Putin o časově neomezený mandát prezidenta nestojí. Prý by se jen opakovala sovětská praxe

Ruský prezident Vladimir Putin se v sobotu postavil proti návrhům na zavedení neomezeného mandátu pro hlavu státu. Na setkání s veterány druhé světové války v Petrohradě šéf Kremlu podle agentury Interfax prohlásil, že není radno vracet se k sovětské praxi z 80. let minulého století.

Putin ve středu oznámil, že navrhne změnu ústavy, která by upravila limity pro výkon nejvyšší státní funkce. Zatímco dosud ústava omezuje výkon prezidentského úřadu dvěma mandáty jdoucími po sobě, napříště by prezident nesměl zastávat úřad víc než dva mandáty bez ohledu na posloupnost. Putin stojí v čele Ruské federace od roku 2000 s přestávkou let 2008–2012, kdy byl ve funkci předsedy vlády. Nynější mandát mu vyprší v roce 2024.

Veteráni s návrhem na přísnější omezení výkonu prezidentské funkce podle Interfaxu nesouhlasili. Jeden z nich navrhl, aby nebyla délka mandátu nijak časově omezena. „Lid sám by měl rozhodnout, zda má prezident pokračovat v práci, nebo zda má s díky za vykonanou práci odejít,“ řekl nejmenovaný veterán.

Putin v odpovědi připustil, že podobné návrhy mají za cíl posílit stabilitu společnosti, jak vnitřní tak vnější. „Bylo by ale velmi znepokojivé vrátit se k situaci v polovině 80. let, kdy šéfové státu, jeden za druhým, zůstávali u moci až do konce svých dnů,“ konstatoval prezident. Nevytvářeli podle něj „nezbytné podmínky pro transformaci moci“.

Po úmrtí sovětského vládce Leonida Brežněva v roce 1982 ho v nejvyšší kremelské funkci vystřídali Jurij Andropov (vládl 15 měsíců) a Konstantin Černěnko (13 měsíců), kteří oba stejně jako Brežněv v úřadu zemřeli. V roce 1985 se pak k moci dostal reformátor Michail Gorbačov.

Spekulace o budoucnosti

Podle mnohých ruských i západních politologů se Putin ani po roce 2024 vlivu na ruskou politiku nevzdá. Spekuluje se o „recidivě“ předání moci z roku 2008, kdy prezidentský úřad převzal Dmitrij Medveděv, aby ho o čtyři roky později Putinovi vrátil. Putin mezitím zastával funkci premiéra, což by se podle některých analytiků mohlo v roce 2024 opakovat.

Za pravděpodobnější se ale v Rusku považuje možnost, že se Putin postaví do čela rekonstruované státní rady. Orgán, který má jen poradní funkce a velká část Rusů o jeho existenci ani neví, by měl, podle prezidentových středečních návrhů, mít v budoucnu větší vliv a získat větší pravomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Saúdi útočí v Jemenu, na Sokotře uvázly stovky turistů

Čtyři lidé zahynuli při úderech koalice vedené Saúdskou Arábií v jemenské provincii Dálí, která je baštou vůdce separatistické Jižní přechodné rady (STC) Ajdarúse Zubajdího. Píše to agentura AFP. Kvůli střetům mezi separatisty a vládními silami uvázly v uplynulých dnech na jemenském ostrově Sokotra stovky turistů včetně dvou desítek Čechů.
09:20Aktualizovánopřed 6 mminutami

Republikáni podle demokratů zlehčují útok na Kapitol. Bílý dům má web s vlastním výkladem události

Členové Kongresu za Demokratickou stranu obvinili republikány ze snahy o přepsání dějin v souvislosti s útokem na Kapitol, od kterého v úterý uplynulo pět let. Americký prezident Donald Trump v úterý v projevu k republikánům vpád svých stoupenců do sídla Kongresu zmínil jen okrajově, avšak Bílý dům spustil nové webové stránky, které události toho dne vykládají z pohledu prezidenta, navzdory faktům.
před 16 mminutami

Zemřel Aldrich Ames, aktér jedné z největších špionážních afér v USA

Ve vězení v Marylandu ve Spojených státech zemřel ve věku 84 let Aldrich Ames, aktér jedné z největších špionážních afér v USA a někdejší vysoký činitel Ústřední zpravodajské služby (CIA), který pracoval pro Sovětský svaz a následně pro Rusko. V noci na středu o tom informovala agentura AP. Amese v dubnu 1994 poslal americký soud na doživotí do vězení.
03:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Paříže, Londýna a Kyjeva podepsali na okraj úterního setkání koalice ochotných společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Jeden z bodů zmiňuje záměr po dosažení příměří nasadit na Ukrajině multinárodní síly, do nichž by přispěly země, které k tomu budou ochotné. Jednání se poprvé za Česko zúčastnil premiér Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Praha se svými vojáky podílet nebude.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Využití americké armády k získání Grónska je jednou z možností, uvedl Bílý dům

Americký prezident Donald Trump a jeho tým zvažují různé možnosti k získání Grónska a využití americké armády je vždy možností, uvedl v úterý podle agentury Reuters Bílý dům. Trump podle něj dal jasně najevo, že zisk největšího světového ostrova, který je bohatý na nerostné suroviny, je prioritou pro národní bezpečnost.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpova vláda podle Reuters pohrozila venezuelskému ministrovi vnitra

Vláda prezidenta Spojených států Donalda Trumpa pohrozila venezuelskému ministrovi vnitra Diosdadu Cabellovi, že by se mohl stát jedním z hlavních cílů, pokud nepomůže prozatímní prezidentce Venezuely Delcy Rodríguezové splnit americké požadavky a udržet v zemi pořádek. V noci na středu to napsala agentura Reuters, která se odvolává na tři zdroje obeznámené se situací. V sobotu se americké komando v Caracasu zmocnilo autoritářského vůdce Nicoláse Madura a odvezlo ho do USA.
01:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuela předá USA až 50 milionů barelů ropy, tvrdí Trump

Venezuela předá 30 až 50 milionů barelů (jeden barel je 159 litrů) sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. V noci na středu to na své sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že získané peníze bude kontrolovat on sám, aby zajistil, že z nich bude mít užitek lid Venezuely a USA. Odhaduje se, že Venezuela, která má největší zásoby ropy na světě, v loňském roce těžila asi 900 tisíc barelů této suroviny.
01:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránci nemají na maso, vzdor sílí i mezi příznivci režimu, říká expertka

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.
před 4 hhodinami
Načítání...