Peníze na ruku i zrušené přijímačky. Řečtí politici před volbami cílí na frustrovanou generaci Z

Horizont: Řečtí politici se před volbami snaží upoutat pozornost nejmladší generace (zdroj: ČT24)

V Řecku finišuje kampaň před nedělními parlamentními volbami. Mandát obhajuje současný premiér Kyriakos Mitsotakis a jeho Nová demokracie, která v průzkumech vede nad opoziční Syrizou. Země má ale nový volební systém, a tak je možné, že se v červenci uskuteční druhé kolo. Rozhodující může být postoj nejmladších voličů. Generace do třiceti let totiž podle průzkumů zažívá největší deziluzi. Bez práce je až čtvrtina mladých Řeků a statisíce jich raději zemi v posledních letech opustily.

Před nedělními volbami se řečtí politici snaží přilákat i na 440 tisíc mladých voličů, kteří letos půjdou hlasovat poprvé. Volit mohou od sedmnácti let. Oslovit se je snaží zejména na sociálních sítích přes YouTube či TikTok, protože řada mladých klasickým médiím nevěří, napsal server Politico.

Jen třetina mladých Řeků přitom věří, že volby něco změní. Ekonomika má sice letos vzrůst o víc než dvě procenta a nezaměstnanost klesla na deset procent, práci ale marně hledá až čtvrtina mladých. Podle ekonomů je ztráta příjmů, dovedností a produktivity poznamená na celý život. 

Pocity zmaru

Třeba osmadvacetiletá studentka fyziky Eirini Baliakaová není po deseti letech od nástupu na univerzitu titulu o nic blíž. Nejprve přišla dluhová krize a vládní škrty, poté pandemie a inflace cen potravin a energií. Práce, jíž si na studium vydělává, je nejistá, zabere i 12 hodin denně a jen sotva pokryje životní náklady. „Jsem v jádru optimistka, když se ale pokusím zamyslet nad svou celkovou situací, cítím jen zmar,“ prohlásila studentka.

Půl milionu mladých Řeků v posledních letech emigrovalo, což politici nemohou ignorovat. „I když hlasy mladých lidí nedokážou získat, nechtějí si z nich udělat nepřítele. Vždy je tu nebezpečí sociálních nepokojů,“ říká politická analytička Lamprini Roriová z Aténské univerzity.

Protesty kvůli vlakovému neštěstí

V březnu při nejhorším řeckém železničním neštěstí zahynulo 57 lidí, většinou studentů. Jejich vrstevníci vyrazili do ulic v největších protivládních protestech za řadu let. „Řadu lidí tato událost politizovala a motivovala hlasovat. Podle jednoho průzkumu zhruba dvě třetiny lidí vinily z neštěstí současnou vládu, zhruba stejná část ale také vinila politiky obecně. Zloba lidí po tomto neštěstí tak nemusela mířit přímo na tuto vládu. Preference Nové demokracie se nejprve propadly, teď ale zase rostou,“ uvedl zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Za výsměch mladí považují i to, že v neděli kandiduje i exministr dopravy Kostas Karamanlis, který kvůli tragédii musel odstoupit. „Je mi špatně z toho, jak se vláda snaží svalit odpovědnost na přednostu stanice a skrývá se za léta trvajícího nedostatečného investování do železniční infrastruktury,“ řekl agentuře AFP pětadvacetiletý elektrotechnický inženýr Kostis Smanis, který ale jako ještě větší problém vidí nezaměstnanost.

Mladí voliči podle serveru Politico mohou zlepšit volební výsledek zejména hlavní opoziční straně, levicové straně Syriza, ale také komunistické KKE či malým krajně pravicovým stranám. I tak ale podle průzkumů zřejmě neohrozí výhru vládní konzervativní strany Nová demokracie.

Alexis Tsipras
Zdroj: Alkis Konstantinidis/Reuters

Lákavé sliby pro generaci Z

Strany se nyní předhánějí ve slibech. Syriza prý v případě vítězství zruší přijímací požadavky na vysoké školy. „Řekové svými hlasy mohou ukončit toto čtyřleté období klamu, lhostejnosti, arogance a zaměřování se proti obyčejným lidem,“ zdůraznil expremiér a lídr Syrizy Alexis Tsipras.

Nová demokracie chce dát 150 eur (3558 korun) každému při dosažení 18 let na kulturu, dopravu a turistiku. „Doufám, že mé příští čtyři roky budou pro Řecko lety rychlého růstu a že tento růst zmenší nerovnost a zajistí, že se zaměříme na podporu těch, kteří jsou zranitelnější,“ konstatoval premiér Mitsotakis.

Jedním z klíčových témat předvolební kampaně je také migrace. Obě hlavní strany chtějí pokračovat v přísné kontrole hranic a boji proti nelegální migraci, informovala stanice Hlas Ameriky (VOA).

Černošští kandidáti

V nedělních volbách kandidují také imigranti, kteří v Řecku získali občanství. Například bývalý policista z Burundi Spiros Richard Hagabimana, který by se podle agentury Reuters mohl stát prvním řeckým černošským zákonodárcem.

„Rasismus nelze vymýtit slovy, ale každodenní akcí. Když se někdo bojí neznámého, musíte mu dát příležitost, aby poznal to, z čeho má obavy,“ řekl Reuters čtyřiapadesátiletý Hagabimana, který kandiduje za Novou demokracii a vede kampaň na předměstí Atén, kde žijí zejména nízkopříjmové skupiny obyvatel.

Spiros Richard Hagabimana
Zdroj: Louiza Vradi/Reuters

Rovněž největší opoziční strana SYRIZA má v Aténách černošského kandidáta. Nikodimos-Maina Kinyua, původem z Keni, je zakladatelem nevládní organizace ASANTE, která pomáhá migrantům.

Pokud by kandidát tmavé pleti získal místo v řeckém parlamentu, byl by to podle Reuters historický krok v zemi, kde ještě před necelými deseti lety skončila v parlamentních volbách na třetím místě krajně pravicová strana Zlatý úsvit. Ta získala tehdy široké řady příznivců v době ekonomické krize mimo jiné svou protiimigrační politikou. Strana byla později označena soudem za zločineckou organizaci a její lídři skončili ve vězení.

Nový volební systém v Řecku znamená, že letošní volby nemusí skončit jasným vítězstvím, ale bude nutná koalice. Tomu se chce současný premiér a předpokládaný vítěz Mitsotakis vyhnout. Není tak vyloučeno, že si Řekové v červenci hlasování zopakují.