Putin o časově neomezený mandát prezidenta nestojí. Prý by se jen opakovala sovětská praxe

Ruský prezident Vladimir Putin se v sobotu postavil proti návrhům na zavedení neomezeného mandátu pro hlavu státu. Na setkání s veterány druhé světové války v Petrohradě šéf Kremlu podle agentury Interfax prohlásil, že není radno vracet se k sovětské praxi z 80. let minulého století.

Putin ve středu oznámil, že navrhne změnu ústavy, která by upravila limity pro výkon nejvyšší státní funkce. Zatímco dosud ústava omezuje výkon prezidentského úřadu dvěma mandáty jdoucími po sobě, napříště by prezident nesměl zastávat úřad víc než dva mandáty bez ohledu na posloupnost. Putin stojí v čele Ruské federace od roku 2000 s přestávkou let 2008–2012, kdy byl ve funkci předsedy vlády. Nynější mandát mu vyprší v roce 2024.

Veteráni s návrhem na přísnější omezení výkonu prezidentské funkce podle Interfaxu nesouhlasili. Jeden z nich navrhl, aby nebyla délka mandátu nijak časově omezena. „Lid sám by měl rozhodnout, zda má prezident pokračovat v práci, nebo zda má s díky za vykonanou práci odejít,“ řekl nejmenovaný veterán.

Putin v odpovědi připustil, že podobné návrhy mají za cíl posílit stabilitu společnosti, jak vnitřní tak vnější. „Bylo by ale velmi znepokojivé vrátit se k situaci v polovině 80. let, kdy šéfové státu, jeden za druhým, zůstávali u moci až do konce svých dnů,“ konstatoval prezident. Nevytvářeli podle něj „nezbytné podmínky pro transformaci moci“.

Po úmrtí sovětského vládce Leonida Brežněva v roce 1982 ho v nejvyšší kremelské funkci vystřídali Jurij Andropov (vládl 15 měsíců) a Konstantin Černěnko (13 měsíců), kteří oba stejně jako Brežněv v úřadu zemřeli. V roce 1985 se pak k moci dostal reformátor Michail Gorbačov.

Spekulace o budoucnosti

Podle mnohých ruských i západních politologů se Putin ani po roce 2024 vlivu na ruskou politiku nevzdá. Spekuluje se o „recidivě“ předání moci z roku 2008, kdy prezidentský úřad převzal Dmitrij Medveděv, aby ho o čtyři roky později Putinovi vrátil. Putin mezitím zastával funkci premiéra, což by se podle některých analytiků mohlo v roce 2024 opakovat.

Za pravděpodobnější se ale v Rusku považuje možnost, že se Putin postaví do čela rekonstruované státní rady. Orgán, který má jen poradní funkce a velká část Rusů o jeho existenci ani neví, by měl, podle prezidentových středečních návrhů, mít v budoucnu větší vliv a získat větší pravomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 3 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 5 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 5 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 7 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.