Proud uprchlíků z Ukrajiny mírně polevil. Německo přijme část běženců z Moldavska

Nahrávám video

V pátek odešlo z Ukrajiny směrem na západ přibližně 75 tisíc lidí, o den dříve jich bylo 94 tisíc. V Polsku zadrželi za podezření ze znásilnění Ukrajinky devětačtyřicetiletého muže. Německo přijme dva a půl tisíce ukrajinských utečenců z Moldavska. Polsko chce vytvořit „štafetový systém“ ve vlakové dopravě, který umožní plynulou přepravu uprchlíků z hranic s Ukrajinou do zemí západní Evropy.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Proud uprchlíků z Ukrajiny mírně polevil, v pátek jich bylo 75 tisíc, tedy o 19 tisíc méně než o den dřív. Hlavní proud směřoval stejně jako v minulých týdnech do Polska. V pátek jich bylo 49 tisíc, o osmnáct tisíc méně než ve čtvrtek. Čísla poskytla v sobotu ukrajinská pohraniční služba.

V opačném směru, tedy z Evropy na Ukrajinu, vstoupilo za posledních 24 hodin na devět set vozidel s humanitárním nákladem a osmnáct tisíc lidí, z toho patnáct tisíc Ukrajinců. „Většina z nich jsou muži, kteří hodlají bránit budoucnost své země. Jsme hrdí na své krajany,“ uvedli pohraničníci s tím, že během uplynulých šestnácti dní ruské invaze se domů vrátilo asi 220 tisíc Ukrajinců.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že z Ukrajiny (v roce 2020 měla více než 44 milionů obyvatel) už uprchlo téměř 2,6 milionu lidí, většinou ženy a děti.

Utečenci se mohou stát terčem násilí či podvodu

Polské úřady v sobotu informovaly, že od zahájení ruské invaze na Ukrajinu přijaly 1,6 milionu běženců. Z nich podle odhadů asi milion v Polsku zůstává a zbytek odešel do jiných evropských států.

V Polsku byl zatčen muž podezřelý ze znásilnění devatenáctileté ukrajinské uprchlice, kterou lákal nabídkou ubytování. Dalšího Poláka přistihli, když nabízel šestnáctileté Ukrajince pokoj a práci. Úřady ale zakročily. Informovala o tom v sobotu agentura AP a poukázala na nebezpečí, jež hrozí Ukrajinkám i ukrajinským dětem prchajícím před válkou.

„Je zřejmé, že uprchlíci jsou hlavně ženy a děti. Je třeba se zabývat potenciálním rizikem obchodování s lidmi a sexuálním zneužitím,“ řekla Joung-ah Ghediniová-Williamsová z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, která navštívila hraniční přechody v Polsku, Rumunsku a Moldavsku.

Na rumunském hraničním přechodu Siret začali posílat pryč muže, kteří nabízeli ženám odvoz zdarma.

Berlínská policie už v ruštině a v ukrajinštině na sociálních sítích zveřejnila doporučení, aby Ukrajinky a ukrajinské děti nepřijímaly pozvání k přespání a aby hlásily podezřelé kontakty.

Německo přijme dva a půl tisíce ukrajinských utečenců z Moldavska

Německo podle své ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové pracuje spolu se zahraničními partnery na leteckém mostu pro ukrajinské uprchlíky z Moldavska. Okamžitě se jich Berlín chystá přijmout dva a půl tisíce. Baerbocková to podle agentury DPA uvedla v sobotu v Kišiněvě po setkání se svým moldavským protějškem Nicu Popescem.

  • Moldavsko, jedna z nejchudších zemí v Evropě, má zhruba 2,6 milionu obyvatel. Bývalá sovětská republika je vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu. Není členem NATO, minulý týden ale požádala o vstup do Evropské unie.

Evropská unie a další země mimo ni budou Moldavsko při přijímaní a rozdělování ukrajinských uprchlíků podporovat, uvedla Baerbocková. Za tímto účelem vzniká autobusový zelený koridor, který povede přes Rumunsko. Kromě toho budou lidé přepravováni letecky přímo z Moldavska nebo ze zemí s většími kapacitami letišť. Směřovat by podle Baerbockové mohli i přes Atlantik do Spojených států nebo do Kanady.

EU poskytla Moldavsku mimořádnou pomoc pět milionů eur (asi 125 milionů korun) a německá vláda přidala další tři miliony eur, řekla Baerbocková. Moldavsko podle Popesca přijalo asi tři sta tisíc lidí z Ukrajiny, z nichž více než sto tisíc se v zemi stále nachází.

