Proud uprchlíků z Ukrajiny mírně polevil. Německo přijme část běženců z Moldavska

Nahrávám video
Události: Situace na hranicích
Zdroj: ČT24

V pátek odešlo z Ukrajiny směrem na západ přibližně 75 tisíc lidí, o den dříve jich bylo 94 tisíc. V Polsku zadrželi za podezření ze znásilnění Ukrajinky devětačtyřicetiletého muže. Německo přijme dva a půl tisíce ukrajinských utečenců z Moldavska. Polsko chce vytvořit „štafetový systém“ ve vlakové dopravě, který umožní plynulou přepravu uprchlíků z hranic s Ukrajinou do zemí západní Evropy.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Proud uprchlíků z Ukrajiny mírně polevil, v pátek jich bylo 75 tisíc, tedy o 19 tisíc méně než o den dřív. Hlavní proud směřoval stejně jako v minulých týdnech do Polska. V pátek jich bylo 49 tisíc, o osmnáct tisíc méně než ve čtvrtek. Čísla poskytla v sobotu ukrajinská pohraniční služba.

V opačném směru, tedy z Evropy na Ukrajinu, vstoupilo za posledních 24 hodin na devět set vozidel s humanitárním nákladem a osmnáct tisíc lidí, z toho patnáct tisíc Ukrajinců. „Většina z nich jsou muži, kteří hodlají bránit budoucnost své země. Jsme hrdí na své krajany,“ uvedli pohraničníci s tím, že během uplynulých šestnácti dní ruské invaze se domů vrátilo asi 220 tisíc Ukrajinců.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že z Ukrajiny (v roce 2020 měla více než 44 milionů obyvatel) už uprchlo téměř 2,6 milionu lidí, většinou ženy a děti.

Utečenci se mohou stát terčem násilí či podvodu

Polské úřady v sobotu informovaly, že od zahájení ruské invaze na Ukrajinu přijaly 1,6 milionu běženců. Z nich podle odhadů asi milion v Polsku zůstává a zbytek odešel do jiných evropských států.

V Polsku byl zatčen muž podezřelý ze znásilnění devatenáctileté ukrajinské uprchlice, kterou lákal nabídkou ubytování. Dalšího Poláka přistihli, když nabízel šestnáctileté Ukrajince pokoj a práci. Úřady ale zakročily. Informovala o tom v sobotu agentura AP a poukázala na nebezpečí, jež hrozí Ukrajinkám i ukrajinským dětem prchajícím před válkou.

„Je zřejmé, že uprchlíci jsou hlavně ženy a děti. Je třeba se zabývat potenciálním rizikem obchodování s lidmi a sexuálním zneužitím,“ řekla Joung-ah Ghediniová-Williamsová z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, která navštívila hraniční přechody v Polsku, Rumunsku a Moldavsku.

Na rumunském hraničním přechodu Siret začali posílat pryč muže, kteří nabízeli ženám odvoz zdarma.

Berlínská policie už v ruštině a v ukrajinštině na sociálních sítích zveřejnila doporučení, aby Ukrajinky a ukrajinské děti nepřijímaly pozvání k přespání a aby hlásily podezřelé kontakty.

Německo přijme dva a půl tisíce ukrajinských utečenců z Moldavska

Německo podle své ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové pracuje spolu se zahraničními partnery na leteckém mostu pro ukrajinské uprchlíky z Moldavska. Okamžitě se jich Berlín chystá přijmout dva a půl tisíce. Baerbocková to podle agentury DPA uvedla v sobotu v Kišiněvě po setkání se svým moldavským protějškem Nicu Popescem.

  • Moldavsko, jedna z nejchudších zemí v Evropě, má zhruba 2,6 milionu obyvatel. Bývalá sovětská republika je vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu. Není členem NATO, minulý týden ale požádala o vstup do Evropské unie.

Evropská unie a další země mimo ni budou Moldavsko při přijímaní a rozdělování ukrajinských uprchlíků podporovat, uvedla Baerbocková. Za tímto účelem vzniká autobusový zelený koridor, který povede přes Rumunsko. Kromě toho budou lidé přepravováni letecky přímo z Moldavska nebo ze zemí s většími kapacitami letišť. Směřovat by podle Baerbockové mohli i přes Atlantik do Spojených států nebo do Kanady.

EU poskytla Moldavsku mimořádnou pomoc pět milionů eur (asi 125 milionů korun) a německá vláda přidala další tři miliony eur, řekla Baerbocková. Moldavsko podle Popesca přijalo asi tři sta tisíc lidí z Ukrajiny, z nichž více než sto tisíc se v zemi stále nachází.

