Rusko má zájem na zrušení vzájemných sankcí s Evropskou unií. Po jednání s rakouským prezidentem Alexanderem Van der Bellenem to prohlásil jeho protějšek Vladimir Putin. Společnou řeč našel s kancléřem Kurzem, který prý věří v postupné rušení sankcí vůči Rusku. Van der Bellen ovšem poznamenal, že v této otázce bude Vídeň postupovat v souladu s celou Unií.
„Sankce škodí všem,“ řekl Putin s tím, že tak jako má každý stát zájem na zrušení sankcí, chce tohoto cíle dosáhnout i Moskva. Rusko kvůli odvetným opatřením podle Putina čelilo řadě potíží, které ale překonalo a své hospodářství posílilo. Ruský prezident poznamenal, že zemi se ekonomicky daří, má nízkou nezaměstnanost a nízký růst inflace.
„Žijeme bohužel v době rostoucího napětí. Rakousko se vždy snažilo přispět k uvolnění tohoto napětí a bude tak činit i v budoucnu,“ řekl Van der Bellen. K sankcím ale poznamenal, že Vídeň k odvetným opatřením přistupuje ve shodě s Evropskou unií. Rakouský prezident nicméně zdůraznil, že mír v Evropě není možný bez Ruska.
Putin se pak sešel také s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. Ten věří, že až se Rakousko v červenci ujme unijního předsednictví, podaří se sankce postupně rušit. Záviset to ale bude na prosazování podmínek mírové dohody pro východní Ukrajinu. Kurz rovněž řekl, že je Rusko supervelmoc, která má velký význam v krizových oblastech, jakou je například Sýrie – k tomuto postavení se ale zároveň váže i odpovědnost, apeloval Kurz.
Sankce na Rusko uvalila EU v roce 2014 kvůli anexi ukrajinského autonomního poloostrova Krym a kvůli roli Moskvy v konfliktu na východní Ukrajině. Sankce jsou namířeny nejen vůči představitelům Ruské federace i ukrajinským separatistům, ale také proti určitým sektorům ruské ekonomiky. Rusko reagovalo vlastními protiopatřeními.
Šéf FPÖ už ke zrušení sankcí vyzval, Vídeň má navíc k Moskvě blízko
Rakouský vicekancléř a předseda koaliční protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache minulý týden vyzval k ukončení sankcí EU proti Rusku. Na rozdíl od většiny evropských zemí Rakousko nevyhostilo ruské diplomaty po otrávení bývalého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery.
„Svobodní jsou vstřícnější. Vyslovují se pro zrušení sankcí, a zároveň mají od prosince 2016 uzavřenou smlouvu o spolupráci s Putinovou stranou Jednotné Rusko. Vazby mezi stranami jsou ještě užší než u ostatních politických stran,“ dodala v ČT nalytička Zuzana Lizcová z Výzkumného centra AMO.
Web rakouského deníku Der Standard připomněl, že s kancléřem Kurzem se Putin uvidí podruhé za přibližně čtvrt roku. Koncem zimy byl totiž kancléř v Moskvě, kde ruskému prezidentovi potvrdil, že Rakousko chce působit jako „stavitel mostů“.
Der Standard zároveň konstatoval, že o dobré vztahy s Ruskem se – byť možná opatrněji – snaží z ekonomických důvodů také Německo či Francie.
Putin před návštěvou Rakouska popřel, že by jeho země považovala za politickou výhodu nestabilní Evropskou unii. V zájmu Ruska naopak je, aby byla Unie jednotná a vzkvétající, protože je jeho nejdůležitějším obchodním partnerem, řekl šéf Kremlu v rozhovoru s rakouskou televizí ORF.
Putinova návštěva Vídně se koná při příležitosti 50. výročí podpisu první dohody o dodávkách zemního plynu mezi tehdejším Sovětským svazem a Rakouskem. Rakouský energetický koncern OMV patří mezi investory do kontroverzního projektu Nord Stream 2, jenž má přivádět ruský plyn přes Baltské moře do Německa, čímž má být ze hry vyřazena Ukrajina jakožto tranzitní země.
„Dobré vztahy jsou zřejmé už ze samotné velice symbolické záminky Putinovy návštěvy, protože se slaví padesát let od uplynutí uzavření dohody mezi Rakouskem a tehdejším Sovětským svazem o dodávkách zemního plynu,“ připomněla Zuzana Lizcová.
Opoziční liberálové: Vláda štěpí zahraniční politiku EU
V souvislosti s Putinovou návštěvou kritizovala vládu opoziční liberální strana Neos. S odkazem na Stracheho vyjádření o možném zrušení protiruských sankcí mluvčí Neos uvedla, že Kurzova vláda oslabuje zahraniční politiku EU. A to v situaci, kdy je vzhledem ke konfliktu na východní Ukrajině nezbytné, aby vůči Rusku vystupovala jednotně, dodala podle rakouských médií mluvčí.
Samotnou Putinovu návštěvu pak kritizovaly dvě lidskoprávní organizace, vídeňské Forum pro svobodu náboženského vyznání v Evropě (FOREF) a bruselská Lidská práva bez hranic. Poukazovaly především na omezení svobody slova a autoritářství ruského režimu.
Během Putinova pobytu bude na bezpečnost v centru Vídně dohlížet kolem 800 policistů. Některé části centra rakouské metropole budou uzavřeny.