Polsko a Česko podporují „štafetový systém“

Polsko chce vytvořit „štafetový systém“ ve vlakové dopravě, který umožní plynulou přepravu uprchlíků z hranic s Ukrajinou do zemí západní Evropy. Po jednání s kolegy z několika evropských zemí včetně Česka to v sobotu v Přemyšli řekl polský ministr dopravy Andrzej Adamczyk. Železniční koridor z Ukrajiny na západ Evropy podporuje i Česko, řekl ministr dopravy Martin Kupka. Rakouská ministryně dopravy Leonore Gewesslerová oznámila, že Vídeň na polsko-ukrajinskou hranici vyšle zvláštní vlaky, které mají s odvozem běženců prchajících před válkou pomoci.

Řešením je podle Adamczyka vytvoření štafety, která bude začínat na polsko-ukrajinské hranici a pokračovat do dalších evropských zemí, ideálně vlaky těchto států. Podle Kupky je takový projekt nutný, protože Česko i Polsko jsou už na hraně možností zvládnutí současné uprchlické vlny.

„Společně s evropskými kolegy jsme se shodli, že se musíme zaměřit na vytvoření rychlých dopravních koridorů pro humanitární vlaky po vzoru takzvaných zelených pásů v době covidu a na lepší systém umisťování uprchlíků tak, aby nedocházelo k přehlcování přijímacích míst ve velkých městech, které jsou logickým prvním cílem většiny nově příchozích,“ uvedl Kupka.

Právě to už za Vídeň přislíbila ministryně Gewesslerová, podle níž Rakousko vlaky na polsko-ukrajinskou hranici vyšle v příštích dnech. Zvláštní vlaky podle agentury DPA z Polska směřují také do Německa, a to už o tomto víkendu. V sobotu i v neděli jich má být devět. Podle Varšavy jde o pilotní zkoušku, jak na nabídku budou reagovat běženci směřující do Německa, Belgie nebo Nizozemska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 31 mminutami

„Regály jsou prázdné.“ Lidé na Krymu v panice vykupují některé potraviny

Obchody na Ruskem okupovaném Krymu zaznamenaly v minulých dnech nedostatek základních potravin poté, co je místní obyvatelé začali uprostřed logistické krize hromadně vykupovat. Omezily proto jejich prodej. Už dřív na poloostrově nastaly v důsledku ukrajinských útoků na rafinerie a zásobovací trasy problémy s dodávkami pohonných hmot, které jsou tak už jen na příděl.
před 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na estonské železnici se testovala reakce na dronový útok

Ve středu odpoledne se v Estonsku dočasně zastavily vlaky. Estonské železnice (Eesti Raudtee) a dopravce Elron v rámci celostátního cvičení nacvičovali reakci na dronový útok.
před 2 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 2 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 2 hhodinami

Poblíž Ománu hoří tanker, zřejmě po americkém úderu

Strojovnu ropného tankeru nedaleko pobřeží Ománu ve středu zachvátil požár, oznámila britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO s tím, že posádka lodi zmínila jednoho zraněného a dvě pohřešované osoby. Příčinu požáru neuvedla, ale podle britské bezpečnostní společnosti Ambrey, na kterou se odvolává agentura Reuters, byl tanker zřejmě zasažen americkou raketou. Námořní dopravu v oblasti nedalekého Hormuzského průlivu blokuje a ohrožuje od začátku března Írán v reakci na americko-izraelské údery.
před 3 hhodinami

VideoŘíkat na Balkáně „bývalá Jugoslávie“ je urážka. Pro místní skončila v plamenech

Míříte v létě autem k Jadranu? Mnoho Čechů Slovinsko a západní Balkán jen v rychlosti profrčí, přitom přichází o neuvěřitelná místa. Zahraniční reportér Teodor Marjanovič v epizodě podcastu Za horizont popisuje, kde se cestou zastavit, proč jsou slovinské dálnice tak drahé, jaká kulturní tabu byste jako turisté raději neměli porušovat nebo proč neodmítat pozvání na slivovici. Podcast zahraniční redakce ČT se také věnuje méně letním tématům: Jak hýbou plány rodiny Donalda Trumpa albánskou společností? A jak se region snaží vymanit z ruského a čínského vlivu? Moderuje Hana Scharffová.
před 3 hhodinami
Načítání...