Ruský prezident Vladimir Putin ničemu jinému než síle nerozumí a podle toho je třeba s ním jednat, shodli se při hodnocení napjaté situace na ukrajinsko-ruské hranici bývalý český premiér za ODS Mirek Topolánek a někdejší náčelník Generálního štábu Armády ČR Petr Pavel, který byl do roku 2018 nejvyšším vojenským představitelem Severoatlantické aliance. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře.
Putin rozumí jen síle a podle toho je třeba s ním jednat, shodují se Topolánek a Pavel
Události, komentáře: Topolánek a Pavel o napětí na ukrajinsko-ruské hranici (zdroj: ČT24)
„Chce to jednoznačnou akci a demonstraci síly,“ řekl Topolánek. Myslí si také, že Rusko se po nástupu Putina snaží získat pod kontrolu své bývalé satelity, a vytvořit si tak nárazníkovou zónu. „Permanentně se snaží vrátit do hranic nebo vlivu, který mělo. A Putin to nikdy nezakrýval.“
„Rusko opravdu rozumí jenom síle – a zvláště pod Putinem,“ řekl Pavel. Dodal, že tím nemyslí jen harašení zbraněmi, ale pevný postoj, ze kterého se neuhýbá. „Čili dát Rusku jednoznačně najevo, že jakákoliv další intervence na Ukrajinu bude mít pro něj vážné důsledky,“ dodal bývalý předseda vojenského výboru NATO.
Postoj západních státníků
Americký prezident Joe Biden řekl v úterý ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že USA a jejich spojenci zareagují na případnou vojenskou eskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou tvrdými opatřeními.
Také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve stejný den uvedla, že pokud by Rusko opět napadlo Ukrajinu, je Evropská unie připravena uvalit na zemi další sankce. Vyjádřila také podporu Ukrajině, která se cítí ohrožena rostoucím počtem ruských vojáků na svých hranicích.
O možných sankcích hovořil nedávno také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Americké tajné služby dospěly k závěru, že Rusko u ukrajinské hranice shromáždilo na sto tisíc vojáků a podniklo přípravné kroky směřující k možné invazi na počátku příštího roku.
Topolánek uvedl, že stačí malá jiskra a může dojít k ozbrojenému konfliktu, vyvolanému třeba i uměle. Jako možnou situaci zmínil, že představitelé samozvaných separatistických republik v Doněcku a Luhansku začnou na potenciální ukrajinsko-ruské hranici stavět plot, což vyvolá reakci ukrajinské strany. Na to pak bude reagovat ruská strana s argumentem, že chrání své občany.
„Scénář Jižní Osetie a Abcházie již mají vyzkoušený,“ uvedl bývalý premiér s tím, že jde o to, jak budou reagovat NATO, EU a USA. Topolánek má přitom obavy, že se utápějí ve svých vlastních problémech. „Důležité je uchovat jednotu,“ poznamenal. Jen ekonomické sankce situaci podle něj nespraví. Putin prý dělá jen to, co řekl, že dělat bude, takže Západ nemůže být překvapen.
Pavel považuje shromáždění téměř stovky tisíc ruských vojáků s těžkou technikou na hranicích suverénní země za provokativní jednání, které, zvláště po zkušenostech s Krymem, musí vyvolávat nedůvěru světa – nehledě na to, že musí vzbuzovat obrovské obavy na Ukrajině.
Nemyslím si, že by Rusko bylo v tuto dobu skutečně připraveno k nějakému vojenskému zásahu. Proto, aby mohlo úspěšně zasáhnout proti Ukrajině… tak by potřebovalo koncentrovat mnohonásobně větší sílu, než tam má teď.
„Rusko se nikdy netajilo tím, že má zájem obnovit svoji sféru vlivu. Netajilo se ani tím, že nemíní připustit, aby se Ukrajina stala členem NATO. Tím ale popírá, že Ukrajina je suverénní zemí. Ta by si měla určit, kam chce patřit. A pokud bude NATO příznivě nakloněno tomu, že se Ukrajina stane členem, tak by tomu neměl nikdo bránit, ani Rusko,“ řekl bývalý náčelník generálního štábu.
Dodal, že i kdyby se Rusko cítilo ohroženo, má možnosti řešit to jinak než hrozbou vojenské intervence. „A to, co tam teď probíhá, je jednoznačně vážná hrozba vojenské intervence.,“ poznamenává Pavel, podle kterého hrozbu doprovází i příslušná rétorika, takže se nelze divit jednoznačně negativní reakci Západu.
Současnou fází hodnotí Pavel jako ruskou ruletu, kdy Rusové hrají na obavy a city a chtěji dotlačit Ukrajinu i Západ k vyložení karet. „Za této situaci je třeba zůstat pevný v kramflecích a nedat Rusku ani náznakem najevo, že by jak Ukrajina, tak Západ byly ochotny ustoupit jeho tlaku.“
Topolánek však pochybuje o jednání současné americké administrativy. Naznačil, že může dojít k dohodě Rusů a Američanů a „můžeme mít jen obavy, jaký vliv to bude mít na nás.“ Unii podle něj uniká podstata sporu, tedy souboj autokracie a demokracie. „Celé je to o tom, zda se Rusům podaří rozdrobit EU a NATO.“ Zároveň si však nemyslí, že by nyní došlo k ozbrojenému konfliktu.