Ukrajinské vládní síly a proruští separatisté z východu Ukrajiny dopoledne zahájili rozsáhlou výměnu vězňů, po níž se měli dostat z vazby všichni zajatci z pětiletého konfliktu mezi oběma stranami. Podle úřadu ukrajinského prezidenta povstalci během nedělní výměny pustili 76 lidí. Informaci potvrdila podle agentury TASS i druhá strana, které Kyjev předal 124 zajatců. Výměnu uvítali mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, německá kancléřka Angela Merkelová a také francouzský prezident Emmanuel Macron.
Proruští separatisté a Ukrajina si vyměnili zajatce
Události ČT: Proruští separatisté na Ukrajině vyměnili 76 zajatců za 124 lidí (zdroj: ČT24)
„Vzájemné propuštění zadržovaných osob skončilo. V bezpečí na území kontrolovaném Ukrajinou je 76 našich lidí. Podrobnosti později,“ citoval na svém webu list Ukrajinska pravda zatím krátké sdělení prezidentské kanceláře.
Zpravodaj agentury TASS, který byl výměně na kontrolním stanovišti Majorsk u města Horlivka přítomen, napsal, že povstalcům z luhanské oblasti bylo předáno 63 zadržovaných a rebelům z doněcké oblasti 60. Později pak ukrajinští činitelé vydali ještě jednoho člověka. Na druhé straně zástupci ukrajinských úřadů převzali 76 lidí. Z nich 25 bylo zadržováno v samozvané Luhanské lidové republice a 51 v Doněcké lidové republice.
Podle sdělení tiskové služby Kremlu jako pozitivní událost ocenili dnešní výměnu zadržovaných podle principu „všichni za všechny“ v telefonickém rozhovoru Putin a Merkelová. Jako krok, který by měl prospět obnovení důvěry, uvítal podle mluvčí německé vlády osvobození zajatců v Donbasu společně s Merkelovou také francouzský prezident Macron.
Úspěšné provedení akce potěšilo také ukrajinského ministra zahraničí Vadyma Prystajka, který však potvrdil pochybnosti, že se nejednalo o úplnou výměnu „všichni za všechny“. „Při následujících kolech budeme pracovat na konečném vzorci všichni za všechny. To je priorita,“ uvedl Prystajko v prohlášení zveřejněném na Twitteru.
Očekávanou výměnu ve formátu „všichni za všechny“ iniciovala dohoda Volodymyra Zelenského a ruské hlavy státu Vladimira Putina, kteří před třemi týdny jednali v Paříži za účasti francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německé kancléřky Angely Merkelové.
Ukrajinská tajná služba SBU už zveřejnila jmenný seznam všech osob, které separatisti v neděli propustili. Dvanáct z nich jsou vojáci, z nichž někteří byli v zajetí od roku 2015, ostatní jsou civilisté.
Ukrajinská prezidentská kancelář už v neděli kolem poledne na Twitteru oznámila převzetí prvních 25 lidí. Operace probíhající nedaleko města Horlivka byla chápána jako další důkaz ochabujícího napětí v jediném aktivním konfliktu v Evropě.
„V doněckém regionu na kontrolním stanovišti Majorsk začal proces propouštění zadržených osob,“ uvedl v neděli dopoledne Zelenského úřad bez dalších podrobností. S prohlášením zveřejnil fotografie, na nichž jsou vidět autobusy či sanitky zaparkované na nespecifikovaném prostranství pod dohledem vojáků.
Podle agentury AFP jiné oficiální záběry ukazovaly, jak ráno na střežené místo u vesnice Odradivka ležící na kyjevské straně frontové linie dorazily dva automobily z území separatistů. O půl hodiny později přijela z opačného směru trojice vozidel s policejním doprovodem. Následovaly je sanitky, vozidla Červeného kříže i pozorovatelů z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Na Ukrajině začala výměna válečných zajatců (zdroj: ČT24)
Zhruba o dvě hodiny později ukrajinská prezidentská kancelář ohlásila, že „prvních 25 propuštěných Ukrajinců bude brzy doma“. Agentura Reuters popisovala, že skupina zajatců, mezi nimiž byly i ženy, byla do dějiště výměny dopravena autobusem, následně byla odvedena do připraveného stanu.
„Jsem štěstím bez sebe. Je to den, na který jsme dlouho čekali,“ cituje AFP 24letou Viktorii. Za mřížemi prý byla tři roky poté, co ji separatisté odsoudili za „velezradu“. „Pořád tomu nemůžu uvěřit,“ dodal další z propuštěných, 36letý Volodymyr.
Takzvaná Doněcká lidová republika, kterou separatisté na východě Ukrajiny vyhlásili v roce 2014, v sobotu ohlásila, že propustí 55 zajatců, zatímco Kyjev jich vydá 87. Podle informací ukrajinských médií se mezinárodně neuznávaný celek chystal propustit kromě ukrajinských vojáků také stoupence Kyjeva z řad novinářů a aktivistů. Na druhé straně by se zase mohli dostat na svobodu tři muži odsouzení na doživotí za atentát z úvodu roku 2015 či skupina bývalých elitních policistů, která je podezírána ze střelby do kyjevských demonstrantů v roce 2014.
Poslední podobná výměna mezi Kyjevem a povstalci proběhla na konci roku 2017, kdy ukrajinská vláda za propuštění 73 lidí vydala 233 separatistů.
Konečná výměna zajatců byla dohodnuta jakožto možný významný krok k vyřešení ozbrojeného konfliktu, který si od roku 2014 v oblasti Donbasu vyžádal už kolem 13 tisíc lidských životů. Dříve uzavřené příměří se ale stále porušuje, přičemž se z toho obě strany tradičně obviňují navzájem. Podle Ukrajiny a západních států mají separatisté vojenskou podporu Ruska, Moskva tato tvrzení vehementně odmítá.
Zelenskyj na jaře převzal funkci prezidenta se slibem, že pokračující sporadické boje na Donbasu ukončí. Jeho nástup přinesl jisté uvolnění napětí mezi Kyjevem a Moskvou a s ním i nové naděje na mír na východě Ukrajiny. „Ačkoli výměna (vězňů) pomůže posílit důvěru mezi dvěma stranami, které se přou o způsob zavedení mírové dohody z roku 2014, vážné neshody stále přetrvávají a plná normalizace je ještě daleko,“ konstatuje Reuters.