Ruský prezident Vladimir Putin nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, uvedly agentury. Podle Putina se tak děje v reakci na agresivní prohlášení vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska. Velvyslankyně USA při OSN Thomasová-Greenfieldová označila Putinův krok za nepřijatelnou eskalaci stávající války. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg považuje rozhodnutí za nebezpečnou rétoriku a nezodpovědné chování.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Agresivních vyjádření na adresu naší země se dopouštějí i vysocí představitelé předních zemí NATO, a proto přikazuji ministru obrany a náčelníkovi generálního štábu, aby uvedli síly (jaderného) odstrašování ruské armády do zvláštního režimu bojové pohotovosti,“ řekl Putin podle agentury TASS během porady v Kremlu, které se zúčastnil ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.
Zmíněné odstrašující síly zahrnují balistické rakety a další zbraně s konvenčními bojovými hlavicemi, ale také ruské jaderné zbraně. Rusko ve své strategii až dosud kladlo důraz především na jaderné odstrašování.
Putin si podle TASS také postěžoval na to, že Západ přijímá nelegitimní sankce proti Rusku. Očekává se, že nynější západní sankce, přijaté po ruské invazi na Ukrajinu, tvrdě zasáhnou ruskou ekonomiku.
NATO: Rusku od nás ani od Ukrajiny nikdy nic nehrozilo
Šéf NATO Jens Stoltenberg považuje rozkaz Vladimira Putina za nebezpečnou rétoriku a nezodpovědné chování. „A když tuto rétoriku spojíte s tím, co (Rusko) podniká na Ukrajině, kde vede válku proti nezávislému suverénnímu národu, kde sáhlo k plnohodnotné invazi – pak to situaci přidává na vážnosti,“ řekl Stoltenberg stanici CNN.
Během rozhovoru oznámil, že Ukrajina dostane od Aliance další podporu zejména v protivzdušné a protitankové obraně.
„Viděli jsme, že tohle dělá (Putin) opakovaně. Rusku nikdy nic nehrozilo ze strany NATO ani ze strany Ukrajiny. Tohle je vzorec Putinova chování a my se mu dokážeme postavit. Máme schopnost se bránit,“ řekla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová stanici ABC.
Analytik: Invaze nejde, jak Rusko čekalo. Moskva i Minsk hrají vabank
Bezpečnostní analytik Josef Kraus připouští, že Putinův rozkaz je výhružkou směrem k Západu, do určité míry jej ale lze chápat jako bezradnost ze situace, která se při invazi nevyvíjí směrem, jaký Rusko očekávalo. „Dovedu si představit určitou míru zděšení uvnitř ruské generality i mezi politickými špičkami,“ podotkl ve vysílání ČT24.
Varování ale přichází mnohem dřív, než se dalo čekat: „Chřestit jadernými zbraněmi v této úvodní fázi konfliktu říká víc o vlastních slabinách než o odhodlání něco konkrétně dělat.“
Podle Krause nyní jak Rusko, tak i Bělorusko hrají vabank a začínají se potvrzovat varování odborníků, že pokud nedojde k rychlému dobytí Ukrajiny, může nevyhrávající Rusko sáhnout po tvrdších způsobech boje.
„Těmi může být srovnání se zemí celé řady měst. Už v tuto chvíli po ukrajinském území jezdí systémy TOS-2, které jsou určeny k faktické destrukci městské zástavby. Taktický nukleární úder jako krajní varianta může být na stole, tím nechci nikoho strašit. Ale v momentě, kdy nepůjde Rusům vyhrávat, jak si představují, vyhrožování zbraněmi hromadného ničení bude viset ve vzduchu,“ dodal Kraus.
Ruské ozbrojené síly ve čtvrtek zahájily na Putinův rozkaz invazi na Ukrajinu. Oficiálně deklarovaným cílem největší pozemní vojenské operace v Evropě od konce druhé světové války je podle Kremlu demilitarizovat Ukrajinu, aby přestala být pro Rusko hrozbou, a očistit zemi od „nacistů“. Putin invazi odůvodnil údajnou a nijak nepodloženou genocidou, kterou podle něj páchají ukrajinští nacionalisté na ruskojazyčném obyvatelstvu východoukrajinského Donbasu.
Ukrajina podala na Rusko žalobu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. „Požadujeme povolat Rusko k odpovědnosti za to, že překrucuje pojem genocidy pro ospravedlnění agrese. Žádáme soud, aby okamžitě přikázal Rusku přerušit vojenské operace a stanovil jednání na příští týden,“ uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Během neděle by se podle médií měli ruští a ukrajinští vyjednavači setkat na bělorusko-ukrajinské hranici.
