Putin o časově neomezený mandát prezidenta nestojí. Prý by se jen opakovala sovětská praxe

Ruský prezident Vladimir Putin se v sobotu postavil proti návrhům na zavedení neomezeného mandátu pro hlavu státu. Na setkání s veterány druhé světové války v Petrohradě šéf Kremlu podle agentury Interfax prohlásil, že není radno vracet se k sovětské praxi z 80. let minulého století.

Putin ve středu oznámil, že navrhne změnu ústavy, která by upravila limity pro výkon nejvyšší státní funkce. Zatímco dosud ústava omezuje výkon prezidentského úřadu dvěma mandáty jdoucími po sobě, napříště by prezident nesměl zastávat úřad víc než dva mandáty bez ohledu na posloupnost. Putin stojí v čele Ruské federace od roku 2000 s přestávkou let 2008–2012, kdy byl ve funkci předsedy vlády. Nynější mandát mu vyprší v roce 2024.

Veteráni s návrhem na přísnější omezení výkonu prezidentské funkce podle Interfaxu nesouhlasili. Jeden z nich navrhl, aby nebyla délka mandátu nijak časově omezena. „Lid sám by měl rozhodnout, zda má prezident pokračovat v práci, nebo zda má s díky za vykonanou práci odejít,“ řekl nejmenovaný veterán.

Putin v odpovědi připustil, že podobné návrhy mají za cíl posílit stabilitu společnosti, jak vnitřní tak vnější. „Bylo by ale velmi znepokojivé vrátit se k situaci v polovině 80. let, kdy šéfové státu, jeden za druhým, zůstávali u moci až do konce svých dnů,“ konstatoval prezident. Nevytvářeli podle něj „nezbytné podmínky pro transformaci moci“.

Po úmrtí sovětského vládce Leonida Brežněva v roce 1982 ho v nejvyšší kremelské funkci vystřídali Jurij Andropov (vládl 15 měsíců) a Konstantin Černěnko (13 měsíců), kteří oba stejně jako Brežněv v úřadu zemřeli. V roce 1985 se pak k moci dostal reformátor Michail Gorbačov.

Spekulace o budoucnosti

Podle mnohých ruských i západních politologů se Putin ani po roce 2024 vlivu na ruskou politiku nevzdá. Spekuluje se o „recidivě“ předání moci z roku 2008, kdy prezidentský úřad převzal Dmitrij Medveděv, aby ho o čtyři roky později Putinovi vrátil. Putin mezitím zastával funkci premiéra, což by se podle některých analytiků mohlo v roce 2024 opakovat.

Za pravděpodobnější se ale v Rusku považuje možnost, že se Putin postaví do čela rekonstruované státní rady. Orgán, který má jen poradní funkce a velká část Rusů o jeho existenci ani neví, by měl, podle prezidentových středečních návrhů, mít v budoucnu větší vliv a získat větší pravomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
16:06Aktualizovánopřed 3 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
16:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
12:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko dle Kyjeva chce, aby si rodiny zajatých vojáků registrovaly Starlink

Ruská armáda využívá rodiny ukrajinských vojáků v ruském zajetí k tomu, aby na sebe registrovaly terminály satelitního systému Starlink, upozornil ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců. Společnost SpaceX, pod který Starlink spadá, nedávno zablokovala terminály, které Moskva používala k dronovým útokům proti sousední zemi. Na Ukrajině zároveň vznikl seznam povolených zařízení.
před 2 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 7 hhodinami

Začernění v Epsteinových spisech neskrývá jen jména obětí, potvrdili kongresmani

Ve složkách týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina byla začerněna jména nejméně šesti osob, které nebyly mezi oběťmi, naznačil podle CNN republikánský kongresman Thomas Massie spolu s demokratickým kongresmanem Ro Khannou. Oba měli v pondělí poprvé možnost prohlédnout nezačerněnou verzi spisů ministerstva spravedlnosti.
před 7 hhodinami

Česko si polepšilo v žebříčku vnímání korupce. Slovensko se dál propadá

Česko si loni polepšilo v celosvětovém žebříčku vnímání korupce. Umístilo se na 39. místě, zatímco předloni bylo 46. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Pohoršilo si naopak Slovensko, které se v roce 2024 umístilo na 59. a loni až 61. místě. Nejlépe hodnocené ze 182 zemí je letos opět Dánsko.
08:07Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...