Sevastopol - Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ruským vojákům, kteří se na západě země účastnili vojenských manévrů, návrat do domovských základen. Cvičení v blízkosti hranic s Ukrajinou však podle Moskvy se situací v Kyjevě nesouvisí. Ruští vojáci proto na ukrajinském Krymu dál zůstávají. Přes Kerčský průliv, který odděluje poloostrov od ruské pevniny, tudy pronikají další ruské jednotky. Včera se objevily spekulace, že Moskva dala ukrajinským vojákům ultimátum do dnešního rána, aby se vzdali, jinak dojde k útoku. Ruská armáda ale později ultimátum popřela a žádná ukrajinská jednotka na něj nereagovala.
Rusko manévry na západě země překvapivě ohlásilo minulý týden ve středu. Jejich cílem bylo prověřit akceschopnost jednotek ze západního a centrálního vojenského okruhu v krizových situacích, které ohrožují bezpečnost země. Do cvičení se zapojilo asi 150 000 vojáků, 880 tanků, 90 stíhaček, přes 120 helikoptér, 80 lodí a 1 200 vojenských vozidel.
Just: Rusko upouští od širšího obsazení Ukrajiny, bude se soustředit na Krym
Podle redaktora Hospodářských novin Ondřeje Soukupa rozhodně nelze stažení ruských vojáků na základny interpretovat jako ústup Ruska v ukrajinské krizi. „Každé cvičení má svá pravidla. Podobná cvičení obvykle trvají jeden až dva dny. Tvrdit, že cvičení skončila pod tlakem Rady bezpečnosti OSN, by bylo přehnané,“ konstatoval ve Studiu 6 odborník na Rusko.
Podobně situaci komentuje i spolupracovník serveru Aktuálně.cz Jiří Just: „Nejedná se o nějaké vítězství západní diplomacie. Rusko narazilo při své intervenci na odpor Číny, která se vyslovila proti porušení územní celistvosti Ukrajiny. Odvolání vojsk může znamenat, že Kreml byl nucen přehodnotit své plány na širší obsazení Ukrajiny a bude se soustředit spíš na Krym, který je pro něj strategicky důležitý a má na něm už své vojáky.“
Ukrajinští vojáci ruské ultimátum ignorovali
Velení ukrajinského námořnictva v Sevastopolu oznámilo, že žádná ukrajinská jednotka nereagovala na ultimátum, které v pondělí adresovalo ukrajinským vojákům velení ruských vojsk na okupovaném poloostrově. Ultimátum, k němuž se Moskva oficiálně nehlásí, mělo vypršet dnes ráno. K žádným ozbrojeným akcím na Krymu ale nedošlo.
Během noci se podle mluvčího ukrajinské armády Vladislava Selezňova zvýšil počet proruských aktivistů a hlídek domobrany, které operují v okolí štábu ukrajinského vojenského námořnictva v Sevastopolu a velení pohraničních sil v Simferopolu. Ukrajinská média navíc ohlásila incident na sevastopolském letišti Belbek, které od víkendu kontrolují ruské jednotky. Asi 300 ukrajinských vojáků, kteří sloužili na vojenské základně na letišti, se beze zbraní pokusilo vrátit do svých ubikací. Zastavila je ale výstražná palba ruských vojáků.
Ruské jednotky mají nyní na Krymu podle odhadů ukrajinských i ruských expertů zhruba 16 000 vojáků. Kromě letiště v Belbeku kontrolují všechny krymské pohraniční posty, vojenské sklady a trajektový terminál v Kerči na východním cípu poloostrova.
Ukrajinské posádky, které na Krymu odolávají tlaku Ruska, lze spočítat na prstech jedné ruky. Patří mezi ně například ta v Bachčisaraji, kde ozbrojenci bez označení obklíčili základnu v neděli ráno. „Doufám, že k tomu nedojde, ale jestli začnou střílet, tak se budeme bránit. Jiná varianta není,“ řekl velitel základny Sergej Stečenko.
Podle mluvčího proruské armády na Krymu přešlo na stranu promoskevských povstalců 700 ukrajinských vojáků, zejména příslušníků raketových pluků dislokovaných ve městech Jevpatorija, Feodosija a Fiolente. Do rukou autonomní vlády tak prý padlo 20 raketových baterií Buk a přes 30 protiraketových systémů S-300. Ukrajinská armáda dezerci svých vojáků popírá.
Oděsa, Cherson a Mykolajiv se chtějí připojit k autonomnímu Krymu
Trojice jihoukrajinských měst Oděsa, Cherson a Mykolajiv se chce připojit k Autonomní republice Krym, pokud se obyvatelé poloostrova o nadcházejícím referendu vysloví pro hlubší autonomii. Krymské úřady podle místopředsedy krymského parlamentu Serhije Cekova dostaly žádosti o připojení k autonomní republice od „představitelů místních úřadů“ v Chersonu, Oděse a Mykolajivu. Tato města jsou zároveň správními metropolemi stejnojmenných oblastí.
Krymský parlament o uplynulém týdnu odsouhlasil referendum o prohloubení autonomie, konat se bude 30. března. Krymské úřady nesouhlasí s novým vývojem v Kyjevě, kde opozice sesadila proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko se následně rozhodlo vojensky na Ukrajině zasáhnout, ruští vojáci mají nyní pod kontrolou ruskojazyčný Krym. Separatistické hlasy se ozývají také na východě Ukrajiny.
Na přítomnost ruských vojsk na Krymu zareagovaly Spojené státy. Pozastavují obchodní a investiční rozhovory s Moskvou. Ruší taky všechny společné vojenské akce - cvičení, návštěvy přístavů i konference. Za otevřenou agresi považují chování Ruska taky ministři zahraničí Evropské unie. Ti na mimořádném jednání mluvili o možných sankcích a pohrozili Moskvě zastavením rozhovorů o vízové dohodě. (Více čtěte zde)
V Kyjevě bude o krizi v zemi jednat šéf americké diplomacie John Kerry, v Madridu se sejde ruský ministr zahraničí Lavrov s unijní diplomatkou Ashtonovou. V Bruselu už podruhé zasednou země NATO.
ČT24.cz o dění na Ukrajině
- RUSKO: Necítíme potřebu použít sílu, říká Putin
- RUSKO: Putinovi poradci invazi odsoudili
- USA: Washington zmrazil společné vojenské akce s Moskvou
- ČESKO: Politici přirovnávají Moskvu k nacistickému Berlínu
- EKONOMIKA: EU půjčí Kyjevu 610 milionů eur
- EKONOMIKA: Gazprom zruší Ukrajině slevu na plyn
- POSTSOVĚTSKÝ PROSTOR: Spustí Majdan revoluční lavinu?
- NÁZOR: Putin uvěřil vlastní propagandě, říká expert Economistu