Polsko a Česko podporují „štafetový systém“

Polsko chce vytvořit „štafetový systém“ ve vlakové dopravě, který umožní plynulou přepravu uprchlíků z hranic s Ukrajinou do zemí západní Evropy. Po jednání s kolegy z několika evropských zemí včetně Česka to v sobotu v Přemyšli řekl polský ministr dopravy Andrzej Adamczyk. Železniční koridor z Ukrajiny na západ Evropy podporuje i Česko, řekl ministr dopravy Martin Kupka. Rakouská ministryně dopravy Leonore Gewesslerová oznámila, že Vídeň na polsko-ukrajinskou hranici vyšle zvláštní vlaky, které mají s odvozem běženců prchajících před válkou pomoci.

Řešením je podle Adamczyka vytvoření štafety, která bude začínat na polsko-ukrajinské hranici a pokračovat do dalších evropských zemí, ideálně vlaky těchto států. Podle Kupky je takový projekt nutný, protože Česko i Polsko jsou už na hraně možností zvládnutí současné uprchlické vlny.

„Společně s evropskými kolegy jsme se shodli, že se musíme zaměřit na vytvoření rychlých dopravních koridorů pro humanitární vlaky po vzoru takzvaných zelených pásů v době covidu a na lepší systém umisťování uprchlíků tak, aby nedocházelo k přehlcování přijímacích míst ve velkých městech, které jsou logickým prvním cílem většiny nově příchozích,“ uvedl Kupka.

Právě to už za Vídeň přislíbila ministryně Gewesslerová, podle níž Rakousko vlaky na polsko-ukrajinskou hranici vyšle v příštích dnech. Zvláštní vlaky podle agentury DPA z Polska směřují také do Německa, a to už o tomto víkendu. V sobotu i v neděli jich má být devět. Podle Varšavy jde o pilotní zkoušku, jak na nabídku budou reagovat běženci směřující do Německa, Belgie nebo Nizozemska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 8 mminutami

Izrael v Gaze zabil novináře al-Džazíry. Tvrdí, že byl člen Hamásu

Izraelská armáda v západní části Pásma Gazy zabila při dronovém útoku novináře televize al-Džazíra. Izrael to ve čtvrtek podle agentury AFP potvrdil a prohlásil, že šlo o člena teroristické organizace Hamás, jenž se skrýval za novinařinu. Katarská stanice smrt svého novináře odsoudila a označila izraelský útok za úmyslný a cílený zločin, jehož záměrem bylo zastrašit novináře. Izraelská armáda už dříve zveřejnila řadu dokumentů, které údajně potvrzují spojení zpravodajské stanice s teroristickým hnutím. V podobném duchu se po prozkoumání důkazů vyjádřil také nezávislý izraelský soud.
před 10 mminutami

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
17:57Aktualizovánopřed 18 mminutami

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
před 1 hhodinou

Ministerstvo na pátek výrazně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny pohonných hmot určované státem v pátek oproti čtvrtku klesnou o koruny. Litr nafty bude nejvýše za 45,20 koruny, litr benzinu za 41,77 koruny. Maximální cena nafty stanovená na pátek je nižší, než za jakou ji většina prodejců paliv nakoupila, tvrdí Unie nezávislých petrolejářů. Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel.
10:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená, za den proplulo šest lodí

Hormuzským průlivem za posledních 24 hodin proplulo šest nákladních lodí, z toho jeden ropný tanker. Vyplývá to z analýzy údajů z aplikací pro sledování lodí, kterou zveřejnila agentura Reuters. Úroveň provozu v klíčové úžině tedy zůstává na podobné úrovni jako před středečním uzavřením příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Před válkou touto vodní cestou proplouvalo kolem 135 lodí denně.
11:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský nejvyšší soud zakázal Memorial jako extremistickou organizaci

Ruský nejvyšší soud označil nevládní organizaci na ochranu lidských práv Memorial za extremistickou a zakázal její působení v zemi. Rozhodnutí znamená, že za spolupráci s touto organizací, vyznamenanou v roce 2022 Nobelovou cenou míru, nyní hrozí v Rusku vězení, uvedly tiskové agentury.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Komise chce vysvětlit hovory Szijjártóa s Lavrovem. Z Francie zní slova o zradě

Informace o telefonických hovorech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem jsou extrémně znepokojivé, uvedla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. Zdůraznila, že Maďarsko by se mělo k těmto informacím co nejdříve vyjádřit a vysvětlit je. Hovory mezi politiky označil šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot za zradu.
před 3 hhodinami
Načítání...