Rada bezpečnosti OSN v jednomyslně přijatém prohlášení odsoudila „zabití stovek civilistů, včetně žen a dětí“, v Myanmaru. Návrh předložila Británie, ale znění výrazně oslabila Čína během obtížných vyjednávání trvajících dva dny, uvedla agentura AFP. Odpůrci vojenské junty v zemi znovu v pátek proti převratu ze začátku února protestovali a snaží se najít způsob, jak spolu komunikovat, když armáda omezila přístup na internet, informuje agentura Reuters.
Rada bezpečnosti OSN odsoudila smrt stovek civilistů v Myanmaru. Lidé v zemi se zapojili do „květinových stávek“
Prohlášení vyjadřuje také hluboké znepokojení členů RB OSN nad rychlým zhoršováním situace v Myanmaru a kritizuje použití násilí proti pokojným demonstracím.
Předchozí verze textu podle AFP obsahovaly i vágní narážky na možnost mezinárodních sankcí proti armádě, která se v Myanmaru chopila po státním převratu moci. Čína, která se staví proti sankcím, ale podle diplomatů blokovala text, dokud veškeré podobné zmínky nezmizely. Několikrát návrh podle diplomatů zablokovalo i Rusko, které se domáhalo prohlášení odsuzujícího zabití příslušníků pořádkových sil během demonstrací, ale toho výslovně nedosáhlo.
Jednomyslný názor RB OSN představuje silný signál vůči myanmarským vojákům, i když kvůli tomu muselo být přijato několik ústupků Číně, sdělil AFP jeden z velvyslanců pod podmínkou anonymity.
Armáda se v Myanmaru na začátku února chopila moci, když civilní vůdkyně země Do Aun Schan Su Ťij a její Národní liga pro demokracii jasně opanovaly podzimní volby. Vedení armády výsledky označilo za zmanipulované a nechalo Su Ťij i řadu jejích stranických kolegů zatknout.
Od té doby jsou v zemi na denním pořádku demonstrace odpůrců převratu, proti nimž tvrdě zasahují pořádkové síly. Chaos v zemi posilují i potyčky mezi ozbrojenými silami a povstalci z řad etnických menšin. Nepokoje vypukly nejméně ve dvou regionech Myanmaru.
Při krvavém potlačování následných protestů již zemřelo nejméně 521 civilistů a více než 2600 lidí bylo zadrženo, udává nevládní myanmarská organizace, Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP). Nejkrvavějším dnem byla zatím minulá sobota, kdy při protestech podle tamních médií zemřelo 114 lidí.
Lidé nosí květiny na místa, z nichž naposledy vyrazily oběti represí
Odpůrci vojenské junty v pátek znovu protestují a snaží se najít způsob, jak spolu komunikovat, když armáda omezila přístup na internet. Nově se na něj dá dostat jen prostřednictvím pevných linek, a tak se oponenti vojenské junty domlouvají prostřednictvím vysílaček nebo textových zpráv. Armáda zatím nevysvětlila, proč přístup k internetu omezila. Protestující na sociálních sítích upozorňovali na excesy, jichž se dopouštějí bezpečnostní síly, využívali je také k organizaci akcí odporu.
Květiny položené během celonárodního tažení proti vojenskému puči v Rangúnu
Lidé po celé zemi se zapojili do takzvaných květinových stávek. Nechávají kytice, někdy s hesly namířenými proti juntě, na místech, odkud se aktivisté později zabití při policejních zásazích vydali na cestu, jež pro ně skončila smrtí.
Květiny se tak objevují například na autobusových zastávkách, někde lavičky zcela zakryly květy a protestní hesla. Na jednom místě kdosi vyskládal z rudých růží a pampelišek nápis „Barma krvácí“.
Čtyři lidé v pátek utrpěli zranění, když policie začala střílet na účastníky protestu nedaleko města Mandalaj.
Právník Su Ťij ve čtvrtek informoval, že bývalá myanmarská vůdkyně čelí novému a doposud nejzávažnějšímu obvinění. Údajně porušila zákon o státním tajemství z koloniální éry, za což hrozí 14 let vězení.