Razantní opatření v Číně koronavirus zpomalila. Jinde by se ale uplatňovat neměla, tvrdí odborníci

Zatímco ve světě počet nakažených novým koronavirem roste,  v Číně, odkud se nemoc rozšířila, množství nově hlášených případů v posledních týdnech den ode dne klesá. Tento trend potvrzuje skupina epidemiologů ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Jako účinná se ukázala přísná opatření, která čínské úřady po propuknutí epidemie začaly uplatňovat. Zavádění podobných postupů ve zbytku světa však experti nedoporučují.

Prázdná lůžka v ještě nedávno přeplněných nemocnicích a problémy se sehnáním dostatečného počtu vhodných pacientů pro pokusy s experimentálními léky. Tak zní některé závěry mise, které ve zprávě zveřejnila WHO 28. února. 

V rámci revizní cesty, kterou uspořádala WHO ve spolupráci s čínskou vládou, se mohlo třináct zahraničních expertů připojit ke dvanácti čínským vědcům a společně navštívit pět měst v Číně.

Tým začal v Pekingu, pokračoval do Šen-čenu, Kantonu, Čcheng-tu a nejvíce zasaženého Wu-chanu. Experti se podívali do nemocnic či laboratoří. Navštívili firmy, trhy, nádraží i místní úřady. To, co viděli, přitom vědce podle jejich slov překvapilo. 

Cesta se uskutečnila v době, kdy už počet nových případů koronaviru podle čínských úřadů klesal. Zatímco 10. února pevninská Čína hlásila téměř dva a půl tisíce nově nakažených, o dva týdny později to bylo 409. V úterý se v zemi nově potvrdilo pouhých 119 případů nákazy. 

„Původně jsem si myslel, že pravděpodobnost, že by tato čísla mohla být pravdivá, neexistuje,“ uvedl podle časopisu Science epidemiolog Tim Eckmanns z Ústavu Roberta Kocha, který se mise zúčastnil.  

Experti se však podle svých slov přesvědčili, že postup epidemie se Číně opravdu podařilo zvrátit. „Pokles případů COVID-19 v celé Číně je skutečný,“ dodal Eckmanns. 

Agresivní, hbitá a ambiciózní reakce

„Čína uplatnila zřejmě nejambicióznější, nejhbitější a nejagresivnější snahu o zastavení nemoci v dějinách,“ konstatuje zpráva. 

Nejdramatičtějším – a také kontroverzním – opatřením bylo uzavření Wu-chanu a okolních měst v provincii Chu-pej. To uvalilo povinnou karanténu na nejméně padesát milionů lidí. Podle zprávy tento krok efektivně zabránil pohybu infikovaných lidí do dalších částí země. 

V ostatních regionech pevninské Číny se lidé uchýlili do karantény dobrovolně a monitorovali je jmenovaní vůdci v sousedství. Čínské úřady také ve Wu-chanu narychlo vybudovaly dvě nemocnice. Zdravotníci z celé země byli posláni do centra ohniska a vláda vyvinula bezprecendentní úsilí  o vysledování kontaktů potvrzených případů.

Jen ve Wu-chanu vzniklo více než 1800 týmů sledujících kontakty nakažených. Dále došlo například také k rušení sportovních i kulturních akcí, prodloužení školních prázdnin, zavíraly se obchody a lidé směli vycházet ven pouze se zakrytým obličejem. Ve vynucování opatření tamní vládě pomáhají i mobilní aplikace. 

Podle epidemiologů WHO se Číně díky zmíněným opatřením skutečně podařilo postup epidemie zvrátit. „Stovky tisíc lidí v Číně nedostaly COVID-19 díky agresivní reakci tamních úřadů,“ poznamenal  Bruce Aylward, kanadský epidemiolog, který mezinárodní tým WHO vedl.

Podobné postupy v ostatních zemích odborníci nedoporučují

Otázkou je, zda by zavádění masivních uzavírání či uplatnění přísného elektronického dohledu – jako zavedla autoritářská Čína – mohlo v boji proti epidemii koronaviru fungovat i v jiných zemích.

Odborníci před tímto modelem varují. „Myslím, že existuje řada velmi dobrých důvodů, proč by jakákoliv jiná země neměla tento typ extrémních opatření použít, “ domnívá se expert na zdravotní právo Lawrence Gostin z Georgetown University.

„Čína je jedinečná v tom, že má politický systém, který může získat soulad veřejnosti s extrémními opatřeními,“  řekl dále Gostin. „Ale jejich použití sociální kontroly a dotěrného dohledu není dobrým modelem pro jiné země,“ dodal.

„Jestli to funguje, není jediným měřítkem toho, zda se jedná o dobré opatření pro kontrolu veřejného zdraví,“ poznamenala odbornice na Čínu z Georgetown University Alexandra Phelanová. „Existuje spousta opatření, která by sice epidemii zastavila, v spravedlivé a svobodné společnosti bychom je ale považovali za odporné,“ řekla. 

Experti navíc poukázali na to, že zde panuje nejistota, jak bude koronavirus postupovat poté, co Čína některá svá přísná opatření zruší. Podle nich je možné, že počet nemocných začne opět narůstat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 39 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...