Ruská invaze na Ukrajině znovu spustila debatu o funkčnosti Rady bezpečnosti OSN. Kritici tvrdí, že nezvládá ochránit mír, i když za tímto účelem vznikla. Samotný generální tajemník António Guterres při své návštěvě Ukrajiny přiznal, že Rada bezpečnosti selhala. Organizace se teď snaží orgán reformovat. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) řekl, že podle něj je debata o její reformě zcela na místě.
Rada bezpečnosti selhala, přiznal generální tajemník OSN. Organizace se snaží o reformu
Horizont ČT24: Snahy o reformu Rady bezpečnosti OSN (zdroj: ČT24)
Psala se noc z 23. na 24. února. Rada bezpečnosti se stále snažila najít cestu k míru, Ukrajina se už ale propadla do války. Diplomaté jednali přesně v době, kdy na první města dopadaly rakety. „Jsem tady jen z jednoho důvodu: žádáme Rusko, aby se zastavilo. Vraťte se ke svým hranicím. Pošlete své jednotky, tanky i letadla do kasárna i hangárů,“ řekla tehdy americká velvyslankyně OSN Linda Thomasová-Greenfieldová.
Jenže ruská technika se už dala do pohybu. Evropu zasáhla největší krize od konce druhé světové války. S postupem času přibývá mrtvých i zničených měst. Obětí se stala i Buča, obec na předměstí Kyjeva, kde byly objeveny první důkazy o zvěrstvech ruských vojáků. Brutalitu války ukázal Radě bezpečnosti OSN na šokujících záběrech ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Diplomaty vyzval, aby zasáhli a krveprolití zastavili. „Jestli není jiná alternativa, jestli přiznáváte, že nemůžete dělat nic než debatovat, tak se rozpusťte. Potřebujeme mír, Ukrajina potřebuje mír. Evropa potřebuje mír,“ prohlásil Zelenskyj.
Ani po dvou měsících ale Rusové útoky nezastavili. Cestu k míru se snaží najít generální tajemník OSN António Guterres. Po návštěvě Moskvy se vydal na Ukrajinu přímo k místu, kde byly odhaleny masové hroby v Buče, kde řekl, že „Rada bezpečnosti OSN selhala v tom, že neudělala vše, co bylo v její moci, aby zabránila této válce a aby ji ukončila“.
Rusko zatím veškeré rezoluce OSN o Ukrajině vetovalo. Po několikaletém váhání ale organizace zavádí přece jen reformu. Nově bude muset každý stálý člen Rady bezpečnosti své veto vždy vysvětlit před Valným shromážděním. Západní státy změnu vítají, Moskva se postavila proti. „Vůbec netoužím po tom, abych se přidal k vašemu souhlasu. Dovolte mi vysvětlit proč. Právo veta stálých členů Rady bezpečnosti je základním kamenem celé architektury OSN,“ prohlásil zástupce stálého představitele Ruska u OSN Gennadij Kuzmin.
Rusko využívá veta od vzniku OSN nejvíc. Stalo se tak ve sto čtyřiceti třech případech. Spojené státy použily veto šestaosmdesátkrát.
Petříček: Rada odpovídá světu před 70 lety
Podle bývalého ministra zahraničí Petříčka Rada bezpečnosti OSN stále odpovídá světu, který tady byl před sedmdesáti lety po konci druhé světové války. „Sloužila do jisté míry k snižování napětí v době studené války, ale stále více se ukazuje, že je nefunkční ve chvíli, kdy jeden ze stálých členů má nějaký konkrétní zájem nebo je účastníkem ozbrojeného konfliktu, případně jeho nejbližší spojenci jsou součástí konfliktu.“
„Takže debata o její reformě, o tom, aby lépe odpovídala dnešnímu světu, je zcela na místě. Ty diskuse se vedou deset let a zatím nedospěly k žádnému výraznému zlepšení,“ je přesvědčen Petříček.
„V době studené války fungovala Rada jako obrana před třetí světovou válkou. Dnešní svět už je jiný, není bipolární jako tehdy, kdy proti sobě stály dvě mocnosti, USA a Rusko,“ vysvětluje. „Dnešní svět má mnohem více velmocí, které mají své zájmy. Také je zde mnohem více uskupení, které promlouvají do globálních záležitostí, například teroristické skupiny, a Rada toto vůbec neodráží,“ myslí si bývalý šéf diplomacie.