Řecku se podařilo zkrotit ničivé lesní požáry. Zřejmě největší v historii Evropské unie

Nahrávám video
Lesní požáry v Řecku jsou po dvou týdnech pod kontrolou
Zdroj: ČT24

Řecku se z většiny podařilo dostat pod kontrolu lesní požáry, které více než dva týdny sužovaly severovýchod země u hranic s Tureckem. Hasičům pomáhaly i týmy z Česka. Úlevu by měl zasaženému regionu přinést déšť, který meteorologové v těchto dnech předpovídají pro celé Řecko. Živel si vyžádal životy dvou desítek lidí, tisíce dalších se musely evakuovat.

Lesní požáry vypukly 19. srpna u řeckého přístavu Alexandrupoli. Na severovýchodě Řecka pak oheň spálil přes 81 tisíc hektarů a nevyhnul se lesům ani domům.

Evropská komise označila požáry za největší dosud zaznamenané v rámci EU. „Zmobilizovali jsme dvanáct letadel z naší záchranné flotily, společně s víc než šesti sty hasiči a šedesáti vozidly,“ upozornil mluvčí Komise Balázs Újvári.

Podle mluvčího řeckých hasičů už je pod kontrolou 80 procent zasaženého území. Ačkoliv je na mnoha místech klid, hlavně chudší lidé, kterým je obživou zemědělství, si zoufají. „Nezůstalo vůbec nic. Třicet pět zvířat je pryč, shořela. Ta ostatní jsou popálená a nevíme, jestli přežijí. Nevíme, co teď máme dělat,“ postěžoval si řecký chovatel koz Kleanthis Raptis.

Vyhráno ještě úplně není

Na pomoc do Řecka vyrazili i čeští hasiči, kteří potvrzují obavy tamních požárníků, podle nichž ještě definitivně vyhráno není. „Na nás začalo padat shořelé listí. Obrovský sloup žhavého dýmu to nese pět kilometrů. Nese úlomky, které jsou schopny na mnoho kilometrů zapalovat další území,“ popsal situaci velitel českých hasičů v Řecku Jiří Němčík.

Podle českého hasiče Martina Jelínka, který se zásahů v Řecku účastnil, byl už samotný přesun do zasažené země náročnou logistickou operací. „Natankovat 25 aut na jedné pumpě například v Rumunsku může být velký problém,“ řekl. Český tým například vezl devět cisteren na hašení, doplnili je i záchranáři nebo mechanici, kteří po zásahu opravovali vozy.

Nahrávám video
Martin Jelínek hovořil o výpomoci hasičů v Řecku
Zdroj: ČT24

Dlouhé období sucha se podle něj při zásahu projevovalo i jinak než jen intenzivním bojem s plameny. „Měli jsme problém s dodávkou vody. U standardního požáru tady pošleme velkokapacitní cisternu pro vodu a ona se nám maximálně do dvaceti minut vrátí naplněná. Tam to trvalo v řádu hodin, nebo nám došla zpráva, že voda už dnes nebude,“ popsal.

Komplikovaná podle něj byla na jihu Evropy organizace zásahů. Jelínek ale zároveň ocenil, že Řekové dokázali dobře předpovídat počasí, a to i včetně změny větru, který je v šíření požárů klíčový. „Když bude potřeba, pojedeme znovu,“ dodal.

Hasičům by nyní měla práci ulehčit změna počasí – meteorologové očekávají v příštích dnech srážky na celém řeckém území.

Na plameny mají dohlížet stovky dronů

Mnozí přičítají rozsáhlé lesní požáry, s nimiž se potýkají hasiči i v jiných částech Řecka, klimatickým změnám. Ty zmínil i řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, který nicméně řekl, že na ně nelze všechno svádět. „Je klimatická krize alibi pro všechno? Ne, není,“ řekl Mitsotakis.

„Ačkoliv jsme byli lépe připraveni než kterýkoli jiný rok, čelíme bezprecedentní kombinaci faktorů,“ zdůraznil také premiér. Řecko letos v létě zažilo extrémně dlouhé období sucha a velmi vysokých teplot.

Řecká vláda přijala v předchozích týdnech některá další opatření. Lesní požáry chce monitorovat stovkou dronů, instalovat se mají také teplotní senzory na místa, kde je velké riziko rychlého šíření požárů a kde může oheň způsobit značné škody, například v oblasti archeologických parků. Posílit hodlá vláda také počty profesionálních hasičů a expertů specializujících se na lesní požáry.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...