Rakouská strana svobodných (FPÖ) zvolila na sjezdu předsedou Norberta Hofera. Ten ji už prozatímně vedl od května, kdy kvůli skandálu s financováním odstoupil z předsednické funkce i z postu vicekancléře Heinz-Christian Strache. V souvislosti s aférou padla celá vláda a zemi za dva týdny čekají předčasné parlamentní volby.
Rakouské svobodné povede za dva týdny do voleb „stranický ideolog“ Hofer
O předsednickou funkci se Hofer ucházel jako jediný. V hlasování získal podporu 98,25 procenta delegátů. „Výsledek přijímám, milí přátelé. Jsme opět zde,“ prohlásil po zvolení.
V projevu na sjezdu strany ve Štýrském Hradci řekl, že se již soustředí na předčasné volby 29. září a že jeho cílem je učinit z FPÖ nejsilnější rakouskou stranu. To se mu podle aktuálního agregovaného průzkumu zveřejněného na webu Politico nepovede – Svobodným přisuzuje podporu 19 procent.
Volby podle průzkumu stejně jako v roce 2017 vyhrají lidovci (ÖVP). Mohli by si polepšit o 3,5 procentního bodu, což by znamenalo podporu 35 procent voličů. Na druhé místo respondenti staví sociální demokraty (SPÖ) s 22 procenty, což je o pět méně než před dvěma roky.
Do parlamentu by se mohli vrátit Zelení s 12 procenty, kteří v roce 2017 dostali jen necelá čtyři a křesla tam neobsadili. Poslední stranou, které sondáž slibuje vstup do parlamentu, je liberální NEOS s devíti procenty.
Průzkum před rakouskými volbami
Rublová aféra
Hofer na sjezdu ujistil, že strana je již na správné koleji a míří z krize. Tu prožila po květnovém skandálu tehdejšího předsedy Stracheho. Objevil se na záběrech, na nichž před volbami v roce 2017 hovořil s ženou, která se vydávala za neteř ruského oligarchy. Tématem rozhovoru bylo možné nezákonné financování FPÖ a volební pomoc z Ruska výměnou za následné přidělování státních zakázek oligarchovi. Strana je dlouhodobě zastáncem vstřícnější politiky směrem k režimu Vladimira Putina.
Stracheho aféra vedla k pádu kabinetu lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze, který vládl spolu se svobodnými. Kurz se sice pokusil krizi vyřešit jednobarevnou vládou, které ale parlament odmítl vyslovit důvěru. K moci proto nastoupila přechodná úřednická vláda kancléřky Brigitte Bierleinové, která má za úkol alpskou republiku dovést k předčasným volbám.
V roce 2016 kandidoval na prezidenta. Vyhrál první kolo voleb, ale v druhém po započtení korespondenčních voličů prohrál o zhruba 31 tisíc hlasů s expředsedou Zelených Alexanderem Van der Bellenem. Ústavní soud na popud FPÖ v červenci výsledek druhého kola zrušil kvůli nesrovnalostem při sčítání korespondenčních hlasů a v opakovaném druhém kole voleb, které se konalo v prosinci, opět zvítězil Bellen. Před volbami Hofera podpořil český prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus.
Je považován za jednoho z hlavních ideologů FPÖ. Strana se profiluje nacionalisticky a prosazuje omezení imigrace. Kritizuje islám a prosazuje restriktivní přístup vůči cizincům. Odmítá, že by byl nacionalista a označuje se za vlastence. Je také znám tím, že chodí ozbrojen. FPÖ po volbách v květnu 2019 vstoupila v Evropském parlamentu do frakce Identita a demokracie s českou SPD, Alternativou pro Německo, italskou Ligou nebo francouzským Národním sdružením Marine Le Penové. Frakce chce rozvolnění evropské integrace.
Od října 2013 do prosince 2017 byl třetím místopředsedou dolní parlamentní komory Národní rady, poslancem byl od roku 2006.
Narodil se 2. března 1971 ve Vorau, vystudoval střední odbornou školu leteckých technologií v Eisenstadtu. V letech 1991 až 1994 pracoval v letecké společnosti Lauda Air. V letech 1996 až 2007 byl tajemníkem FPÖ pro Burgenland, v letech 2006 až 2015 mluvčím strany pro otázky energetiky a životního prostředí a ve své straně se profiluje i jako odborník na problémy postižených. V roce 2003 se totiž zřítil při paraglidingu a kvůli zlomeninám páteře byl dlouho upoután na invalidní vozík. I přes nepříznivé prognózy se nakonec pohybuje bez vozíku, chodí ale o holi. Je podruhé ženatý a má celkem čtyři děti.
Zdroj: ČTK
Norbert Hofer
