Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že je třeba uznat suverenitu a nezávislost Doněcké a Luhanské „lidové republiky“. Dodal, že Rusko učinilo vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny, „vše je ale marné“. Ruský prezident své rozhodnutí zdůvodnil tím, že jsou v těchto oblastech na Donbasu porušována základní lidská práva. Do oblasti vyslal armádu. Podle představitelů Evropské unie a Velké Británie je uznání regionů porušením práva mezinárodního. Spojené státy zakážou Američanům ekonomické aktivity spojené s regiony na Donbasu a brzy oznámí další kroky.
Putin zpochybnil státnost Ukrajiny, uznal nezávislost jejích východních území
Prohlášení ruského prezidenta ve státní televizi (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinský konflikt
- 5:33
V ukrajinských přístavních městech Mariupol a Oděsa přistáli ruští vojáci, uvádí Interfax. Místní novináři na internetu informují o tvrdých bojích.
- 5:24
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Napsal, že úderům čelí pokojná ukrajinská města.
- 5:21
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.
Dekrety o uznání takzvané „Luhanské lidové republiky“ a „Doněcké lidové republiky“ ruský prezident podepsal v pondělí a s předáky vzbouřených území zároveň uzavřel dohody o spolupráci.
Ruské ministerstvo zahraničí pověřil, aby navázalo s oběma donbaskými separatistickými „republikami“ diplomatické styky. Ruská diplomacie s nimi má také připravit smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. V úterý má Putinovo rozhodnutí oficiálně potvrdit ruský parlament.
Podle pozorovatelů mají tyto dohody Rusku poskytnout právní základ pro vyslání vojáků do východoukrajinského Donbasu.
Hodinový projev o historii
Uznání separatistických oblastí Putin oznámil na konci svého zhruba hodinového televizního projevu, ve kterém se vrátil nejen k historii Ukrajiny, ale i carského Ruska, Sovětského svazu a vzájemných vztahů. Za architekta dnešní Ukrajiny označil Vladimira Iljiče Lenina.
Poznamenal také, že „Rusko vždy spolupracovalo s Ukrajinou otevřeně, čestně a s respektem k jejím zájmům“, ze strany Ukrajiny ale prý začalo postupně převažovat příživnictví. „Ukrajina nikdy neměla svoji stabilní státnost,“ uvedl s tím, že počínaje rokem 1991 se Kyjev vydal cestou mechanického kopírování cizích modelů, které byly údajně odtržené od ukrajinské historie i reality. „Podmínky nebyly stanoveny pro dobro národa, ale proto, aby si zbohatlíci udrželi co největší část toho, so si uschovali v západních bankách,“ řekl ruský prezident.
Vladimir Putin podepsal dekrety o uznání separatistických "republik" na východě Ukrajiny
Podle něj nepřivedla revoluce z roku 2014 Ukrajinu k demokracii, ale pouze ke státnímu převratu. „Nacionalistické síly zavedly Ukrajinu do slepé uličky, po těch osmi letech je země rozštěpená. (…) Dědictví nejen ze sovětského období, ale i carské doby bylo rozházeno,“ poukázal Putin na dnešní ekonomické potíže Ukrajiny.
„Pokud jde o situaci v Donbasu, vidíme, že Kyjev nemá zájem dodržovat dohody, hodlá organizovat blitzkrieg jako v roce 2014 a 2015. Jak to skončilo, víme,“ prohlásil ruský prezident. „Každý den dochází k ostřelování, zabíjení civilistů nepřestává. Nemá to konce. Ale takzvaný civilizovaný svět dává přednost nevšímat si toho, nevšímat si všech těch hrůz, páchaných na čtyřech milionech lidí. Jen proto, že nepodpořili agresivní nacionalismus a neonacismus. Jak dlouho může tragédie pokračovat? Jak dlouho to lze strpět?“ tázal se Putin.
Řekl, že Rusko udělalo vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny. Ale v Kyjevě se jen mění prezidenti a poslanci, ale „nemění se podstata agresivního režimu“, a tak je nezbytné „neprodleně uznat nezávislost lidových republik“.
Reakce lidí v Doněcku na Putinovo oznámení
Otázky ohledně hranic uznaných regionů
Zatím není jasné, v jakém teritoriu budou separatistické „republiky“ uznané. „De facto existují v hranicích, které zabírají jenom menší část Doněcké i Luhanské oblasti. Ale pokud je uzná v hranicích, které si nárokují, což je celá Doněcká a Luhanská oblast, bude to větší problém, protože jim dá zelenou k tomu, aby svoje území rozšířily. V tom směru by byl konflikt takřka nevyhnutelný,“ uvedl ve vysílání ČT24 politický geograf Ostravské univerzity Vladimír Baar.
Polský list Gazeta Wyborcza upozornil, že pokud by se jednalo o celou Doněckou a Luhanskou oblast, týkalo by se to třikrát většího území, než nyní separatisté kontrolují. „Znamenalo by to, že by se Ukrajina musela zřeknout například Mariupolu a její armáda by se musela stáhnout sto kilometrů na západ,“ napsal list.
„V okamžiku, kdy Rusko obě tyto 'republiky' uzná, se ozvou vůdci z Podněstří, což je oblast, která se táhne podél západní hranice Ukrajiny. A to už by byl pro Ukrajinu obrovský problém, protože by byla ze všech stran obklíčena Ruskem nebo Běloruskem,“ dodal k dalšímu možnému vývoji analytik Baar.
