze nedělních parlamentních voleb a uvedl, že má silný mandát k sestavení nové vlády, informuje agentura Reuters. Podle dosud neúplných výsledků konzervativní ND získala náskok 20 procentních bodů před levicovou opoziční stranou SYRIZA expremiéra Alexise Tsiprase, avšak zřejmě nebude mít dostatek hlasů k sestavení jednobarevné vlády. Takovou šanci by ovšem s ohledem na řeckou volební matematiku mohl mít Mitsotakis po dalších volbách, které řecká média označují za druhé kolo.

„Výsledky jsou rozhodující. Ukazují, že Nová demokracie má souhlas lidu vládnout silně a samostatně,“ uvedl v neděli premiér. Řecko podle něj potřebuje silnou vládu, která věří v reformy.

Po sečtení 80 procent hlasů měla ND 40,8 procenta, SYRIZA 20,1 procenta a sociálnědemokratická strana PASOK 11,7 procenta. Tsipras, jehož strana si vedla hůře, než předpovídaly průzkumy, Mitsotakisovi již gratuloval.

Navzdory velkému úspěchu vládní strany je podle zpravodajského webu BBC možné, že ND dá hned přednost druhému kolu před koaličním vyjednáváním.

Před čtyřmi lety necelých 40 procent hlasů stačilo Nové demokracii k zisku 158 poslaneckých křesel ve 300členném řeckém parlamentu, a to díky bonusovým mandátům pro vítěze. Na ty je ovšem nyní nárok až ve druhém kole. Web eKathimerini s odvoláním na zdroje z ND píše, že by se druhé kolo voleb mohlo uskutečnit 25. června.

Premiér varoval před „návratem chaosu“

Mitsotakis sázel v kampani na zlepšení stavu řeckého hospodářství v posledních letech a pokles nezaměstnanosti, za svůj úspěch označoval i návrat řeckých státních dluhopisů na finanční trhy. Premiér také varoval před návratem chaosu, který by podle něj nastal v případě vítězství levicové opozice. Agentura Reuters připomíná, že Mitsotakisově vládě klesly preference po únorové železniční nehodě na severu Řecka, při které zahynulo 57 lidí. 

Hlavní opoziční strana SYRIZA kritizuje mimo jiné pokles kupní síly Řeků kvůli inflaci. Šéf strany Alexis Tsipras během kampaně tvrdil, že Řekové z nižších a středních vrstev neměli z ekonomického růstu citelný prospěch. SYRIZA by to chtěla napravit řadou sociálních a daňových opatření.

Tsipras tvrdě kritizuje Mitsotakise také za údajné nelegální odposlechy vysokých státních představitelů a politiků tajnými službami. „Řekové mají ve svých rukou možnost vykonat vůli většiny, aby se země změnila (…) a otevřela se tak cesta k progresivní koaliční vládě,“ prohlásil v neděli Tsipras. 

O složení parlamentu Řekové hlasují každé čtyři roky. K jasnému vítězství by podle analytiků strana potřebovala více než 45 procent, což je výkon, který nebyl zaznamenán od drtivého vítězství socialisty Andrease Papandrea v 80. letech a počátkem 90. let minulého století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie se chystá na odražení přímého útoku, armáda ale přichází o vojáky

Velká Británie se tajně připravuje na možný přímý útok ze strany Ruska, aktualizovány mají být dvacet let staré pohotovostní plány, píše deník The Telegraph. Britští ministři se obávají, že by země neměla proti Rusku na bojišti převahu. Náčelník štábu obrany Tony Radakin zároveň upozornil, že z armády odcházejí stovky vojáků měsíčně. Pro britskou armádu je však stěžejní námořnictvo.
před 16 mminutami

FBI se má místo „bílých límečků“ zaměřit na přistěhovalce

Vedení amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) dalo pokyn agentům, aby se více zaměřili na vyšetřování související s přistěhovalectvím než na hospodářskou kriminalitu vysoce postavených osob. Agentuře Reuters do sdělili čtyři lidé obeznámení s touto záležitostí.
před 40 mminutami

V libyjském Tripolisu vypukly boje mezi ozbrojenými skupinami

V libyjském hlavním městě Tripolisu v noci na úterý vypukly násilné střety mezi znepřátelenými ozbrojenými skupinami. Stalo se tak poté, co se rozšířily zprávy o zabití vůdce jedné z nich, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Oběť, nebo spoluviník? Obtížná rakouská cesta od sebeklamu

Už během války získalo Rakousko víceméně náhodou nálepku první oběti Hitlerovského Německa a rádo si ji ponechalo i po roce 1945. Teze oběti zemi zbavila viny za zvěrstva holocaustu a pro budování poválečné rakouské identity byla vítaným odrazovým můstkem. S tichým souhlasem Západu nebyli rakouští váleční zločinci potrestáni a země si mohla žít desítky let v sebeklamu. O to tvrdší dopad měla koncem 80. let aféra Kurta Waldheima, která společnost postavila před realitu historických událostí.
před 1 hhodinou

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...