Rada bezpečnosti OSN odsoudila smrt stovek civilistů v Myanmaru. Lidé v zemi se zapojili do „květinových stávek“

Rada bezpečnosti OSN v jednomyslně přijatém prohlášení odsoudila „zabití stovek civilistů, včetně žen a dětí“, v Myanmaru. Návrh předložila Británie, ale znění výrazně oslabila Čína během obtížných vyjednávání trvajících dva dny, uvedla agentura AFP. Odpůrci vojenské junty v zemi znovu v pátek proti převratu ze začátku února protestovali a snaží se najít způsob, jak spolu komunikovat, když armáda omezila přístup na internet, informuje agentura Reuters.

Prohlášení vyjadřuje také hluboké znepokojení členů RB OSN nad rychlým zhoršováním situace v Myanmaru a kritizuje použití násilí proti pokojným demonstracím.

Předchozí verze textu podle AFP obsahovaly i vágní narážky na možnost mezinárodních sankcí proti armádě, která se v Myanmaru chopila po státním převratu moci. Čína, která se staví proti sankcím, ale podle diplomatů blokovala text, dokud veškeré podobné zmínky nezmizely. Několikrát návrh podle diplomatů zablokovalo i Rusko, které se domáhalo prohlášení odsuzujícího zabití příslušníků pořádkových sil během demonstrací, ale toho výslovně nedosáhlo.

Jednomyslný názor RB OSN představuje silný signál vůči myanmarským vojákům, i když kvůli tomu muselo být přijato několik ústupků Číně, sdělil AFP jeden z velvyslanců pod podmínkou anonymity.

 Armáda se v Myanmaru na začátku února chopila moci, když civilní vůdkyně země Do Aun Schan Su Ťij a její Národní liga pro demokracii jasně opanovaly podzimní volby. Vedení armády výsledky označilo za zmanipulované a nechalo Su Ťij i řadu jejích stranických kolegů zatknout.

Od té doby jsou v zemi na denním pořádku demonstrace odpůrců převratu, proti nimž tvrdě zasahují pořádkové síly. Chaos v zemi posilují i potyčky mezi ozbrojenými silami a povstalci z řad etnických menšin. Nepokoje vypukly nejméně ve dvou regionech Myanmaru.

Při krvavém potlačování následných protestů již zemřelo nejméně 521 civilistů a více než 2600 lidí bylo zadrženo, udává nevládní myanmarská organizace, Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP). Nejkrvavějším dnem byla zatím minulá sobota, kdy při protestech podle tamních médií zemřelo 114 lidí.

Lidé nosí květiny na místa, z nichž naposledy vyrazily oběti represí

Odpůrci vojenské junty v pátek znovu protestují a snaží se najít způsob, jak spolu komunikovat, když armáda omezila přístup na internet. Nově se na něj dá dostat jen prostřednictvím pevných linek, a tak se oponenti vojenské junty domlouvají prostřednictvím vysílaček nebo textových zpráv. Armáda zatím nevysvětlila, proč přístup k internetu omezila. Protestující na sociálních sítích upozorňovali na excesy, jichž se dopouštějí bezpečnostní síly, využívali je také k organizaci akcí odporu.

Květiny položené během celonárodního tažení proti vojenskému puči v Rangúnu
Zdroj: Reuters

Lidé po celé zemi se zapojili do takzvaných květinových stávek. Nechávají kytice, někdy s hesly namířenými proti juntě, na místech, odkud se aktivisté později zabití při policejních zásazích vydali na cestu, jež pro ně skončila smrtí.

Květiny se tak objevují například na autobusových zastávkách, někde lavičky zcela zakryly květy a protestní hesla. Na jednom místě kdosi vyskládal z rudých růží a pampelišek nápis „Barma krvácí“.

Čtyři lidé v pátek utrpěli zranění, když policie začala střílet na účastníky protestu nedaleko města Mandalaj. 

Právník Su Ťij ve čtvrtek informoval, že bývalá myanmarská vůdkyně čelí novému a doposud nejzávažnějšímu obvinění. Údajně porušila zákon o státním tajemství z koloniální éry, za což hrozí 14 let vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu

Americká armáda ve středu uvedla, že zahájila další útoky proti Íránu. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM oznámilo, že cílem úderů je dále oslabit schopnost Íránu ohrožovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu. Americký prezident Donald Trump sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Šéf Bílého domu také řekl, že příměří s Íránem je u konce a označil vyjednávání s Teheránem za ztrátu času.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 4 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 5 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 9 hhodinami

Evropský pohled