Hrubé porušení svrchovanosti Ukrajiny, reaguje Johnson. Přijdou tvrdé sankce, zní z Bruselu
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na kroky Ruska svolal zasedání bezpečnostní rady státu. Se svým týmem se radí také americký prezident Joe Biden. Kyjev a Paříž žádají svolání Rady bezpečnosti OSN.
Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny ruským prezidentem je porušením mezinárodního práva. „Je to … hrubé porušení svrchovanosti a celistvosti Ukrajiny,“ řekl Johnson a Putinovo rozhodnutí označil za „špatné znamení“ pro Ukrajinu.
Podobně se na Twitteru vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel: „Uznání dvou separatistických území na Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva, územní celistvosti Ukrajiny a minských dohod (o zajištění míru v Donbasu).“ EU a její partneři podle něj budou v rámci solidarity s Ukrajinou reagovat jednotně, pevně a rozhodně.
Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová pak ve společném prohlášení uvedli, že sedmadvacítka zareaguje sankcemi proti těm, kdo se podíleli na uznání takzvaných „lidových republik“. „Unie znovu opakuje svou neochvějnou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic,“ uvedli vrcholní unijní činitelé.
Šéf unijní diplomacie Joseph Borrell už před Putinovým projevem potvrdil, že předloží návrh sankcí ve chvíli, kdy Moskva uzná nezávislost regionů ovládaných separatisty. „Pokud bude anexe, přijdou sankce, a pokud dojde k uznání, položím na stůl sankce a ministři rozhodnou.“
Johnson na otázku, zda je čas uvalit na Rusko sankce, odpověděl, že Západ musí vyvinout co největší tlak. „Už dříve jsem o balíčku sankcí řekl, že je spustíme při prvním ruském vpádu nebo invazi. Ale to, co se stalo, je mimořádně špatná zpráva. Začíná být jasné, že budeme muset začít vyvíjet co největší tlak, protože je těžké si představit, jak se tato situace zlepší,“ prohlásil premiér. Dodal, že ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému nabídne podporu.
Český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Česko stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou. Podle Fialy si Česko z vlastní historie pamatuje, že kroky proti suverénním sousedním státům k míru nevedou. Postup Ruska označil za akt agrese a dodal, že Praha podporuje jednotnou reakci EU. Krok Moskvy odsoudilo i české ministerstvo zahraničí.
Pro okamžité sankce se vyslovil také polský premiér Mateusz Morawiecki i představitelé Litvy a Lotyšska. Morawiecki označil rozhodnutí Ruska za „akt agrese proti Ukrajině“. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková krok odsoudila a uvedla, že Putin nedodržuje své závazky vůči mezinárodnímu společenství. Zasadil prý těžkou ránu dosavadním diplomatickým jednáním.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že Kreml nadále podkopává snahy o řešení konfliktu, porušuje minské dohody, podněcuje konflikt na východní Ukrajině a snaží se zinscenovat záminku k opětovné invazi na Ukrajinu. Stoltenberg Moskvu vyzval, aby přestala rozdmýchávat konflikt a zvolila diplomacii.
Biden zakáže Američanům obchodovat v separatistických regionech
Americký prezident Joe Biden podepíše exekutivní nařízení zakazující Američanům investovat v separatistických regionech nebo zde obchodovat. „Tento exekutivní příkaz také poskytne pravomoc uvalit sankce na jakoukoli osobu odhodlanou operovat v těchto částech Ukrajiny,“ oznámil Bílý dům.
Zároveň avizoval, že brzy přijdou další opatření související s nejnovějším krokem Ruska. Veškeré tyto reakce jsou přitom doplňkem k „rychlým a tvrdým ekonomickým sankcím, které jsme připravovali ve spolupráci se spojenci a partnery pro případ, že by Rusko opět vtrhlo na Ukrajinu“.
Biden se podle oficiálních vyjádření v reakci na poslední vývoj spojil s německým kancléřem Olafem Scholzem i francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Medveděv: Jsou to naši lidé
Během porady ruské bezpečnostní rady, která předcházela Putinovu projevu a kterou v pondělí vysílala živě televize, zazněly argumenty, že v Donbasu žije na osm set tisíc ruských občanů, které je podle šéfky horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové nutné ochránit před „genocidou“. Ukrajina i západní země odmítají, že by v Donbasu ke genocidě docházelo.
„Před našima očima se odehrává humanitární katastrofa, reálná genocida,“ řekla. „Smiřovat se s tím nelze. Pokud uznání (separatistických 'republik', pozn. red.) problém vyřeší, nastal k tomu čas, rozhodnutí nelze odkládat,“ dodala.
„Jsou to naši lidé. Nejen lidé hovořící rusky, ale občané naší země. Tento fakt nemůžeme ignorovat,“ zdůraznil bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady. Upozornil také, že většina Rusů by uznání nezávislosti republik v Donbasu podpořila.
„Jde především o ochranu našich občanů. Kyjev sabotuje všechny závazky, které přijal,“ argumentoval předseda dolní komory parlamentu Vjačeslav Volodin a vyzval Putina, aby „lidové republiky“ uznal.
„Nemůžeme lhostejně přihlížet, jak trápí naše krajany a spoluobčany. Nevidím jiné východisko,“ prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. „Nemáme na výběr, musíme je uznat,“ zdůraznil i ministr obrany Sergej Šojgu.