Puigdemont jde do boje s vlastní kandidátkou Společně pro Katalánsko. Postup Madridu označil za absurdní

Odvolaný katalánský premiér Carles Puigdemont se chystá kandidovat v předčasných regionálních volbách. Sestaví vlastní kandidátku a kolegy ze své strany doplní nezávislými uchazeči. Puigdemont, který byl obviněn ze vzpoury, zůstává v Bruselu, odkud chce vést svou kampaň.

Madrid vyhlásil předčasné volby na 21. prosince. Po vyhlášení nezávislosti nechal rozpustit katalánský parlament i tamní vládu a převzal nad regionem kontrolu. Nově zvolené vedení Katalánska by podle centrální španělské vlády mělo krizi kolem separatistů vyřešit a „obnovit demokracii“.

„Chci kandidovat a doufám, že budu schopen. Jak s námi Madrid zachází, je absurdní,“ prohlásil Puigdemont. „Jdete do voleb, vyhrajete a pak nemůžete být premiér zvolený svým parlamentem, i když většina občanů se takto vyslovila. Podobné věci musíme odmítnout,“ dodal.

Kandidovat bude i uvězněný separatistický lídr

Na kandidátce Společně pro Katalánsko budou členové Puigdemontovy Demokratické strany Katalánska (PDeCAT) a několik nezávislých kandidátů bez politické minulosti. Dvojkou na kandidátce se stane vězněný lídr Katalánského národního shromáždění (ANC), separatista Jordi Sánchez, jehož propuštění už dlouho požadují davy na demonstracích v Barceloně.

Sesazený katalánský lídr zůstává na svobodě v Belgii, kde čeká s dalšími exministry, zda budou, nebo nebudou vydáni do Španělska. Tam byli obviněni ze vzpoury a hrozí jim až 25 let za mřížemi. „Nemám právo opustit Belgii a samozřejmě tak neučiním,“ zdůraznil Puigdemont.

Vládní lidovce španělského premiéra Mariana Rajoye obvinil ze zodpovědnosti za nárůst separatismu.

Podle Puigdemonta sahají kořeny současné krize do roku 2010, kdy ústavní soud v Madridu anuloval nový autonomní status, který předtím schválil katalánský i španělský parlament. Tento status napadli u ústavního soudu španělští lidovci, vedení už tehdy Rajoyem. Nelíbila se jim ustanovení, v nichž byli Katalánci označováni za „národ“.

Před pár dny ale Puigdemont v rozhovoru s belgickým deníkem Le Soir připustil, že je stále „možná“ i jiná varianta než nezávislost Katalánska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 47 mminutami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 1 hhodinou

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 1 hhodinou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 10 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 10 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 13 hhodinami
Načítání...